„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl dnes server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Výsledky průzkumu se poměrně výrazně odlišují podle regionů, upozornil portál. Například v centrální části Ukrajině souhlasí se zahájením jednání s Ruskem téměř polovina dotázaných (49 procent), zatímco na západě země jen třetina (35 procent). A na jihu si myslí, že čas pro jednání nastal, tři pětiny dotázaných, tedy o 16 procent více než celostátní průměr.
Současně většina Ukrajinců nesouhlasí s podmínkami příměří, jak je nedávno formuloval ruský prezident Vladimir Putin. Kupříkladu 83 procent dotázaných pokládá za nemožné přenechat Rusku čtyři částečně okupované ukrajinské regiony, Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které se Putin pokusil anektovat již na podzim 2022.
Hasiči v Gdaňsku na severu Polska celou noc hasili hořící sklad s textilem, hračkami a motorovým olejem v místním přístavu. Nyní práci dokončují, uvedla na svém webu televize TVN 24, podle které šlo o jeden z největších požárů ve městě za poslední léta. Do vyšetřování požáru se zapojila polská kontrarozvědka ABW, protože u větších požárů je už běžnou praxí prozkoumat, zda nešlo o diverzi, řekl listu Rzeczpospolita ministr vnitra Tomasz Siemoniak. Varšava obviňuje ze série dřívějších žhářských útoků ruské tajné služby.
Polsko upozorňuje, že Rusko proti němu i dalším západním zemím vede hybridní válku, při níž šíří propagandu nebo provádí různé sabotážní akce a žhářské útoky. Polská vláda obviňuje ruské tajné služby, že stojí za různými požáry z poslední doby.
„Od jisté doby nikdy tuto možnost nevylučujeme,“ řekl ministr vnitra Siemoniak listu Rzeczpospolita v odpovědi na otázku, zda požár v Gdaňsku může být dílem diverze. Do vyšetřování se podle ministra zapojila kontrarozvědka ABW, ale informace jsou utajovány. „Na území Polska se plánovaly diverze a došlo k pokusům o ně. Každý významnější požár (v Polsku) je analyzován. Jakmile se vynoří jen stín podezření, že nemá běžnou příčinu, zapojí se ABW,“ vysvětlil. „Ale je nutné také říci, že máme horké léto a jisté množství požárů se stane vždy,“ dodal.
Soud v ruském hlavním městě Moskvě v nepřítomnosti odsoudil k osmi letům v trestanecké kolonii novinářku s americkým občanstvím Mariju „Mašu“ Gessenovou za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že Gessenovou odsoudili kvůli jejím výrokům o válce Ruska proti Ukrajině. Za „lživé“ pokládají ruské úřady veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety.
Gessenová působila jako redaktorka v řadě ruských médií, mimo jiné i jako šéfka ruského vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V roce 2013 se z Ruska kvůli velkému počtu výhrůžek, kterých se jí dostalo v reakci na podporu sexuálních menšin, vystěhovala do USA.
