Ruský aktivista o podezřelých úmrtích oligarchů: Je to hnízdo zmijí, které bojují o peníze
Za poslední měsíce zemřela za podezřelých okolností řada bohatých Rusů. Ačkoliv šlo podle oficiálních verzí o nehody, sebevraždy či vraždy ze žárlivosti, množí se hlasy, že se ve skutečnosti jedná o boj o ztenčující se finanční toky. To podle Daily Mail tvrdí i Bill Browder, který v Rusku vedl investiční fond, jehož právník Serger Magnitskij byl po upozornění na zločinné machinace státních orgánů ve vězení umučen k smrti. Browder to prohlásil před středečním předáváním Magnitského cen, kterou letos obdržel i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
39letý Ivan Pechorin, ředitel Korporace vývoje dálného východu a Arktidy v září spadl přes palubu své jachty; Pavel Pčelnikov (52), PR manažer ruské manažer železniční společnosti Digital Logistics, která je společností ruských železnic a zaměřuje se na nákladní dopravu, byl ten stejný měsíc nalezen zastřelený ve svém bytě v Moskvě, což policie označila jako sebevraždu; a stejně tak i smrt Alexnadera Tyjulakova (61), vysokého představitele ruského Gazpromu, který byl nalezen oběšený ve svém domě v ruském hlavním městě.
To jsou pouze poslední z řady podezřelých úmrtí ruských úředníků, oligarchů a podnikatelů, kteří všichni zemřeli za podezřelých okolností od začátku invaze na Ukrajině. Ačkoliv oficiálně jsou všechna tyto úmrtí označována jako nehody, sebevražda či vraždy ze žárlivosti, jejich frekvence a okolnosti vzbuzují podezření, že někteří z nich byli ve skutečnosti zavražděni.
„Je to hnízdo zmijí“
To si myslí i Bill Browder, ředitel investičního fondu Hermitage Capital, který byl v jednu dobu největším zahraničním investičním fondem v Rusku. V roce 2007 však byly jeho firmy ruskými úřady ukradeny a právník Sergej Magnitskij, který na miliardové machinace upozornil, byl následně vzat do vazby na základě smyšlených obvinění a po roce ve vězení utýrán k smrti. V reakci na to pak některé západní země přijaly tzv. Magnitského zákon, který uvaluje sankce na ruské činitele zodpovědné za porušování lidských práv.
„Co vidíme, je hnízdo zmijí, které bojují o zdroje, peníze a moc, zatímco ruská ekonomika padá,“ řekl Browder ve středu před udílením každoročních Magnitského cen za lidská práva, kterými Browder a jeho organizace oceňuje statečné novináře, politiky a aktivisty v oblasti lidských práv. V minulosti ji obdrželi například bývalý americký prezidentský kandidát John McCain, zavražděný ruský opoziční aktivista Sergej Němcov či taktéž zavražděný saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží, ve středu ji pak v Londýně převzal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Tito lidé nejsou oligarchové per se, ale jsou to lidé, kteří sedí na pozicích, kde mají nějakou autoritu na důležitým peněžními proudy – zejména v oblasti ropy a plynu,“ řekl dále Browder. Sankce podle něj Rusko výrazně zasáhly a zmenšily tak ruskou ekonomiku, všichni se ale zároveň snaží své osobní finanční toky udržet na úrovni jako před válkou. „Nyní se tak všichni dívají, jak by šel koláč přerozdělit,“ uvedl.
Mnoho lidí je tak podle Browdera nyní postaveno před nemožnou volbu. „Pokud teď tedy někdo sedí nad peněžním proudem, který k někomu směřuje, a najednou přijde nějaký tvrdší, bezohlednější člověk a řekne: ‚Musíš to posílat nám‘ – tak ta osoba, která o tom rozhoduje, bude zabita buď tím, od koho to odkloní, nebo tím, ke komu to neodkloní.“
Ušetřeny nejsou ani rodiny
Jak zmíněno v úvodu, podezřelých smrtí lidí spojených s důležitými ruskými firmami proběhlo od začátku invaze na Ukrajinu mnoho. Miliardář Alexander Subbotin byl například nalezen mrtev poté, co si údajně byl pro radu u šamana, po čemž měl být podle jedné z teorií otráven jedovatou ropuchou, zatímco vysoký představitel Gazpromu Leonid Šulman byl nalezen s několika bodnými ranami ve své koupelně.
Hned dva milionáři, Vladislav Avajev a Sergej Protosenja, pak byli nalezeni společně se svými rodinami mrtví poté, co údajně měli zavraždit své manželky a dcery, zatímco Jevgenij Palant měl být naopak podle médií zabit svou manželkou poté, co jí oznámil, že ji opouští.
Ačkoliv tento seznam zdaleka není kompletní a bohatí Rusové v posledních měsících umírají s nebývalou frekvencí, Browder odmítl, že by tato úmrtí mohla být známkou slabosti prezidenta Putina a jeho neschopnosti zabíjení zastavit. „Je to hromada chamtivých bastardů, kteří bojují o peníze a umírají pro ně,“ prohlásil.
Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku potvrdil, že zastavení tranzitu dopadne hlavně na Slovensko.
Česká republika je podle Bartušky schopná nahradit dodávky plynu z Ruska od roku 2022. Ten do ČR putuje například z Nizozemska či Norska, stát má ale také uzavřené smlouvy například s Alžírskem. „Pokud sem tekl ruský plyn, třeba minulou nebo tuto zimu, tak protože byl mimořádně levný. Ten plyn může být dražší než ruský plyn, ale v zásadě nečekáme žádné zvláštní problémy,“ řekl Bartuška.
Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na Česko vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že přestože loni byly zásoby plynu v této době podstatně větší, nemusí se domácnosti ani firmy obávat nedostatku plynu. Ukrajina dnes zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska.
Kyjev delší dobu avizoval, že dohodu o tranzitu ruské ropy nehodlá prodloužit. Své rozhodnutí zdůvodňuje ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině. Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. „Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly. Navíc zimní spotřeba není pokrývána pouze ze zásobníků a se schváleným zrušením německého poplatku se dá v druhé polovině sezony očekávat, že se těžba ze zásobníků sníží,“ uvedl Vlček v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ.
V moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 000 obyvatel, jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž k výpadku došlo poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do střední a východní Evropy přes Ukrajinu.
„Není topení ani teplá voda,“ řekla agentuře nejmenovaná pracovnice místní energetické společnosti Tirasteploenergo a dodala, že neví, jak dlouho bude situace trvat. Energetická firma na svém webu napsala, že odstávka platí od 07:00 místního času (06:00 SEČ), ale některých zařízení - jako jsou nemocnice - se netýká.
„Pro udržení tepla v místnosti utěsněte štěrbiny v oknech a balkonových dveřích, zakryjte je dekami nebo silnými závěsy. Umístěte všechny členy rodiny v jednom pokoji a další místnosti dočasně uzavřete,“ vzkázalo Tirasteploenergo obyvatelům Podněstří a doporučilo jim, aby se teple oblékli. Poradilo jim také, jak nejlépe domácnosti vytápět elektrickými topnými tělesy. „K vytápění je zakázáno používat plynové nebo elektrické sporáky - může to vést k tragédii,“ varovala firma.
