„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.
Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.
Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.
ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.
V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.
Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.
