Anastasija (19) přišla při raketovém útoku o nohu. Chuť do života neztratila ani po sedmi operacích
V dubnu zasáhly ruské rakety Kramatorsk na východě Ukrajiny. Dopadly na vlakové nádraží, které civilisté využívali k evakuaci do bezpečnějších oblastí. Při neštěstí zemřelo přes 50 lidí, desítky osob utrpěly vážná zranění. Jednou z nich byla i devatenáctiletá tanečnice Anastasija Šestopalová, která přišla o nohu. Půl roku po tragédii má dívka za sebou sedm operací a léčí se v Německu. Tam jí vyrobili i protézu. Nyní promluvila o svém novém životě.
Devatenáctiletá Anastasija Šestopalová seděla v klidu na lavičce u nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny a četla si knihu. Po chvíli však nástupiště a jeho okolí začaly zasahovat rakety vypálené ruskými vojáky. V momentě palby se na nádraží nacházelo okolo čtyř tisíc lidí, kteří se chtěli vlaky přesunout do bezpečí. Zahynulo 57 lidí a několik desítek Ukrajinců si odneslo vážná zranění.
Svět se v ten moment změnil i pro Anastasiji, která v důsledku palby přišla o nohu. Přitom se dlouhých 13 let věnovala tanci. V rozhovoru pro Radio Svoboda přiznala, že toho dne dostala několik znamení, aby na nádraží v Krematorsku nechodila. Původně měla z města odjet z jiného nádraží, odvoz jí nabízel také kamarád a přítelkyně její matky. „Ten den bylo mnoho znamení, že mám stanici opustit, ale pravděpodobně bylo někde psáno, abych tam skončila,“ vzpomíná Ukrajinka.
Vše bylo jako film
Vzpomínky na útok má Anastasija stále v živé paměti. „Po první raketě jsem si uvědomila, že jestli přijde další, moje šance na přežití budou minimální. Pak přišly další výbuchy a já se bála, že mi ta noha upadne, až mě záchranáři vezmou na nosítka,“ vypráví dívka.
Dlouhé desítky minut čekala na záchranu a snažila se nevidět hrůzy, které Rusové na nádraží napáchali. „Všechno bylo jako ve filmech. Jediné, co si jasně pamatuji, je to, jak ležím ve velké tratolišti vlastní krve. V sanitce jsem stihla říct příbuzným, že jedu do nemocnice. A po operaci jsem upadla do kómatu,“ popisuje Anastasija.
Je snažší zemřít, než žít dál
Dívčina zranění byla rozsáhlá a lékaři si nebyli jisti, že Ukrajinka přežije. Anastasija absolvovala sedm náročných a bolestivých operací a její stav se pomalu zlepšuje. O levou nohu ale přišla.
V současnosti je Anastasija v Essenu na západě Německa. Tam studuje angličtinu a němčinu, podstupuje rehabilitace, zvyká si na novou protézu a snaží se vrátit postupně ke své velké lásce – sportu. „Dělám pilates a snažím se vrátit zpět svůj aktivní život. Jsem přesvědčená, že je asi mnohem snazší zemřít, než dále žít. Lidé, kteří zažijí ale podobné situace, se stanou velmi silnými,“ říká mladá Ukrajinka.
Plánuje návrat do vlasti
V Německu se ale usadit nehodlá. Srdce ji táhne zpět do rodné vlasti. „Samozřejmě se plánuji vrátit do Kyjeva. Mám spoustu nových plánů a cílů, všichni na mě čekají. Vím, že se nebudu moci vrátit do života, který jsem měla předtím,“ vypráví Anastasija.
Přiznala také, že je pro ni v životě nejdůležitější to, že celou tragédii vůbec přežila.„Nejdůležitější je, že žiju – a toho si nepřestanu vážit, ani se dvěma nohama, ani s jednou,“ uzavírá s úsměvem Anastasija.
Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom dnes tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters. Rusko dnes také oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů, většinu z nich nad jihozápadem země, 61 nad vodami Černého moře a jeden mířící k Moskvě.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
