Ruský aktivista o podezřelých úmrtích oligarchů: Je to hnízdo zmijí, které bojují o peníze
Za poslední měsíce zemřela za podezřelých okolností řada bohatých Rusů. Ačkoliv šlo podle oficiálních verzí o nehody, sebevraždy či vraždy ze žárlivosti, množí se hlasy, že se ve skutečnosti jedná o boj o ztenčující se finanční toky. To podle Daily Mail tvrdí i Bill Browder, který v Rusku vedl investiční fond, jehož právník Serger Magnitskij byl po upozornění na zločinné machinace státních orgánů ve vězení umučen k smrti. Browder to prohlásil před středečním předáváním Magnitského cen, kterou letos obdržel i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
39letý Ivan Pechorin, ředitel Korporace vývoje dálného východu a Arktidy v září spadl přes palubu své jachty; Pavel Pčelnikov (52), PR manažer ruské manažer železniční společnosti Digital Logistics, která je společností ruských železnic a zaměřuje se na nákladní dopravu, byl ten stejný měsíc nalezen zastřelený ve svém bytě v Moskvě, což policie označila jako sebevraždu; a stejně tak i smrt Alexnadera Tyjulakova (61), vysokého představitele ruského Gazpromu, který byl nalezen oběšený ve svém domě v ruském hlavním městě.
To jsou pouze poslední z řady podezřelých úmrtí ruských úředníků, oligarchů a podnikatelů, kteří všichni zemřeli za podezřelých okolností od začátku invaze na Ukrajině. Ačkoliv oficiálně jsou všechna tyto úmrtí označována jako nehody, sebevražda či vraždy ze žárlivosti, jejich frekvence a okolnosti vzbuzují podezření, že někteří z nich byli ve skutečnosti zavražděni.
„Je to hnízdo zmijí“
To si myslí i Bill Browder, ředitel investičního fondu Hermitage Capital, který byl v jednu dobu největším zahraničním investičním fondem v Rusku. V roce 2007 však byly jeho firmy ruskými úřady ukradeny a právník Sergej Magnitskij, který na miliardové machinace upozornil, byl následně vzat do vazby na základě smyšlených obvinění a po roce ve vězení utýrán k smrti. V reakci na to pak některé západní země přijaly tzv. Magnitského zákon, který uvaluje sankce na ruské činitele zodpovědné za porušování lidských práv.
„Co vidíme, je hnízdo zmijí, které bojují o zdroje, peníze a moc, zatímco ruská ekonomika padá,“ řekl Browder ve středu před udílením každoročních Magnitského cen za lidská práva, kterými Browder a jeho organizace oceňuje statečné novináře, politiky a aktivisty v oblasti lidských práv. V minulosti ji obdrželi například bývalý americký prezidentský kandidát John McCain, zavražděný ruský opoziční aktivista Sergej Němcov či taktéž zavražděný saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží, ve středu ji pak v Londýně převzal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Tito lidé nejsou oligarchové per se, ale jsou to lidé, kteří sedí na pozicích, kde mají nějakou autoritu na důležitým peněžními proudy – zejména v oblasti ropy a plynu,“ řekl dále Browder. Sankce podle něj Rusko výrazně zasáhly a zmenšily tak ruskou ekonomiku, všichni se ale zároveň snaží své osobní finanční toky udržet na úrovni jako před válkou. „Nyní se tak všichni dívají, jak by šel koláč přerozdělit,“ uvedl.
Mnoho lidí je tak podle Browdera nyní postaveno před nemožnou volbu. „Pokud teď tedy někdo sedí nad peněžním proudem, který k někomu směřuje, a najednou přijde nějaký tvrdší, bezohlednější člověk a řekne: ‚Musíš to posílat nám‘ – tak ta osoba, která o tom rozhoduje, bude zabita buď tím, od koho to odkloní, nebo tím, ke komu to neodkloní.“
Ušetřeny nejsou ani rodiny
Jak zmíněno v úvodu, podezřelých smrtí lidí spojených s důležitými ruskými firmami proběhlo od začátku invaze na Ukrajinu mnoho. Miliardář Alexander Subbotin byl například nalezen mrtev poté, co si údajně byl pro radu u šamana, po čemž měl být podle jedné z teorií otráven jedovatou ropuchou, zatímco vysoký představitel Gazpromu Leonid Šulman byl nalezen s několika bodnými ranami ve své koupelně.
Hned dva milionáři, Vladislav Avajev a Sergej Protosenja, pak byli nalezeni společně se svými rodinami mrtví poté, co údajně měli zavraždit své manželky a dcery, zatímco Jevgenij Palant měl být naopak podle médií zabit svou manželkou poté, co jí oznámil, že ji opouští.
Ačkoliv tento seznam zdaleka není kompletní a bohatí Rusové v posledních měsících umírají s nebývalou frekvencí, Browder odmítl, že by tato úmrtí mohla být známkou slabosti prezidenta Putina a jeho neschopnosti zabíjení zastavit. „Je to hromada chamtivých bastardů, kteří bojují o peníze a umírají pro ně,“ prohlásil.
Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz.
V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.
Nejméně tři lidé zahynuli při ruském útoku na ukrajinskou ves Novoekonomične v Doněcké oblasti na východě země. S odvoláním na oblastní prokuraturu to dnes napsal server Ukrajinska pravda, podle kterého úřady typ útočící zbraně zjišťují. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o více než stovce ukrajinských dronů vyslaných na Rusko během noci a dalších několika bezpilotních strojích během dne.
„V důsledku masivního dronového útoku ukrajinských ozbrojených sil byl zabit civilista a další člověk byl zraněn,“ napsal v noci na dnešek gubernátor ruské Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na platformě telegram. Později uvedl, že protivzdušná obrana nad tímto regionem sestřelila 102 bezpilotních letounů.
Rusko čeká na signál z Ukrajiny ohledně obnovení přímých jednání s Moskvou, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prezident Vladimir Putin, na jehož příkaz ruská armáda zahájila v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, v pátek uvedl, že Moskva je připravena jednat s Kyjevem bez předběžných podmínek.
„Kyjev musí přinejmenším podniknout nějaké kroky. Mají na to zákonný zákaz (vyjednávat s nynějším šéfem Kremlu – pozn. ČTK). Ale zatím jsme žádné kroky neviděli,“ reagoval Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS na otázku, od koho Rusko očekává signál k vyjednávání: zda z Washingtonu, nebo z Kyjeva. Ukrajina v roce 2022 zakázala vést jednání s Putinem a z Moskvy opakovaně zaznělo, že rozhovory s Kyjevem jsou kvůli tomuto zákazu nemožné, připomněla stanice BBC.
