„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Středeční telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přinesl pro ruského prezidenta Vladimira Putina stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva, napsal dnes deník The New York Times (NYT). Jako úspěch pro Moskvu hodnotí vývoj také magazín The Atlantic, analýzy v americkém tisku se ale v tomto směru neshodují. Komentář listu The Washington Post (WP) uvádí, že v prohlášeních Washingtonu jsou i povzbudivé signály, deník The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.
Americký prezident Donald Trump, který jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem „o Ukrajině bez Ukrajiny“, se chová stejně jako západní politici v Mnichově v roce 1938, kdy „nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnosu“, uvedl dnes francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann na sociální síti X. Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil podle stanice CNN i bývalý švédský premiér Carl Bildt.
„Došli jsme do toho bodu války, na který Putin čekal poté, co mu selhal jeho plán na rychlé dobytí Kyjeva. Nejde však o kolaps ukrajinské fronty, ale západní zadní fronty...Vracíme se do roku 1938. V Mnichově bylo Československo nabídnuto Hitlerovi bez představitelů této země. A teď - Trump jedná s Putinem...bez Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Raphaël Glucksmann z frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
Spojené státy konečně skutečně ublížily Zelenskému, napsala dnes v komentáři ruská státní agentura RIA Novosti, podle které Trump jen jednoduše Zelenského informoval o přijatých rozhodnutích a o tom, že našel společnou řeč s ruským prezidentem. „Znamená to, že formulace ‚ani slovo o Ukrajině bez Ukrajiny', což byla posvátná kráva pro Zelenského, Evropskou unii a předchozí americkou vládu, už neexistuje. Navíc názor Kyjeva a Bruselu Trumpa vůbec nezajímá,“ usoudil komentář RIA Novosti.
Populární list Komsomolskaja pravda zašel podle AP ještě dál, když v komentáři napsal, že „Trump podepsal rozsudek smrti Zelenskému“ a celému ukrajinskému režimu. „Nastal čas, aby Moskva a Washington spolupracovaly nad nejdůležitějšími problémy světa. Oba prezidenti sdílejí přístup ke společným záležitostem, jejichž základem je zdravý rozum (...) Je to rekviem pro ‚Nic o Ukrajině bez Ukrajiny',“ usoudil komentátor, podle kterého se zhroutil mýtus o Rusku jako vyvrženci světové politiky.
