Rakouské motory v íránských dronech pro Rusko? Společnost zkoumá, jak se tam dostaly
Rakouská firma BRP-Rotax zkoumá, jak její motory skončily v bezpilotních letounech údajné íránské provenience, které používá Rusko v bojích na Ukrajině. Společnost vyrábí motory pro lehká a ultralehká letadla, které patří ke špičce ve svém oboru a jsou oblíbené pro svou spolehlivost, píše dnes deník La Repubblica. Společnost odmítá, že by motory Rusku či Íránu oficiálně prodala. Odborníci poukazují na to, že motory Rotax jsou v Evropě docela často cílem krádeží.
Ukrajinským silám se nedávno podařilo zajistit v relativně málo poškozeném stavu jeden z dronů, které Rusko používá při bojích proti Ukrajině. Bezpilotní prostředek se zřítil do moře nedaleko Oděsy. Podle Kyjeva se jednalo o íránský bezpilotní letoun Mohadžír-6. Pozdější analýzy ukázaly, že dron užíval motor vyrobený rakouskou firmou BRP Rotax, která je součástí kanadské skupiny Bombardier Recreational Products (BRP).
„BRP nepovolila ani nedala povolení svým distributorům k prodeji součástek pro vojenské drony do Ruska či Íránu,“ uvedla rakouská společnost, podle které jsou její výrobky schválené pouze pro civilní použití. Kanadská skupina navíc dodává motory pro americké a izraelské vojenské drony, takže by ji dodávky do Ruska či Íránu mohly poškodit v očích významných klientů, podotýká La Repubblica.
Rakouská firma prošetřuje, jak se její motor 912 dostal do dronu ukořistěného Ukrajinci. Odborníci ale podotýkají, že motory Rotax jsou relativně často kradenou součástkou v letadlech. Firma zaznamenala na 130 krádeží těchto motorů, a to hlavně v Evropě. Číslo je nejspíše podhodnocené. Není tak vyloučené, že se Írán k součástce dostal na černém trhu.
Západní země jsou přesvědčené, že Írán poskytuje Rusku bezpilotní letouny, které pak ruská armáda používá v bojích na Ukrajině. Teherán to však oficiálně popírá. Podle západních zemí by Írán takovým prodejem porušoval zákaz vývozu vyspělých vojenských technologií, se kterým počítá rezoluce OSN o íránském jaderném programu.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.
Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
