„Znásilnili roční dítě.“ Ukrajinské ombudsmanky v Česku vyprávěly o ruských zvěrstvech
Ve Sněmovně ve čtvrtek byly ukrajinské ochránkyně práv. Tři odvážné ženy, které monitorují válečné zločiny na Ukrajině a pomáhají obětem násilností a znásilňování, poděkovaly Čechům, že se zapojují do pomoci Ukrajině, a vyzvaly, stejně jako předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), k tomu, aby se na ruské hrůznosti nezapomínalo a aby se všechny zločiny řádně vyšetřily.
Sněmovna přivítala tři ochránkyně lidských práv z Ukrajiny. Dorazila Marija Suljalinová, Daryna Pidhorná a Jiluja Sporyšová. Tyto ženy se věnují a aktivně podílejí na monitorování porušování lidských práv a předkládají důkazy a podněty Mezinárodnímu trestnímu soudu. Věnují se i právům dětí a mládeže, ale zabývají se i sexuálními zločiny.
Účastnily se nyní veřejného slyšení, kde sdílely své zážitky z válkou zmítané Ukrajiny. Později vystoupily před novináři také na tiskové konferenci. „Ruští vojáci zabíjejí děti a civilisty a omezují dostupnost k jídlu a lékům. Útočí na školy a nemocnice, chtějí ale něco mnohem více. Chtějí genocidu ukrajinského národa! Naše děti chtějí převychovat, chtějí zničit náš národ,“ uvedla Suljalinová na začátku tiskové konference.
„Musíme bojovat“
Daryna Pidhorná zmínila, že ale porušování lidských práv už trvá osm let a stejně jako Suljalinová, i ona vidí v ruských útocích pokus o ukrajinskou genocidu. „Rusko může napadnout všechny státy a prosím vás, abychom společně bojovali za společnou budoucnost,“ podotkla.
„Rozšířili jsme svou činnost, pomáháme i znásilněným dětem a mužům,“ dodala následně Sporyšová. Sporyšová se věnuje právě sexuálním zločinům a během tiskové konference zmínila několik případů znásilnění, které by neměly být zapomenuty a které by měly být vyšetřeny. „Byla znásilněna i roční holčička. Na následky tohoto zločinu zemřela. Máme i zprávy o kastrování,“ dodala. Blesk Zprávy pro vás chystají s ochránkyněmi exkluzivní rozhovor.
Speciální soud kvůli Ukrajině? Pro je Pekarová i europoslankyně
Na slyšení vystoupila i česká předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Ta mimo jiné vyzvala k ustavení ad hoc mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině.
„Mapování a informace o válečných zločinech jsou zásadní, protože dříve či později musí dojít k potrestání viníků,“ řekla předsedkyně dolní komory. „Věřím tomu, že nejen Česká republika, ale i ostatní civilizované země nejen v Evropě budou o totéž usilovat,“ poznamenala.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
Na tiskové konferenci poděkovala přítomným ženám za jejich práci a připomněla, že Češi musí nadále pomáhat. I například proto, že za dobu války bylo na Ukrajině zničeno přes 2 tisíce škol.
O možném ustanovení speciálního soudu pro řešení zločinů, které se udály – a ještě možná budou dít – se Blesk Zprávy nedávno bavily i s českými europoslankyněmi. Zvláštní tribunály nejsou historickou novinkou. Konkrétní případy se řešily například kvůli Rwandě. „Bylo by i vhodné, aby vznikl zvláštní soud, protože ten objem toho, co se tam děje, to je nesrovnatelné s tím, co tu bylo předtím. Například s nějakými srbskými válečnými zločinci, to se nedá srovnat,“ podotkla na dotaz Blesk Zpráv europoslankyně Michaela Šojdrová. Stále ale bude záležet na posouzení Haagu a OSN, jestli se k tomuto kroku přistoupí.
