„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Vězeňská služba ČR chce darovat válkou zasažené Ukrajině pět speciálních autobusů a jedno eskortní vozidlo. Darem chce posílit obranyschopnost Ukrajiny. Záměr ve středu projedná vláda. Žádost o materiální pomoc v podobě transportní techniky zaslalo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Česku.
„Předmětná vozidla jsou plně provozuschopná. Darováním výše uvedené techniky nedojde k ohrožení plnění zákonných úkolů Vězeňské služby České republiky,“ shrnulo v předkládací zprávě k návrhu české ministerstvo spravedlnosti.Podmínkou darování je, že Ukrajina techniku využije pro potřeby svého ministerstva spravedlnosti nebo bezpečnostních sborů. Přepravu vozidel do místa převzetí bezplatně zajistí česká vězeňská služba.
Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo šest lidí, oznámil na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Ruské invazní síly podle něj udeřily na zdravotnické zařízení dvakrát: při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k těmto informacím zatím nevyjádřila. Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ uvedl ministr. V současné době podle něj ukrajinské úřady evidují šest mrtvých včetně jednoho policisty.
Válka na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany spěje do kulminačního bodu. Obě strany podle něj nyní jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení konfliktu, řekl odborník ČTK.
„Ze strategického hlediska i z hlediska historických zkušeností, které známe z minulých konfliktů, válka na Ukrajině spěje do takzvaného kulminačního bodu, jenž neznamená nic jiného než to, že obě strany zasednou k mírovým jednáním o ukončení konfliktu. Co bude představovat trumfy obou stran pro dosažení diplomatických cílů, je zatím věc poměrně jasná. Nejasné je v tuto chvíli to, kdo bude prostředníkem pro vedení těchto jednání,“ míní Petráš.
