Rakouské motory v íránských dronech pro Rusko? Společnost zkoumá, jak se tam dostaly
Rakouská firma BRP-Rotax zkoumá, jak její motory skončily v bezpilotních letounech údajné íránské provenience, které používá Rusko v bojích na Ukrajině. Společnost vyrábí motory pro lehká a ultralehká letadla, které patří ke špičce ve svém oboru a jsou oblíbené pro svou spolehlivost, píše dnes deník La Repubblica. Společnost odmítá, že by motory Rusku či Íránu oficiálně prodala. Odborníci poukazují na to, že motory Rotax jsou v Evropě docela často cílem krádeží.
Ukrajinským silám se nedávno podařilo zajistit v relativně málo poškozeném stavu jeden z dronů, které Rusko používá při bojích proti Ukrajině. Bezpilotní prostředek se zřítil do moře nedaleko Oděsy. Podle Kyjeva se jednalo o íránský bezpilotní letoun Mohadžír-6. Pozdější analýzy ukázaly, že dron užíval motor vyrobený rakouskou firmou BRP Rotax, která je součástí kanadské skupiny Bombardier Recreational Products (BRP).
„BRP nepovolila ani nedala povolení svým distributorům k prodeji součástek pro vojenské drony do Ruska či Íránu,“ uvedla rakouská společnost, podle které jsou její výrobky schválené pouze pro civilní použití. Kanadská skupina navíc dodává motory pro americké a izraelské vojenské drony, takže by ji dodávky do Ruska či Íránu mohly poškodit v očích významných klientů, podotýká La Repubblica.
Rakouská firma prošetřuje, jak se její motor 912 dostal do dronu ukořistěného Ukrajinci. Odborníci ale podotýkají, že motory Rotax jsou relativně často kradenou součástkou v letadlech. Firma zaznamenala na 130 krádeží těchto motorů, a to hlavně v Evropě. Číslo je nejspíše podhodnocené. Není tak vyloučené, že se Írán k součástce dostal na černém trhu.
Západní země jsou přesvědčené, že Írán poskytuje Rusku bezpilotní letouny, které pak ruská armáda používá v bojích na Ukrajině. Teherán to však oficiálně popírá. Podle západních zemí by Írán takovým prodejem porušoval zákaz vývozu vyspělých vojenských technologií, se kterým počítá rezoluce OSN o íránském jaderném programu.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
