Wagnerovci lákají na Donbas elitní afghánské bojovníky. Američané je opustili

Řeč je o 20-30 tisících elitních bojovníků, většinou příslušníků lehké pěchoty-komand vytrénovaných speciálními jednotkami NATO - britskými SAS, americkými Navy SEALs aj. Afghánské ozbrojené složky dohromady valnou pověst nemají, ale tato komanda si vybojovala respekt západních spojenců. A také nenávist Tálibů.

Loni v srpnu se Západem podporovaná vláda v Kábulu zhroutila, ještě než se američtí vojáci úplně stáhli. Afghánským spojencům nejednou slibovali pomoc, ale mnohým se nedostala. Buď se skrývají někde ve vlasti, kde po nich jdou Tálibové, nezřídka se jmennými seznamy, nebo prchli do okolních zemí, kde také nemají zrovna nejlepší vyhlídky.

„Čekají na práci za tři, čtyři dolary denně (ke 100 Kč) v Pákistánu či Íránu nebo deset dolarů v Turecku,“ popsal zdroj magazínu Foreign Policy. „Když za chlapem přijdou Wagnerovci nebo nějaké tajné služby a nabídnou tisíc dolarů (24 600 Kč) za to, že se zase stane bojovníkem, neodmítne. A když získáte jednoho chlapa, může rekrutovat půlku své někdejší jednotky, protože jsou jako bratři - a brzy máte četu.“

Obávaní Wagnerovci hledají bojovníky i v Česku? Tajná služba řekla, co si o tom myslí

Nabídky přicházejí přes mobilní aplikace jako WhatsApp a Signal; jejich obdobný jazyk naznačuje, že jde o jednu náborovou kampaň. Zmiňuje „cizineckou legii“, žoldáky však nelanaří oficiální ozbrojené složky Ruské federace, nýbrž soukromá armáda zvaná Wagnerova skupina. Poslední velitel generálního štábu afghánské armády, Hajbatulláh Alízáj, dodává, že s náborem pomáhá jeden z bývalých velitelů speciálních sil, který žil v Rusku a rusky mluví. Vedle peněz Rusové nabízejí také útočiště pro rodiny žoldnéřů, někdy se zmiňuje rovnou nabídka občanství.

„Nechtějí jít bojovat - ale nemají na výběr,“ popsal pro agenturu AP další bývalý generál Abdul Raúf Arghandívál. „Ptají se mě, co mají dělat. Když se vrátí do Afghánistánu, Tálibán je zabije.“ V Íránu ale také legálně zůstat nesmějí.

„Jsme velice zklamaní. 18 let jsme podnikali nebezpečné útoky bok po boku s americkými, britskými a norskými konzultanty. Teď se skrývám,“ uvedl pětatřicetiletý bývalý kapitán komand, jenž zůstal v Afghánistánu. Řadě svých kolegů však prý pomohl kontaktovat náborové centrum v Teheránu, kam pak také odletěli - a pokračovali do Ruska. Dál už neví, jak dopadli. „Jakmile ruskou nabídku přijmou, vypnou telefony. Postupuje se tam velmi tajnůstkářsky,“ cituje ho Foreign Policy. Arghandívál od jednoho vojáka dostal stručnou zprávu: „V Rusku dostanete dvouměsíční výcvik a pak jdete na frontu.“

Skrývající se kapitán s bývalými bratry ve zbrani nešel, Rusko je pro něj totiž stále nepřítelem. A to od roku 1979, kdy Sovětský svaz do Afghánistánu vpadl ve jménu šíření komunismu; Sovětská armáda neuspěla, ale desetiletá válka zemi rozvrátila. Důsledkem byla i radikalizace afghánských obránců-mudžáhidů (za podpory USA), z ozbrojeného podhoubí pak vzešel islamistický Tálibán a dařilo se tu i mezinárodní teroristické síti al-Ká’ida. Táliby Moskva do jisté míry opět podporovala; novou vládu sice formálně neuznala, ale například hostila diplomatická jednání s Tálibánem.

Ruské ministerstvo obrany neodpovědělo na dotaz AP, zda Afghánce rekrutuje. Oligarcha Jevgenij Prigožin (zvaný Putinův šéfkuchař), který až donedávna zapíral, že je zakladatelem Wagnerovců, nyní odmítal, že shání afghánské vysloužil Ce. „Šílený nesmysl,“ reagoval. Mezi bojovníky se zkušenostmi například v Sýrii se ale podle jiných zpráv také rozhlížel.

Afghánci zatím stále věří, že jim pomůže Londýn nebo Washington. „Lepší uplatnění by našli u západních spojenců, aby bojovali po boku Ukrajinců. Nechtějí bojovat pro Rusy, to jsou nepřátelé. Ale co jiného mohou dělat?“ říká další vysloužilý afghánský důstojník.

Mobilizace v Rusku: Jdou i po „chlapech na špinavou práci“ z Asie, Moskvany nechávají být

Nemusí jít jen o nasazení na Ukrajině. Americký kongresman Michael McCaul varoval před riziky chvatného opuštění Afghánistánu a místních spojenců. „Je možné, že tito bývalí příslušníci afghánské armády a tajných služeb mohou být rekrutováni či donuceni pracovat pro některého z rivalů Ameriky, včetně Ruska, Číny nebo Íránu,“ upozornil v srpnové zprávě. „Představuje to významný risk pro národní bezpečnost, neboť tito afghánští příslušníci znají taktiky, techniky a procedury amerických ozbrojených sil a tajných služeb.“ 

„Komanda jsou elitně trénovaná, znají, jak operujeme,“ dodal kongresman Michael Waltz. „Víme, že je Tálibové stopují. Snaží se je nátlakem donutit, aby jim tyto informace předali.“

Pentagon (ministerstvo obrany USA) otázku jen odkládal a vágně sliboval, že problém elitních bojovníků z Afghánistánu bude řešit. Jenže jak čas postupuje, další a další mohou padnout do rukou Tálibánu nebo vstoupit do služby Wagnerovců.