„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Ruská armáda svými útoky zničila všechny teplárny, které teplem zásobovaly Charkov, druhé největší město na Ukrajině. Dnes to podle serveru RBK Ukrajina řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zničené teplárny nahradí mobilní kotelny.
„Zaměřili jsme se na Charkov a Charkovskou oblast, protože Rusové fakticky zničili všechny teplárny, které byly v okolí Charkova a zásobovaly ho,“ řekl Šmyhal. „Dodáváme malé mobilní kotelny o výkonu jeden megawatt, které instalují místní úřady,“ dodal. Podobné technologie se podle něho budou používat i v jiných místech, kde byla v důsledku ruských útoků poničena energetická infrastruktura.
Ruská armáda často podniká bombové, dronové a dělostřelecké útoky na energetickou infrastrukturu v Charkovské oblasti, ale i na průmyslové zóny a obytné domy. Letos v dubnu starosta Charkova Ihor Terechov řekl, že poničená je prakticky veškerá energetická infrastruktura města. Bylo kvůli tomu nutné předčasně ukončit topnou sezonu. Charkov leží na severu Ukrajiny jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem.
Soud ve městě Dubna v Moskevské oblasti v pondělí potrestal inženýra pracujícího v tamní zbrojovce třemi lety odnětí svobody za protiválečné nápisy na štítcích u klíčů. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda s odvoláním na lidskoprávní projekt OVD-Info.
Sergej Krasjuk podle vyšetřovatelů letos v zimě napsal na štítky ke klíčům od schránek, ve kterých si zaměstnanci zamykají telefony, hesla jako „Sláva Ukrajině“, „Ukrajina zvítězí“ a „Putin je zloděj“. Když pracovníci nápisy objevili, nařídil šéf závodní ostrahy podnik evakuovat. Kvůli tomu zbrojovce Raduga, specializující se na výrobu raketových systémů a podobné techniky, údajně vznikly škody ve výši 237.000 rublů (59.150 korun).
Soud shledal Krasjuka vinným z diskreditace armády, která měla za následek překážky v práci. OVD-Info uvádí, že na základě stejného obvinění ruská justice od začátku války na Ukrajině stíhala celkem osm lidí. Kvůli svým protiválečným postojům se stalo předmětem trestního stíhání nejméně 1033 lidí.
Nynější velitel ruského vojenského letectva generál Sergej Kobylaš vydal osobně rozkaz k červencovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na Kobylaše, který byl tehdy velitelem dálkového letectva, tedy strategických bombardérů, vydal letos v březnu kvůli útokům na civilní cíle zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).
„Úřad generálního prokurátora společně s vyšetřovateli tajné služby SBU zjistili jednoho ze spolupachatelů válečného zločinu. Je to generálporučík ruských ozbrojených sil, bývalý velitel dálkového letectva, nyní velitel vojenských vzdušných sil a zástupce velitele vzdušných a vesmírných sil Ruské federace,“ řekl Kostin novinářům během návštěvy kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, kam dorazil spolu s prokurátorem ICC Karimem Khanem. Kostinův popis ruského velitele se podle BBC vztahuje jedině na generála Kobylaše.
Nemocnici zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101, vypuštěná z bombardéru Tu-95MS. Ruská střela poničila jednu z budov specializované dětské nemocnice Ochmatdyt, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 34 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.
