„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.
Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.
„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.
Ukrajinské drony zasáhly v noci na 19. srpna ropnou rafinerii v ruské Volgogradské oblasti, uvedl regionální guvernér Andrej Bočarov podle deníku Kyiv Independent.
Tato rafinerie, druhá největší rafinerie ruské ropné společnosti Lukoil, je významným producentem ropných produktů v ruském Jižním federálním okruhu. Podle Bočarova po útoku na místě vypukl požár.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že nad regionem bylo sestřeleno 13 ukrajinských dronů.
Rafinerie Lukoil ve Volgogradu, která má roční kapacitu 14,8 milionu tun, byla již dříve nucena zastavit výrobu po dřívějších úderech z 13. na 14. srpna. Agentura Reuters 18. srpna informovala, že poškozené jednotky dohromady představují celou rafinérskou kapacitu závodu.
Rozsah škod zatím není znám. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
Britský premiér Starmer podle CNN uvedl, že schůzka v Bílém domě dosáhla pokroku směrem ke dvěma hlavním cílům. Zaprvé, Starmer uvedl, že pondělní setkání vedlo k „průlomu“ v otázce bezpečnostních záruk, které „zajistí, že pokud nastane mír… pak se ho budeme držet“.
Zadruhé, Starmer uvedl, že se brzy uskuteční bilaterální setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, po kterém bude následovat třístranný summit obou lídrů spolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Přesná povaha projednávaných bezpečnostních záruk však není jasná.
Kreml se také vyjádřil k možnosti summitu Zelenského a Putina. Uvedl, že je připraven „zvýšit úroveň zastoupení“ v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem, ale nepotvrdil, že se Putin a Zelenskyj setkají.
Starmer ve videu zveřejněném na síti X také říká, že „to je opravdu důležité, protože je to skutečné uznání principu, že žádná rozhodnutí o Ukrajině nemohou být přijímána bez Ukrajiny.“
