„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Rusko podílelo na žhářských útocích, které počátkem měsíce cílily na nemovitosti a vůz spojované s britským premiérem Keirem Starmerem. Deník Financial Times minulý týden napsal, že britské úřady zapojení Moskvy do útoků prověřují.
„Londýn má sklon podezřívat Rusko ze všeho špatného, co se v Británii stane,“ řekl Peskov na pravidelném tiskovém brífinku v Moskvě. „Všechna tato podezření jsou nepodložená a často úsměvná,“ dodal.
Při požárech, které se odehrály v průběhu tří nocí mezi 8. a 12. květnem na severu Londýna, nebyl nikdo zraněn, uvedly britské úřady. Policie obvinila dva Ukrajince a jednoho Rumuna narozeného na Ukrajině ze žhářství a uvalila na ně vazbu bez možnosti kauce. V pátek 6. června by měli stanout před soudem v Londýně.
Francouzský odvolací soud zmírnil trest jednomu z dvojice vědců, kteří v únoru vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v Marseille. Soud uznal část námitek obhajoby a původní osmiměsíční nepodmíněný trest změnil na podmíněný. Konzulát přitom již původní trest označil za mírný a požadoval přísnější potrestání za čin, který označil za teroristický.
Francouzští výzkumníci Vasile Heresanu a Georges Sitja 24. února v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu hodili do zahrady konzulátu tři podomácku vyrobené plastové lahve s výbušnou látkou. Dvě z nich explodovaly, nezpůsobily však žádné škody ani zranění. Soud jim o tři dny později za poškozování cizí věci a nedovolenou výrobu výbušnin vyměřil osmiměsíční tresty, které si měli odpykat v domácím vězení s elektronickým náramkem.
Osmačtyřicetiletý Heresanu se na rozdíl od svého o 11 let staršího kolegy proti rozsudku odvolal a dočkal se zmírnění trestu. Odvolací soud ve městě Aix-en-Provence dospěl k závěru, že má vědec na svědomí pouze nedovolenou výrobu výbušnin, nikoli však poškozování cizí věci. Jeho advokát Jean-Yves Hébert rozhodnutí přivítal, litoval však, že soud nezrušil i druhou část obvinění.
Ukrajině je podle ministra zemědělství Marka Výborného potřeba pomáhat, což podle něj dnes jasně zaznělo i od jeho kolegů, ministrů zemědělství dalších zemí, na zasedání Rady EU, nicméně je třeba vnímat i citlivost směrem k evropským zemědělcům. „Řešení ale musí najít Evropská komise, tu nemůžeme nahradit my, ministři zemědělství,“ dodal s tím, že Komise dnes nijak nedeklarovala, že by měla dohodu s Kyjevem připravenou tak, aby ji bylo možné dojednat do 5. června.
„Česká republika vždy stála za Ukrajinou,“ uvedl Výborný, který se dnes sešel se svým ukrajinským protějškem Vitalijem Kovalem. „Jsem velmi kritický k pomalému postupu Evropské komise. My jsme na to upozorňovali již brzo po Novém roce.“
