18°C
Schodek 375 miliard: Poslanci proberou novelu rozpočtu. Vláda musí pomoct zranitelným, říká ekonomka
Poslanci budou v úterý 18. října schvalovat vládní novelu státního rozpočtu na letošní rok. Budou se také zabývat návrhem na příští rok, kdy vláda předložila schodek na 295 miliard korun, který nicméně zkritizovala Rozpočtová rada. upozornila na růst veřejného zadlužení. Je rozhodnutí vlády správné? Budou se muset zvyšovat daně? Hrozí nám řecká krize? Blesk Zprávám odpověděla expertka doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. z Katedry veřejných financí při FFÚ.
V úterý 18. října budou poslanci schvalovat na mimořádné schůzi vládní novelu státního rozpočtu na letošní rok. Novela letošního státního rozpočtu může schodek zvýšit o 95 miliard na až 375 miliard korun. Kabinet ji předložil s navýšením deficitu o 50 miliard na 330 miliard korun zejména kvůli situaci vyplývající z ruské vojenské invaze na Ukrajinu i kvůli růstu cen, hlavně energií. Mezi desítkami poslaneckých pozměňovacích návrhů vzbudily pozornost dva koaliční, které zvyšují deficit o dalších 45 miliard korun.
V úvodním kole se začnou zabývat také návrhem státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila se schodkem 295 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 však zkritizovala Rozpočtová rada, jež upozornila na růst veřejného zadlužení. Jaký názor má na současnou situaci ohledně státního rozpočtu ekonomka?
„Ve Sněmovně je nyní ve třetím čtení návrh novely zákona o státním rozpočtu. Pokud tato novela projde, tak by neměl být problém nově schválenou výši výdajů a tím i schválený schodek dodržet. Z nové výše schválených výdajů je za tři čtvrtiny roku vyčerpáno 71 %, tedy méně než odpovídající část výdajů,“ odpověděla Blesk Zprávám ekonomka doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. z Katedry veřejných financí při FFÚ na otázku, zdali by neměla vláda být ohledně navyšování státního rozpočtu obezřetnější.
Za zvýšeným rozpočtem stojí také pomoc zranitelným skupinám obyvatel. „V současné situaci je novela zákona o státním rozpočtu naprosto namístě a z významné části reflektuje rozhodnutí, která již vláda nebo parlament učinily. Většina nárůstu výdajů státního rozpočtu souvisí s valorizací důchodů, sociálních dávek nebo schválením tzv. úsporného tarifu. Zpomalení růstu výdajů státního rozpočtu je žádoucí, nicméně nyní je stejně důležité, aby stát skutečně plnil svou roli při pomoci zranitelným skupinám obyvatel,“ vysvětlila Sedmihradská.
České republice nyní nehrozí, že by si nemohla půjčovat peníze. „Taková situace dnes rozhodně nehrozí. Je však třeba počítat s tím, že si Česká republika bude v budoucnu půjčovat dráž než doposud,“ řekla Blesk Zprávám.
Situace je složitá. „Při přípravě státního rozpočtu na rok 2022 došlo ke snížení výdajů o desítky miliard oproti původnímu návrhu. Jednodušší úspory se tím již vyčerpaly a jakékoliv další budou náročnější a budou mít větší negativní dopady,“ pokračuje Sedmihradská.
Blesk Zprávy zajímalo, jestli hrozí navyšování daní. „Státní rozpočet je financován převážně z daní a z pojistného, a proto je naivní si myslet, že lze zvýšit jeho příjmy bez zvýšení daní. O jaké daně půjde, záleží na politické dohodě vládnoucích stran. Příliš však nevěřím tomu, že lze dlouhodobě získat dostatečné dodatečné příjmy z nových daní (např. daně z mimořádných zisků) a nezvyšovat daně z příjmu nebo z přidané hodnoty,“ zakončila doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. z Katedry veřejných financí při FFÚ.
