„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
V Turecku nyní probíhají další mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. „Bude zajímavé pozorovat druhé kolo jednání v Turecku, v Istanbulu. Já stále říkám, že jsem velmi skeptický k tomu, co mohou být výsledky takových jednání, ale nechť probíhají určitě v pořádku,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Zároveň vidíme, že Rusko neslevilo žádný ze svých válečných cílů, že de facto stále usiluje o zničení Ukrajiny a překreslení mocenských sfér v Evropě, to se dotýká i nás, takže v tomto bychom měli vysílat jasný signál, že Rusko nemá mít žádný zálusk na žádný kus naší suverenity, což koneckonců činíme určitě,“ pokračoval.
Vyjádřil se také k ukrajinské Operaci Pavučina, kdy Ukrajinci zaútočili drony na základny ruského letectva a zničili i strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160. „To je zajímavá operace, která se povedla ukrajinským bezpečnostním složkám a já jsem to komentoval, že vlastně Rusové pravidelně třeba těmi strategickými bombardéry narušují i vzdušný prostor státu Severoatlantické aliance. Neměli by to činit, tak doufám, že budou činit o to méně,“ dodal Lipavský pro Blesk Zprávy.
Role dronů v ukrajinské armádě se za války s Ruskem výrazně změnila. Zatímco na začátku konfliktu sloužily bezpilotní prostředky především k průzkumu a korekci palby dělostřelectva, dnes jsou nepostradatelným nástrojem jak pro přímé útoky, tak pro zásobování jednotek, evakuaci raněných nebo minování obranných pozic. V rozhovoru s ČTK to řekl ukrajinský voják Stepan Barna, bývalý poslanec a gubernátor Ternopilské oblasti. Nyní drží frontovou linii a vede drony v horské útočné brigádě Edelweiss.
„Drony dnes umožňují nejen zničit techniku a živou sílu nepřítele, ale také zachránit životy naší pěchoty. Čím víc jich létá, tím méně vojáků se dostává do přímého kontaktu s nepřítelem,“ popsal Barna. Práce s drony tak podle něj zmenšuje počet přímých střetů a zvyšuje šanci, že se vojáci vrátí domů živí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí komise. Von der Leyenová se s Grahamem setkala dnes ráno v Berlíně a diskutovali spolu koordinaci sankcí mezi EU a USA v reakci na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.
Von der Leyenová podle unijní exekutivy zdůraznila, že je třeba dosáhnout skutečného příměří, je třeba dostat Rusko k jednacímu stolu a ukončit válku. V tureckém Istanbulu se nyní už podruhé sešly delegace Ukrajiny a Ruska, jejich první setkání v polovině května přineslo jen dohodu na výměně zajatců.
„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla při jednání šéfka komise. I proto uvítala sankční návrh republikánského senátora Grahama a fakt, že by se měl projednávat příští týden v americkém Senátu.
