„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a vyzval k úsilí zabránit další eskalaci blízkovýchodního konfliktu. Íránský režim přirovnal k tomu ruskému, oba podle něj „šíří teror a vyžadují rozhodnou a jednotnou reakci světa“. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby se vzpamatovalo, když slyší útočné íránské drony Šáhed, které jsou „nástrojem smrti“ na Blízkém východě i na Ukrajině.
