8°C
Rakouské motory v íránských dronech pro Rusko? Společnost zkoumá, jak se tam dostaly
Rakouská firma BRP-Rotax zkoumá, jak její motory skončily v bezpilotních letounech údajné íránské provenience, které používá Rusko v bojích na Ukrajině. Společnost vyrábí motory pro lehká a ultralehká letadla, které patří ke špičce ve svém oboru a jsou oblíbené pro svou spolehlivost, píše dnes deník La Repubblica. Společnost odmítá, že by motory Rusku či Íránu oficiálně prodala. Odborníci poukazují na to, že motory Rotax jsou v Evropě docela často cílem krádeží.
Ukrajinským silám se nedávno podařilo zajistit v relativně málo poškozeném stavu jeden z dronů, které Rusko používá při bojích proti Ukrajině. Bezpilotní prostředek se zřítil do moře nedaleko Oděsy. Podle Kyjeva se jednalo o íránský bezpilotní letoun Mohadžír-6. Pozdější analýzy ukázaly, že dron užíval motor vyrobený rakouskou firmou BRP Rotax, která je součástí kanadské skupiny Bombardier Recreational Products (BRP).
„BRP nepovolila ani nedala povolení svým distributorům k prodeji součástek pro vojenské drony do Ruska či Íránu,“ uvedla rakouská společnost, podle které jsou její výrobky schválené pouze pro civilní použití. Kanadská skupina navíc dodává motory pro americké a izraelské vojenské drony, takže by ji dodávky do Ruska či Íránu mohly poškodit v očích významných klientů, podotýká La Repubblica.
Rakouská firma prošetřuje, jak se její motor 912 dostal do dronu ukořistěného Ukrajinci. Odborníci ale podotýkají, že motory Rotax jsou relativně často kradenou součástkou v letadlech. Firma zaznamenala na 130 krádeží těchto motorů, a to hlavně v Evropě. Číslo je nejspíše podhodnocené. Není tak vyloučené, že se Írán k součástce dostal na černém trhu.
Západní země jsou přesvědčené, že Írán poskytuje Rusku bezpilotní letouny, které pak ruská armáda používá v bojích na Ukrajině. Teherán to však oficiálně popírá. Podle západních zemí by Írán takovým prodejem porušoval zákaz vývozu vyspělých vojenských technologií, se kterým počítá rezoluce OSN o íránském jaderném programu.
12:25
19. 4. 2024
Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.
V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.
„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.
11:46
19. 4. 2024
Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci.
Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.
„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.
10:37
19. 4. 2024
Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.
Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.
Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.
Video
Putin navštívil mobilizované vojáky a zastřílel si s nimi.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
