„Rusko prohrává, válka je zbytečná.“ Část Rusů se před mobilizací skrývá u přátel či v lesích
Agrese na Ukrajině se pro Rusko nevyvíjí dobře a mnoho lidí si toho je vědomo. Putinem vyhlášená mobilizace vyhnala do zahraničí statisíce Rusů, další se pak před odvodem skrývají a doufají, že se odvodu i v Rusku vyhnou. Vědomí o špatném vývoji války a zklamání ze současné situace pak prosakuje napříč generacemi a sociálními skupinami, píší The Washington Post a The Economist.
„První zprávy, které přišly o mobilizaci, byly o tom, jak chybí základní vybavení a jaké jsou hrozné podmínky,“ řekl pro Washington Post IT pracovník, který na Telegramu vystupuje pod pseudonymem Adam Kalinin a z obav před mobilizací nyní žije ve stanu v lese. „Trpí ještě předtím, než se vůbec dostanou na frontu, můžou jednoduše dostat třeba zápal plic a všem to bude jedno,“ říká Adam o mobilizovaných Rusech.
„Buď budu mobilizován a poslán někam, kde to připomíná vězení a nemáte žádné práva, pouze povinnosti, nebo zůstanu tady, kde mám také spoustu problémů, ale jsem svobodný,“ uvedl dále. Místo nástupu do armády tak nyní v lese vaří na ohni a pracuje ve stanu na mýtině, kde je jako na jediném místě v okolí poměrně stabilní internet. Chybí mu sice teplá sprcha a čerstvé ovoce, jeho životní podmínky jsou ale dle jeho slov stále mnohem lepší, než mají mobilizovaní vojáci na Ukrajině.
Nechtějí bojovat ve zbytečné válce
Adam není zdaleka jediným, kdo se snaží vyhnout Putinem v září vyhlášené mobilizaci. Statisíce Rusů utekly do zahraničí, někteří ale tuto možnost buď neměli, nebo chtěli i přes nebezpečí odvodu zůstat v Rusku. Nyní se tak musí vyhýbat autoritám, což znamená i nezdržovat se v místě svého bydliště.
V článku zpovídaní Rusové, kteří všichni promluvili pouze pod podmínkou anonymity, tak žijí například na chatě, v nahrávacím studiu či u přátel. Tam se skrýval i 24letý finanční konzultant, který vystudoval námořní akademii. „Nosil jsem tu uniformu šest let, takže jsem se na to už připravil,“ řekl o povolávacím rozkazu, který přišel do místa jeho trvalého bydliště, kde ale nežije.
Jeho rodina po něm po vyhlášení mobilizace chtěla, aby utekl do sousedního Kazachstánu, z obav ze zadržení na hranicích či označení za dezertéra se ale rozhodl zůstat v Rusku. Přesto ale nechtěl umřít ve zbytečné válce.
„Vůbec to není moje válka a nemám tam co dělat. Vzhledem k tomu, že vím, jak armáda funguje, je děsivé si uvědomit, kolik umírá civilistů,“ řekl. „Na politické úrovni se do toho vůbec nechci zapojovat a ani nechci vědět, za co tam vlastně bojují. Ale na osobní, morální úrovni nechci, aby se toto dělo.“
Podobně se vyjadřuje i 40letý hudební producent, který prošel vojenským výcvikem na vysoké škole a po mobilizaci se odstěhoval od své rodiny. „Jsem proti válce, nikdy v životě jsem nikoho ani neudeřil,“ prohlásil ve svém hudebním studiu, ozdobeném relikviemi ze sovětské éry, kde nyní přespává. „Když se problémy řeší skrze násilí, jedná se o nejprimitivnější způsob, o návrat do zvířecího stavu.“
Nikdo tam nechce bojovat
Mobilizace a ruské vojenské neúspěchy zasáhly i mladší generaci. V článku pro list The Economist popsal svou zkušenost cizinec, který donedávna žil v Rusku jako domácí učitel u rodiny bohatého obchodníka. Zatímco na začátku invaze 14letý syn, kterého vyučoval, opakoval vládní propagandu, v posledních týdnech a měsících začal přeposílat i vtipy, které nebyly pouze proruské. Některé pak dokonce přišly z ukrajinské strany.
„Myslím si, že Rusko válku prohrává,“ řekl následně autorovi. Na otázku, proč si to myslí, pak odpověděl: „Prostě jsem to slyšel. Myslím si, že tam nikdo nechce bojovat.“
Vědomí toho, že se válka nevyvíjí dobře, očividně aspoň částečně prosakuje do ruské společnosti a vyhýbání se odvodu není vnímáno jako ostudné. Ačkoliv se většina Rusů zastaví před tím, aby kritizovali nejvyšší vedení země včetně Vladimira Putina, který invazi nařídil, či dokonce podporovali Ukrajinu, současnou situaci vnímají pochmurně.
Rusové, čelící mobilizaci, tak mají na výběr doufat, že na ně nepřijde, nebo se před ní skrývat. „Myslím si, že si člověk musí vybrat strategii maximální bezpečnosti, pokud tu chce zůstat,“ řekl k tomu výše zmíněný hudební producent. „Situace se může zhoršit. Říká se, že bude druhá vlna náboru, možná třetí.“
Slovensko bude podle premiéra Roberta Fica jednat s Ukrajinou o svém jednostranném zákazu dovozu vybraných ukrajinských zemědělských a potravinářských produktů. Bratislava ale podle něj chce, aby byli slovenští farmáři nadále chráněni před ukrajinskou konkurenci. Téma bude součástí společné schůzky členů slovenské a ukrajinské vlády, která je naplánovaná na čtvrtek na východním Slovensku.
„Hledáme a chceme najít takový mechanismus, který by mohl vést ke zrušení jednostranných rozhodnutí a opatření, ale musí to být mechanismus, který bude chránit naše zemědělce,“ řekl dnes novinářům Fico.
Nynější Ficova vláda loni na podzim rozšířila jednostranný slovenský zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny, o kterém rozhodl předchozí úřednický kabinet, o dalších deset druhů zboží. Restrikce se vztahují například na pšenici, kukuřici, med, řepku, slunečnici či cukr.
Asistent poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutin Ilić spoluorganizoval v Praze únorovou konferenci, které se zúčastnili zástupci proruského zpravodajského portálu Voice of Europe, který je nově na českém sankčním seznamu. Na organizaci a financování se podle Iliče podílel také německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Vyplývá to ze zjištění Deníku N a polského listu Gazeta Wyborcza. Web Voice of Europe podle Bezpečnostní informační služby (BIS) provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Deník N uvedl, že únorové konference se vedle zástupců zmíněného serveru účastnili zástupci krajně pravicových stran z různých zemí Evropy a vystoupil tam mimo jiné sám Ilić, Foldyna, europoslanec za SPD Ivan David nebo člen českých Pirátů Giuseppe Maiello. Akci spoluorganizoval spolek Geopolitikon, který založil a vede Foldynův asistent srbského původu Ilić.
Ilić Deníku N řekl, že německý poslanec Bystroň, který je českého původu, se podílel na organizování druhé části konference a pomáhal i s financováním. Následně ale řekl, že Bystroň platil pouze oběd některým hostům.
Britský ministr zahraničí David Cameron se na Floridě setkal s uchazečem o křeslo v Bílém domě a exprezidentem Donaldem Trumpem ve snaze o posílení podpory Kyjevu a uvolnění 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu.
Setkání šéfů diplomacie s opozičními kandidáty při zahraničních návštěvách podle BBC není neobvyklé. Trump si už zajistil dostatečný počet delegátů na to, aby získal nominaci Republikánské strany do očekávaného souboje o Bílý dům. V listopadových prezidentských volbách se utká s nynějším demokratickým prezidentem Spojených států Joem Bidenem.
