„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100 000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
