Ruský aktivista o podezřelých úmrtích oligarchů: Je to hnízdo zmijí, které bojují o peníze
Za poslední měsíce zemřela za podezřelých okolností řada bohatých Rusů. Ačkoliv šlo podle oficiálních verzí o nehody, sebevraždy či vraždy ze žárlivosti, množí se hlasy, že se ve skutečnosti jedná o boj o ztenčující se finanční toky. To podle Daily Mail tvrdí i Bill Browder, který v Rusku vedl investiční fond, jehož právník Serger Magnitskij byl po upozornění na zločinné machinace státních orgánů ve vězení umučen k smrti. Browder to prohlásil před středečním předáváním Magnitského cen, kterou letos obdržel i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
39letý Ivan Pechorin, ředitel Korporace vývoje dálného východu a Arktidy v září spadl přes palubu své jachty; Pavel Pčelnikov (52), PR manažer ruské manažer železniční společnosti Digital Logistics, která je společností ruských železnic a zaměřuje se na nákladní dopravu, byl ten stejný měsíc nalezen zastřelený ve svém bytě v Moskvě, což policie označila jako sebevraždu; a stejně tak i smrt Alexnadera Tyjulakova (61), vysokého představitele ruského Gazpromu, který byl nalezen oběšený ve svém domě v ruském hlavním městě.
To jsou pouze poslední z řady podezřelých úmrtí ruských úředníků, oligarchů a podnikatelů, kteří všichni zemřeli za podezřelých okolností od začátku invaze na Ukrajině. Ačkoliv oficiálně jsou všechna tyto úmrtí označována jako nehody, sebevražda či vraždy ze žárlivosti, jejich frekvence a okolnosti vzbuzují podezření, že někteří z nich byli ve skutečnosti zavražděni.
„Je to hnízdo zmijí“
To si myslí i Bill Browder, ředitel investičního fondu Hermitage Capital, který byl v jednu dobu největším zahraničním investičním fondem v Rusku. V roce 2007 však byly jeho firmy ruskými úřady ukradeny a právník Sergej Magnitskij, který na miliardové machinace upozornil, byl následně vzat do vazby na základě smyšlených obvinění a po roce ve vězení utýrán k smrti. V reakci na to pak některé západní země přijaly tzv. Magnitského zákon, který uvaluje sankce na ruské činitele zodpovědné za porušování lidských práv.
„Co vidíme, je hnízdo zmijí, které bojují o zdroje, peníze a moc, zatímco ruská ekonomika padá,“ řekl Browder ve středu před udílením každoročních Magnitského cen za lidská práva, kterými Browder a jeho organizace oceňuje statečné novináře, politiky a aktivisty v oblasti lidských práv. V minulosti ji obdrželi například bývalý americký prezidentský kandidát John McCain, zavražděný ruský opoziční aktivista Sergej Němcov či taktéž zavražděný saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží, ve středu ji pak v Londýně převzal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Tito lidé nejsou oligarchové per se, ale jsou to lidé, kteří sedí na pozicích, kde mají nějakou autoritu na důležitým peněžními proudy – zejména v oblasti ropy a plynu,“ řekl dále Browder. Sankce podle něj Rusko výrazně zasáhly a zmenšily tak ruskou ekonomiku, všichni se ale zároveň snaží své osobní finanční toky udržet na úrovni jako před válkou. „Nyní se tak všichni dívají, jak by šel koláč přerozdělit,“ uvedl.
Mnoho lidí je tak podle Browdera nyní postaveno před nemožnou volbu. „Pokud teď tedy někdo sedí nad peněžním proudem, který k někomu směřuje, a najednou přijde nějaký tvrdší, bezohlednější člověk a řekne: ‚Musíš to posílat nám‘ – tak ta osoba, která o tom rozhoduje, bude zabita buď tím, od koho to odkloní, nebo tím, ke komu to neodkloní.“
Ušetřeny nejsou ani rodiny
Jak zmíněno v úvodu, podezřelých smrtí lidí spojených s důležitými ruskými firmami proběhlo od začátku invaze na Ukrajinu mnoho. Miliardář Alexander Subbotin byl například nalezen mrtev poté, co si údajně byl pro radu u šamana, po čemž měl být podle jedné z teorií otráven jedovatou ropuchou, zatímco vysoký představitel Gazpromu Leonid Šulman byl nalezen s několika bodnými ranami ve své koupelně.
Hned dva milionáři, Vladislav Avajev a Sergej Protosenja, pak byli nalezeni společně se svými rodinami mrtví poté, co údajně měli zavraždit své manželky a dcery, zatímco Jevgenij Palant měl být naopak podle médií zabit svou manželkou poté, co jí oznámil, že ji opouští.
Ačkoliv tento seznam zdaleka není kompletní a bohatí Rusové v posledních měsících umírají s nebývalou frekvencí, Browder odmítl, že by tato úmrtí mohla být známkou slabosti prezidenta Putina a jeho neschopnosti zabíjení zastavit. „Je to hromada chamtivých bastardů, kteří bojují o peníze a umírají pro ně,“ prohlásil.
V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.
Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.
Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ).
Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.
Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.
