„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších pět zranil. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Sumské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.
Útok v Oděse poškodil obytné budovy, domy, supermarket, školu a auta, na některých místech propukly požáry, dodal Kiper. Při útoku v Charkově zasáhl ruský dron čerpací stanici a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters charkovský starosta Ihor Terechov.
„Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení amerického ministerstva financí k podpisu dohody o nerostném bohatství.
Z návrhu dohody, který agentura Reuters zveřejnila dříve ve středu, vyplývá, že Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zpětně zaplatila vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, což byl jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.
Podle návrhu dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, USA nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc USA Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.
Dobrý den. USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ) americké ministerstvo financí.
Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v prohlášení zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.
Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.
