„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.
Třetí kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je v tureckém Istanbulu naplánováno na dnešní večer. Očekává se, že hovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Ruská delegace odletěla z Moskvy do Istanbulu na třetí kolo jednání, napsala TASS dopoledne s odvoláním na svůj zdroj. Očekává se, že setkání začne kolem 19:00 ve čtvrti Beşiktaş, v paláci Çiragan, píše Ukrinform s odvoláním na administrativu tureckého prezidenta a připomíná, že na stejném místě se na začátku června konalo předchozí, tedy druhé kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. První přímé setkání po více než třech letech se konalo v polovině května v paláci Dolmabahçe.
Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení plnohodnotné války, kterou Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Hlavním výsledkem byly výměny zajatců a těl padlých vojáků.
Ruský resort obrany nejprve hlásil sestřelení 51 ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony v době od 21:00 do 23:40 moskevského času (20:00 až 22:40 SELČ). Ráno oznámil likvidaci 33 ukrajinských dronů nad šesti oblastmi v období od 23:40 do sedmé hodiny ranní. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Ruská služba stanice BBC nicméně upozornila na informace některých ruských regionálních činitelů. Podle gubernátora Rostovské oblasti Jurije Sljusara byli zraněni tři lidé při útoku v Novočerkassku, kde vypuklo několik požárů a kde čtyři auta poškodily trosky sestřelených dronů. O odrážení dronových úderů informovali také představitelé v Tulské nebo Nižegorodské oblasti, kde zatím nejsou dostupné zprávy o obětech ani škodách.
