Ruský aktivista o podezřelých úmrtích oligarchů: Je to hnízdo zmijí, které bojují o peníze
Za poslední měsíce zemřela za podezřelých okolností řada bohatých Rusů. Ačkoliv šlo podle oficiálních verzí o nehody, sebevraždy či vraždy ze žárlivosti, množí se hlasy, že se ve skutečnosti jedná o boj o ztenčující se finanční toky. To podle Daily Mail tvrdí i Bill Browder, který v Rusku vedl investiční fond, jehož právník Serger Magnitskij byl po upozornění na zločinné machinace státních orgánů ve vězení umučen k smrti. Browder to prohlásil před středečním předáváním Magnitského cen, kterou letos obdržel i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
39letý Ivan Pechorin, ředitel Korporace vývoje dálného východu a Arktidy v září spadl přes palubu své jachty; Pavel Pčelnikov (52), PR manažer ruské manažer železniční společnosti Digital Logistics, která je společností ruských železnic a zaměřuje se na nákladní dopravu, byl ten stejný měsíc nalezen zastřelený ve svém bytě v Moskvě, což policie označila jako sebevraždu; a stejně tak i smrt Alexnadera Tyjulakova (61), vysokého představitele ruského Gazpromu, který byl nalezen oběšený ve svém domě v ruském hlavním městě.
To jsou pouze poslední z řady podezřelých úmrtí ruských úředníků, oligarchů a podnikatelů, kteří všichni zemřeli za podezřelých okolností od začátku invaze na Ukrajině. Ačkoliv oficiálně jsou všechna tyto úmrtí označována jako nehody, sebevražda či vraždy ze žárlivosti, jejich frekvence a okolnosti vzbuzují podezření, že někteří z nich byli ve skutečnosti zavražděni.
„Je to hnízdo zmijí“
To si myslí i Bill Browder, ředitel investičního fondu Hermitage Capital, který byl v jednu dobu největším zahraničním investičním fondem v Rusku. V roce 2007 však byly jeho firmy ruskými úřady ukradeny a právník Sergej Magnitskij, který na miliardové machinace upozornil, byl následně vzat do vazby na základě smyšlených obvinění a po roce ve vězení utýrán k smrti. V reakci na to pak některé západní země přijaly tzv. Magnitského zákon, který uvaluje sankce na ruské činitele zodpovědné za porušování lidských práv.
„Co vidíme, je hnízdo zmijí, které bojují o zdroje, peníze a moc, zatímco ruská ekonomika padá,“ řekl Browder ve středu před udílením každoročních Magnitského cen za lidská práva, kterými Browder a jeho organizace oceňuje statečné novináře, politiky a aktivisty v oblasti lidských práv. V minulosti ji obdrželi například bývalý americký prezidentský kandidát John McCain, zavražděný ruský opoziční aktivista Sergej Němcov či taktéž zavražděný saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží, ve středu ji pak v Londýně převzal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Tito lidé nejsou oligarchové per se, ale jsou to lidé, kteří sedí na pozicích, kde mají nějakou autoritu na důležitým peněžními proudy – zejména v oblasti ropy a plynu,“ řekl dále Browder. Sankce podle něj Rusko výrazně zasáhly a zmenšily tak ruskou ekonomiku, všichni se ale zároveň snaží své osobní finanční toky udržet na úrovni jako před válkou. „Nyní se tak všichni dívají, jak by šel koláč přerozdělit,“ uvedl.
Mnoho lidí je tak podle Browdera nyní postaveno před nemožnou volbu. „Pokud teď tedy někdo sedí nad peněžním proudem, který k někomu směřuje, a najednou přijde nějaký tvrdší, bezohlednější člověk a řekne: ‚Musíš to posílat nám‘ – tak ta osoba, která o tom rozhoduje, bude zabita buď tím, od koho to odkloní, nebo tím, ke komu to neodkloní.“
Ušetřeny nejsou ani rodiny
Jak zmíněno v úvodu, podezřelých smrtí lidí spojených s důležitými ruskými firmami proběhlo od začátku invaze na Ukrajinu mnoho. Miliardář Alexander Subbotin byl například nalezen mrtev poté, co si údajně byl pro radu u šamana, po čemž měl být podle jedné z teorií otráven jedovatou ropuchou, zatímco vysoký představitel Gazpromu Leonid Šulman byl nalezen s několika bodnými ranami ve své koupelně.
Hned dva milionáři, Vladislav Avajev a Sergej Protosenja, pak byli nalezeni společně se svými rodinami mrtví poté, co údajně měli zavraždit své manželky a dcery, zatímco Jevgenij Palant měl být naopak podle médií zabit svou manželkou poté, co jí oznámil, že ji opouští.
Ačkoliv tento seznam zdaleka není kompletní a bohatí Rusové v posledních měsících umírají s nebývalou frekvencí, Browder odmítl, že by tato úmrtí mohla být známkou slabosti prezidenta Putina a jeho neschopnosti zabíjení zastavit. „Je to hromada chamtivých bastardů, kteří bojují o peníze a umírají pro ně,“ prohlásil.
Vybrané údaje o referendech na východě Ukrajiny k desátému výročí (11. května) referend ve východoukrajinských proruských oblastech, Luhanské a Doněcké, ve kterých se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost:
Rok 2014 byl na Ukrajině ve znamení změn v orientaci země, ruské anexe Krymu, vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou. Součástí nepokojů a krize na Ukrajině byla i referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, ve kterých se 11. května 2014 většina obyvatel vyslovila pro nezávislost a úřady vyhlásily samozvané státy - Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
Otázka pro doněcké voliče zněla: „Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?“ Luhanští odpovídali na otázku: „Podporujete státní samostatnost Luhanské lidové republiky?“ Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle Kyjeva ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.
Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazoval na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku. V roce 2016 bylo v Ostravě otevřeno zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, české soudy samozvaný doněcký konzulát zrušily.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
nejméně osm lidí utrpělo zranění v ruské Belgorodské oblasti po dronovém útoku, který tamní správa připisuje ukrajinskému letectvu. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram píše o sedmi zraněných dospělých a zraněné 11leté dívce, 37 poškozených vozidlech a několika bytových domech. Většina škod připadá na město Belgorod. Ukrajinské letectvo dnes naopak hlásí sestřelení 17 z 20 Ruskem vyslaných dronů nad Oděskou oblastí.
Jiný údajně ukrajinský dronový útok poškodil několik zásobníků ropy v rafinérii v ruském Krasnodarském kraji, informovala dnes agentura Reuters. Ruské síly údajně šest přilétajících dronů zničily a jejich trosky spadly nedaleko vesnice asi 60 kilometrů vzdálené od Ruskem okupovaného Krymu.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
Ukrajina se ruské vojenské invazi brání už více než dva roky.
