„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Předsedové českého Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvali americký Kongres, aby zachoval stabilní financování rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE). V dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi a úřadujícímu šéfovi Senátu Chucku Grassleymu upozorňují na to, že ukončení činnosti stanice by znamenalo vítězství autoritářských režimů a oslabení svobody slova ve světě. ČTK o tom informoval mluvčí předsedkyně dolní komory Martin Churavý.
„Jsme si plně vědomi úsilí americké administrativy o snížení federálního deficitu a podporu fiskální odpovědnosti. Právě v tomto kontextu však musíme zvážit i širší a dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Ukončení činnosti Rádia Svobodná Evropa by totiž ve skutečnosti znamenalo významné vítězství autoritářských režimů v Evropě, Asii i jinde,“ uvedla Pekarová Adamová. Stanice má totiž podle ní přínos i pro kolektivní obranu demokratických hodnot.
Ukrajinu je třeba vojensky podporovat i v době snah o mírová jednání, aby byla její pozice vůči agresorskému Rusku co nejsilnější. Na úvod dnešní schůzky ministrů obrany kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) se na tom shodli ministři Británie a Německa John Healey a Boris Pistorius. Zasedání skupiny založené před třemi lety Spojenými státy se vůbec poprvé osobně neúčastnil zástupce americké vlády, ministr obrany Pete Hegseth se ke svým kolegům z pěti desítek zemí světa hodlá připojit na dálku. Healey oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině vojenskou podporu za dalších 350 milionů liber (10,2 miliardy korun) a vyzval k novým závazkům i ostatní země.
Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.
Ruská vojska, útočící na východě Ukrajiny, dobyla obec Oleksandropil v Doněcké oblasti a pronikla do vsi Uspenivka, ležící jen šest kilometrů od hranice Dněpropetrovské oblasti. Uvedl to dnes v noci server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt Deepstate, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ztráty ruské armády od rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 přesáhly 930.000 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Obě země dnes informovaly o zničení desítek nepřátelských dronů.
Ruským jednotkám se dosud nepodařilo proniknout do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, přestože se o to každý den pokoušejí, uvedl dnes v ukrajinské televizi šéf oblastní správy Volodymyr Arťuch podle serveru RBK-Ukrajina.
