Rusko výrobu střel Kalibr a Iskander navýšilo už před válkou! Zřejmě si udělalo i zásobu čipu
Rusko začalo ve velkém produkovat rakety Iskander a střely Kalibr s plochou dráhou letu už před únorovou invazí na Ukrajinu. Píše to dnes list The New York Times (NYT) s odvoláním na analýzu bezpečnostní společnosti Janes. Podle listu to může být jedním z vysvětlení, kde Rusko bere munici na současné masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury a měst.
„Pravděpodobně je vyrábějí i teď... mnoho závodů spojených s ruským vojensko-hospodářským průmyslem pracuje na tři směny, a dokonce i o víkendech,“ píše se v analýze.
Rusko si před vpádem na Ukrajinu rovněž velmi pravděpodobně vytvořilo zásoby mikročipů a dalších technologií potřebných k výrobě přesně naváděných raket. Podle analýzy společnosti Janes jsou tyto komponenty používány i k civilním účelům, a Moskva je tak mohla získat prostřednictvím třetích stran – společnostní nebo států, které byly ochotny riskovat postihy za dodání těchto materiálů Rusku.
Rusko v úterý při zatím největším vzdušném útoku na ukrajinské území vypálilo bezmála sto střel. Měsíce předtím ale západní i ukrajinští činitelé upozorňovali, že se ruské zásoby střel a dalších zbraní výrazně tenčí. Útok vyvolal otázky, nakolik je ruský zbraňový arzenál doopravdy vyčerpán a kde případně Moskva své zásoby doplňuje.
Írán či Severní Korea pomáhají?
Kromě velkých zásob vytvořených před válkou je podle NYT mimo jiné možné, že zbraně Rusku dodává Írán nebo Severní Korea, jak se domnívají američtí činitelé.
Americký ministr obrany Lloyd Austin ve středu uvedl, že má Rusko potíže s doplněním zásob zbraní, aby dostálo požadavkům na bojišti, „a proto se obrací na Írán a Severní Koreu“. Pchjongjang i Teherán to od začátku války odmítají, píše NYT.
Dalším možným scénářem je, že Moskva k masivním vzdušným úderům využívá střely určené pro protivzdušnou obranu, včetně raket S-300. Rusko ve čtvrtek podle ukrajinských vzdušných sil vypálilo proti ukrajinským městům nedaleko frontové linie nejméně deset těchto střel. Podle vojenských činitelů i odborníků je využívání S-300 Ruskem i pro útočné účely náznakem, že Moskvě dochází jiná munice.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
