Na ústupu jsou i Wagnerovci. „Nechávají miny úplně všude,“ varuje expert na výbušniny
Britský expert na výbušniny je už od jara na Ukrajině, válka jej však i přes jeho dlouholeté zkušenosti svojí brutalitou zaskočila. Rusové nechávají výbušniny všude bez ohledu na to, koho můžou zabít, a neváhají použít i zápalnou munici s bílým fosforem. Britský voják nyní na Ukrajině žije na dluh, i tak přesto hodlá ve své misi pokračovat, píše server inews.
„Není žádný výcvik, který vojáky připraví na válku na Ukrajině. Nic takového jsem nikdy neviděl,“ prohlásil Luke Templeton, britský dobrovolník, který již od května bojuje na Ukrajině. Templeton, expert na miny a výbušná zařízení, je na Ukrajině již od jara a přesto, že předtím strávil 14 let v britské armádě a prožil tři turnusy v Afghánistánu, byl i tak zaskočen brutalitou války.
Miny v pytlích brambor či na dětských hřištích
V posledních týdnech jednotka, jejíž je Templeton součástí, postupuje na východě Ukrajiny územím, ze kterého ustupuje ruská Wagnerova skupina. Její členové za sebou nechávají stovky výbušnin, Templetonova jednotka má tedy za úkol zajistit bezpečnost nejen postupujících vojsk, ale i civilního obyvatelstva, které na osvobozených územích žije.
Templeton například uvedl, že v nedávno osvobozené vesnici byla žena v důchodovém věku, která měla před svými dveřmi 14 min. „Celá vesnice kromě tohoto jednoho domu byla zničená. Mají minové pole hned před jejich zahradou, raketu za domem a šrapnely po celém domě,“ řekl o svém zážitku Templeton. „Strávili jsme půl dne odstraňováním min, a když jsme jí řekli, že jsme oblast vyčistili, rozplakala se.“
Jindy postupující jednotky našly granát připevněný ke stromu nástražným drátem. „Nemá to žádný specifický cíl, jen to zabije kohokoliv, kdo na to narazí,“ prohlásil Templeton. „Rusové je prostě nechávají úplně všude.“ Ruské miny tak byly nalezeny například v dětských hračkách, včelích úlech, pytlích brambor či na hřištích. Rusové se nezastavili ani před minováním těl lidí a zvířat.
Bombardování je nonstop, Rusové používají i bílý fosfor
Templetonova jednotka pracuje v týmu po dvou. Jeden zkoumá zem a hledá dráty či výbušniny, zatímco druhý hledí na oblohu a dává pozor na bombardování, které podle Templetona padá bez míření na specifické cíle. „Není dobré, když se soustředíte na zem a najednou kolem vás padají bomby,“ řekl k tomu Templeton. „Slyšíte je hvízdat skrze vzduch a všichni padnou na zem, dokud neuslyší explozi. Pak se zvednete, začnete zkoumat zem a stane se to znovu. Je to nonstop.“
Templeton zároveň tvrdí, že Rusy viděl nejméně třikrát na sever od Doněcka použít munici s bílým fosforem. Ta sice není mezinárodním právem výslovně zakázána, podle Úmluvy o chemických zbraních by ale měla být používána pouze pro tvorbu dýmu a nesmí být používána v civilních oblastech.
Podle Templetona ji však Rusko používá bez ohledu na cíle. „Podíváte se na oblohu a vypadá to, jako když prší plameny,“ řekl. „Vypustí to nad vesnicí a spálí to všechno, i civilní domy. Pokud to vidíte, nemáte šanci.“
Žije na dluh, do Chersonu ale pojede
Ačkoliv část Templetonových nákladů na jeho ukrajinskou misi pokryly peníze, které mu lidé zaslali na jeho Paypal, utratil prý i tak skoro 7 tisíc liber (200 tisíc korun) ze svých životních úspor za palivo, jídlo či ubytování. „Nechodí nám žádné peníze, žiju na přečerpání svého účtu. Utratil jsem všechny své úspory a stále platím za svůj dům ve Velké Británii.
Přesto hodlá i nadále ve své práci pokračovat. Když bylo minulý týden osvobozeno město Cherson, Templeton byl skeptický. „Myslím si, že je to past,“ řekl. „Zní to moc dobře na to, aby to byla pravda.“ I tak ale přesto řekl, že má povinnost tam jet, bude tam totiž spousta pastí a min, které budou potřeba odjistit. „Budu tam,“ prohlásil. „Musím tam být.“
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.
Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.
