„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl dnes Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.
Moskva dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS. Ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku Lynne Tracyovou. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že USA pomáhaly Ukrajině s prováděním útoku, a Kreml varoval, že podíl Spojených států na úderu bude mít následky.
„Ukrajina přijímá vlastní rozhodnutí o cílech a vede vlastní vojenské operace,“ uvedl mluvčí Pentagonu Charlie Dietz.
Nová divadelní inscenace nazvaná Slepci ukáže historii Ukrajiny jako neustálý boj za právo na sebeurčení a o vlastní kulturní identitu. Pracuje na ní nezávislé Divadlo 3+kk a charkovský Publicist Theatre. Společně v prostorách brněnské Káznice nabídnou také pohled do ukrajinské komunity v Česku v minulém století, včetně paralel se současností. Premiéra bude ve čtvrtek, oznámila za divadelníky Jana Kolafová.
Inscenační tým tvoří ukrajinští i čeští umělci, stejně je tomu u hereckého obsazení. Při představení se menší část diváků stane nevidomými performery, tedy titulními Slepci, kteří budou pod vedením herců spoluutvářet výsledný jevištní tvar.
Inscenace se odehrává v různých částech Káznice a pracuje s její historií a geniem loci. „Poté, co nám naši přátelé ukázali prostory brněnské Káznice, jsme si uvědomili, že se má projekt realizovat právě zde,“ uvedl režisér a umělecký šéf Publicist Theatre Kosťantyn Vasjukov. Inscenace do Káznice dobře zapadá, i když se věnuje dějům, které se odehrávají stovky kilometrů daleko, doplnil dramaturg inscenace a umělecký šéf Divadla 3+kk Libor Brzobohatý.
Premiér Petr Fiala jednal s argentinským prezidentem Javierem Mileiem o podpoře Ukrajiny i hospodářské spolupráci. Začnou práce na dohodě o zamezení dvojímu zdanění, uvedl.
