Rusové útočí napříč Ukrajinou: Rakety poškodily energetickou infrastrukturu
Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Série výbuchů se dnes v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, kde bylo podle starosty Vitalije Klička zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350 000 domácnostem. Útoky jsou hlášeny z mnoha míst napříč celou zemí, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu.
Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající asi z deseti míst výbuchů, uvedli podle agentury Reuters svědci z místa. Část města se podle starosty Vitalije Klička ocitla bez proudu. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny po poškození energetického objektu, který dodává proud asi 350 000 domácnostem v Kyjevě,“ napsal Kličko na komunikační platformě Telegram. V některých částech města jsou problémy také s vodou. Podle agentury Reuters v některých oblastech Kyjeva nefungují ani mobilní telefonní sítě.
Útoky na infrastrukturu
Podle starosty Charkova Ihora Terechova zasáhly jeho město dvě střely zacílené na neupřesněnou kriticky důležitou infrastrukturu. V Záporoží na jihu Ukrajiny úřady odpojily kvůli úderu na energetické zařízení elektřinu, uvedla agentura Unian. Ve Vinnycké oblasti ve střední části země se sestřelená raketa zřítila na zatím neupřesněný objekt civilní infrastruktury, incident ale nezpůsobil oběti na životech ani zranění, uvedl šéf oblastní správy Serhij Borzov.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
Útokům se nevyhnula ani západní část Ukrajiny. V Černivickém regionu ruské rakety zasáhly kritickou infrastrukturu, nad Lvovskou oblastí sestřelila rakety protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform. Exploze jsou hlášeny také například z Chmelnycké oblasti.
Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym.
Rusko doplňuje řady
Podle dnešní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.
Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu, a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.
