Útoky na Nord Stream? Rusko viní z poškození plynovodu Británii. Obrovská lež, tvrdí Britové
Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany dnešní obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.
Podle prohlášení z Moskvy se na přípravě a provedení zářijové akce podíleli britští vojáci ze stejné jednotky, která cvičila ukrajinské vojáky před dnešním útokem bezpilotními letouny na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
„Podle dostupných informací se zástupci této jednotky britského námořnictva podíleli na plánování, zajištění a realizaci teroristického činu v Baltském moři dne 26. září letošního roku s cílem nechat vybuchnout plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2,“ citoval agentura TASS z prohlášení ministerstva.
Británie: Je to vymyšlený příběh
„Aby ruské ministerstvo obrany odvrátilo pozornost od svého katastrofálního postupu při nezákonné invazi na Ukrajinu, uchyluje se k šíření nepravdivých tvrzení epického rozsahu. Tento vymyšlený příběh (o britské odpovědnosti za výbuchy) vypovídá více o sporech uvnitř ruské vlády než o Západě,“ napsalo odpoledne na twitteru britské ministerstvo obrany. To již několik měsíců každé ráno na stejném twitterovém účtu zveřejňuje své poznatky o vývoji války na Ukrajině.
Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat 26. září. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak o den později varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Rusko úniky vyšetřuje jako „mezinárodní terorismus“.
Ruská generální prokuratura takové vyšetřování zdůvodnila tím, že poškození plynovodů „způsobilo Rusku značné hospodářské škody“. Výbuchy vyšetřují i další země včetně Dánska, Švédska či Německa. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil výbuchy na plynovodech za „sabotáž“.
