Polsko nejspíš aktivuje článek 4 Severoatlantické smlouvy, řekl prezident Duda po údajném dopadu ruských raket
Polsko zatím nemá definitivní důkazy o tom, kdo vystřelil raketu, která v úterý dopadla na východě země, uvedl v noci na středu podle agentury Reuters prezident Andrzej Duda. Polské ministerstvo zahraničí krátce před tím sdělilo, že na vesnici Przewodów nedaleko hranic s Ukrajinou v úterý spadla raketa vyrobená v Rusku.
Varšava ve středu podle Dudy pravděpodobně aktivuje článek 4 Severoatlantické smlouvy, jenž znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO.
Chybí důkazy?
"V tuto chvíli nemáme žádné definitivní důkazy o tom, kdo tuto raketu odpálil... s největší pravděpodobností šlo o raketu ruské výroby, ale to vše je v tuto chvíli stále předmětem vyšetřování," řekl reportérům Duda.
Prezident podle Reuters zároveň vyjádřil přesvědčení, že se jednalo o ojedinělý incident, a nic podle něj nenasvědčuje tomu, že by se měl opakovat.
Polsko je členem NATO. Článek 4 Severoatlantické smlouvy uvádí, že "smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany."
Aktivace článku znamená, že třicítka členských států na žádost ohroženého člena zahájí formální konzultace, poznamenal server The Guardian. Na nich projednají, zda existuje hrozba a jak jí čelit.
Co je Článek 4?
Článek 4 však neznamená přímou akci, píše The Guardian, podle něhož byl tento mechanismus aktivován v historii NATO několikrát. Jako konkrétní příklad uvádí loňský rok, kdy byli zabiti turečtí vojáci při útoku ze Sýrie. NATO tehdy kromě konzultací nepodniklo další kroky.
Ukrajinská armáda popřela zprávy, že by se Rusům podařil průlom fronty u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti, upozornila agentura DPA s odvoláním na vyjádření uskupení ukrajinských sil, podle kterého se Rusové ustavičně snaží proniknout do ukrajinských pozic malými skupinami, které jsou vzápětí ničeny. Situace ale zůstává obtížná a boje v tomto úseku fronty jsou nejintenzivnější.
Pokračující ruská agrese proti Ukrajině přinesla nesmírné lidské utrpení a závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Na konferenci k mezinárodnímu právu a 76. výročí přijetí Ženevských úmluv v Kyjevě to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Od svého ukrajinského protějšku Andrije Sybihy obdržel medaili za podporu Ukrajiny a diplomatické úsilí.
Ukrajinské síly osvobodily další dvě vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě země. Vyhnání okupantů ze vsí Stepne a Novokosťantynivka oznámil v noci ukrajinský generální štáb, jehož sdělení dnes citovala média. Jde o další z malých územních zisků u hranic s Ruskem, které ukrajinská armáda oznámila před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem naplánovanou na pátek, poznamenala agentura Reuters.
Připomněla, že o den dříve ukrajinská armáda oznámila dobytí vsi Bezsalivka, rovněž v Sumské oblasti, zatímco ruské síly již měsíce postupují na západ podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie a téměř denně dobývají nové vesnice, zejména v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Agentura dodala, že nemohla zprávy z bojiště ověřit.
„Je to těžké. Ale brzdíme (postup) nepřítele,“ uvedl hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a nejvyššími představiteli Ukrajiny. „Na sumském směru vedeme aktivní operace a dosahujeme určitého úspěchu v postupu vpřed, osvobozujeme ukrajinskou zem,“ dodal podle Reuters.
