Rusové útočí napříč Ukrajinou: Rakety poškodily energetickou infrastrukturu
Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Série výbuchů se dnes v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, kde bylo podle starosty Vitalije Klička zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350 000 domácnostem. Útoky jsou hlášeny z mnoha míst napříč celou zemí, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu.
Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající asi z deseti míst výbuchů, uvedli podle agentury Reuters svědci z místa. Část města se podle starosty Vitalije Klička ocitla bez proudu. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny po poškození energetického objektu, který dodává proud asi 350 000 domácnostem v Kyjevě,“ napsal Kličko na komunikační platformě Telegram. V některých částech města jsou problémy také s vodou. Podle agentury Reuters v některých oblastech Kyjeva nefungují ani mobilní telefonní sítě.
Útoky na infrastrukturu
Podle starosty Charkova Ihora Terechova zasáhly jeho město dvě střely zacílené na neupřesněnou kriticky důležitou infrastrukturu. V Záporoží na jihu Ukrajiny úřady odpojily kvůli úderu na energetické zařízení elektřinu, uvedla agentura Unian. Ve Vinnycké oblasti ve střední části země se sestřelená raketa zřítila na zatím neupřesněný objekt civilní infrastruktury, incident ale nezpůsobil oběti na životech ani zranění, uvedl šéf oblastní správy Serhij Borzov.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
Útokům se nevyhnula ani západní část Ukrajiny. V Černivickém regionu ruské rakety zasáhly kritickou infrastrukturu, nad Lvovskou oblastí sestřelila rakety protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform. Exploze jsou hlášeny také například z Chmelnycké oblasti.
Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym.
Rusko doplňuje řady
Podle dnešní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.
Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu, a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.
