„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poslední útok na Kyjev a okolí odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat na dnešní návštěvě Británie.
