„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, souvisí to s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Dnes to podle ruských agentur po návštěvě Vietnamu řekl novinářům šéf Kremlu Vladimir Putin.
Podle své současné jaderné doktríny by ruská armáda tento typ zbraní použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení pro ruský stát. Agentura Reuters připomíná, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Rusko by kritéria pro nasazení jaderných zbraní mělo snížit. Dnes Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.
„Ruské strategické síly jsou vždy ve stavu plné operační pohotovosti, proto se nás to, co se nyní děje v západních zemích, příliš netýká,“ řekl ruský prezident. Rusko kroky Západu ale podle něj pozorně sleduje a v případě zvyšujících se hrozeb bude „adekvátně reagovat“.
Spojené státy odloží některé vojenské dodávky do jiných zemí a upřednostní Ukrajinu bránící se ruské invazi, oznámil dnes mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Půjde především o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Jiné země dodávky dostanou, byť se zpožděním, uvedl Kirby, který rozhodnutí označil za „obtížné, ale nutné“, píší agentury.
O posílení ukrajinské protivzdušné obrany požádal své spojence v posledních týdnech několikrát prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Minulý týden ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil. Americký ministr obrany Lloyd Austin o den později vyzval partnerské země Ukrajiny, aby jí poskytly další systémy protivzdušné obrany. Ta je podle Austina nyní hlavní prioritou, na kterou se USA zaměřují.
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích.
Ruské vzdušné síly „poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ píše TASS.
Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům. Na svém účtu na sociální síti X je sdílel Rob Lee, analytik amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI). Bomba dvoupatrovou budovu, která podle všeho byla cílem útoku, přímo nezasáhla, dopadla však v její bezprostřední blízkosti a následný výbuch ji významně poškodil.
