„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Diskuze na TV Prima se točila i kolem toho, že Česká republika není začleňována tolik, jak by se očekávalo, což kritizovala v pořadu Kateřina Konečná. „Potom, co jsme tady slyšeli, že jsme největším podporovatelem a lidé nás berou vážně, tak nyní tu máme politiky, jako je Robert Fico, který jezdí do Washigtonu,“ pronesla Konečná. Vadí jí i skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron nepozval ČR na krizový summit.
„Slyšíme výroky pana Vondry, pana poradce Koláře od pana prezidenta, pana prezidenta, nervozitu pana premiéra, kterého někde pozvou, někde ho nepozvou, pak se chová jako malý kluk, domáhá se,“ kritizovala Konečná.
A kritizuje, že ČR nesvolala Evropskou radu. „Co bych očekávala z české strany, je svolání Evropské rady, já bych očekávala, že se sejdeme a z úst české vlády jsem to neslyšela,“ konstatovala.
„My jsme silní a jsme země, která dlouhodobě pohled na válku formuje a formuje ji správně,“ reagoval Rakušan a připomněl, že politici nadále jednají a že souhlasí, že by se rada měla potkat. Dodal také, že silnou pozici mají minimálně na Ukrajině. Podle Rakušana jej absence pozvánky od Macrona nepřekvapuje, protože podle něj i on přemýšlí nad svou politikou. A česká strana začleněna byla, jen se nejednalo přímo o premiéra.
„Rusko je agresorem a žádná jednání nemohou přinést dobrý výsledek bez toho, koho se to týká,“ zdůraznil vicepremiér Vít Rakušan v pořadu Partie. Podle něj to vede akorát k destrukci. „Pokud Ukrajina není k takovým jednání přizvána, není se o čem bavit,“ dodal také Rakušan k jednání v Rijádu.
„Pan ministr je asi jediný, kdo ví, co vše se v Rijádu řešilo. Já si vůbec nemyslím, že to primárně bylo jen o Ukrajině, bylo to o geopolitických tématech,“ rýpla si Kateřina Konečná do Rakušana. „Nevím, co si řekli pánové v Rijádu. Na druhou stranu Trumpova administrativa řekla, že s Ukrajinou počítá, ale potřebovali si poprvé sednout k jednacímu stolu,“ dodala europoslankyně.
Následovala slovní roztržka o tom, zdali je vhodná paralela k Mnichovu. Podle Konečné tam podobnosti nejsou. „Mě to přijde šílené, ta paralela Mnichova, to je něco jiného, zopakujte si učivo ZŠ,“ čilila se na TV Prima.
Podle Rakušana není paralela opravdu přesná, ale jedno je podle něj jasné, a to je to, že ustupovat agresorovi není dobré a nepřivede zemi k trvalému míru.
V pořadu Partie na TV Prima debatovala s vicepremiérem europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ta oceňuje, že se po třech letech mluví konečně o míru. „Tři roky jsme v EU prostřednictvím kolegů a vlád slyšeli, že jednat nemůžeme, že musíme posílat více zbraní a peněz, dělat jen to, co si Ukrajinci přejí. Ale zapomněli jsme na to B, že pokud si nesedneme k jednacímu stolu, mír očekávat nemůžeme,“ myslí si.
Konečná považuje nynější situaci za politický pragmatismus. A považuje za smutné, kam se ubírá česká politika a vláda. „Mě by opravdu zajímalo a občany taky, protože se mě na to ptají, jaká je pozice české vlády?“ rýpla si Konečná do vlády, která podle ní jasně neříká své názory a vidí jen názory Petra Pavla, nebo Alexandra Vondry, ale vidí jen „nervózního Petra Fialu“.
Trumpovy výroky jsou podle ní očekávané. „Jsou standardním, řekněme marketingovým tahem. Z druhé strany se shodneme na tom, že Zelenskyj není ryzí demokrat. Je to člověk, co omezuje média, zavírá politické oponenty, rozhodně není ryzí demokrat, kterého bych si představovala ve vedení jakéhokoliv státu,“ dodala.
