„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu, uvedl dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Trest si osmadvacetiletý Ivan Rossomachin odpyká v nápravném zařízení s nejpřísnějším režimem. Tato kauza se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině, dodal server.
Na konci března se v místní televizi objevila reportáž o tom, že bývalý žoldnéř, který se vrátil z války, nahání hrůzu celé vesnici Novyj Burej. „Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila televizi jedna z vesničanek. Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.
Osmadvacetiletý Rossomachin podle vyšetřovatelů loni v březnu, kdy se vrátil z války do rodné vsi, v opilosti vešel do domu důchodkyně, která vzhledem k vysokému věku byla naprosto bezmocná a nebyla schopna klást odpor.
Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
V projevu po podpisu zákona Biden prohlásil, že tento krok posiluje bezpečnost USA, ale i celého světa. „Teď musíme jednat rychle,“ řekl v souvislosti s americkými dodávkami vojenské pomoci Ukrajině, které byly kvůli nedostatku financí od konce loňského roku zablokované. Podle agentury AFP uvedl, že Američané začnou posílat vojenské vybavení na Ukrajinu v nejbližších hodinách.
Komisařka ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová poprvé osobně jednala s ukrajinskou stranou o navrácení dětí, které zprostředkoval Katar. „Dnes jsme na schůzce projednali aktuální seznamy, na kterých pracujeme. Je na nich 29 dětí, které žijí v Rusku, a pracujeme na jejich opětovném spojení s blízkými na Ukrajině. Požádala jsem také o pomoc při návratu do Ruska 19 dětí, které jsou na Ukrajině nebo z různých důvodů skončily v EU,“ uvedla podle agentury TASS.
Poděkovala Kataru za vytvoření prostoru pro dialog mezi Ruskem a Ukrajinou v zájmu dětí. „Poprvé jsme se díky katarskému zprostředkování setkali s ukrajinskou stranou ve formátu face-to-face,“ dodala dětská ombudsmanka.
