Etnické čistky na Ukrajině: Rusové deportovali tisíce lidí z okupovaných území
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze obvinil Rusko z masivních nucených deportací Ukrajinců, které by podle něj mohly být označeny za etnické čistky. Informovala o tom dnes ruskojazyčná verze serveru BBC News.
ISW poukázal na zprávy ruských úřadů z minulého týdne, podle nichž bylo několik tisíc dětí z jihoukrajinské Chersonské oblasti, zčásti okupované Moskvou, umístěno do zotavoven a dětských táborů v Rusku, zatímco na jihu Ukrajiny pokračuje ukrajinská protiofenziva. O přesunu dětí na ruské území informovala v pátek agentura RIA Novosti s odvoláním na ruského vicepremiéra Marata Chusnullina.
Jeden z ruských úřadů také už dříve přiznal, že děti z Ruskem ovládaných oblastí Ukrajiny, které se podle něj staly sirotky, byly dány k adopci do ruských rodin. Později toto sdělení stáhl. Pokud by se informace prokázala, mohlo by to znamenat porušení mezinárodní úmluvy o prevenci genocidy, píše BBC.
Dnes ráno ukrajinská armáda obvinila proruské bojovníky, že z okupovaných teritorií vyhánějí civilní obyvatele, aby v jejich domovech mohli být ubytováni ruští důstojníci.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Generální štáb ukrajinské armády ve své pravidelné zprávě na facebooku napsal, že k vyhánění ukrajinského obyvatelstva dochází například ve městě Rubižne v Luhanské oblasti, které má pod kontrolou Rusko. Zprávy ukrajinských zdrojů rovněž hovoří o tom, že po obnově silně poničeného ukrajinského města Mariupol by tam měli být přesídleni lidé z Ruska.
