Rusové se Ukrajincům u Chersonu vzdali: Poslušně jim odevzdali zbraně i techniku
Neuvěřitelné záběry z oblasti poblíž Chersonu. Ruská jednotka se i s vojenským strojem nezištně vzdala Ukrajincům. Z bojového vozu, na kterém měli bílé hadry, vojáci vylezli s rukama nad hlavami a lehli si na zem. Ukrajincům nezbylo, než je prošacovat a zmocnit se jejich techniky.
Namísto palby se měli ukrajinští vojáci čemu divit. Rusové bojové vozidlo BMP-2 ozdobili bílým hadrem, který měl znázorňovat kapitulaci jako s bílou vlajkou. Poté tři okupanti vylezli ven s rukama nad hlavou.
Záběry kolují po sociálních sítích a slouží jako další důkaz toho, v jak špatném rozpoložení ruská armáda je. Ukrajinským vojákům nezbylo, než Rusy ušetřit. Alespoň je prošacovali a odzbrojili, načež se zmocnili jejich drahocenné techniky.
Záznam se objevil poté, co ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že více než 2000 ruských vojáků zavolalo na horkou linku s tím, že se chtějí vzdát, a co pro to mají udělat.
Mluvčí vojenské rozvědky Andrij Jusov řekl, že během pár týdnů zavolalo na linku zvanou „Chci žít“ již 2000 lidí, aby kapitulovali. Byli mezi nimi ruští vojáci na Ukrajině, vojáci v Rusku, kteří čekali na povolání na frontu, pak tam také byli někteří, kteří ještě nedostali povolávací rozkaz, ale chtěli zkontrolovat postup, tvrdí Jusov. Stalo se tak poté, co Vladimir Putin vyhlásil mobilizaci.
Ukrajinské jednotky mezitím zdárně postupují jak v Luhaňsku, tak Doněcku. Nejenže dobyli strategické město Lyman, ale myslí si i na velmi významný Cherson, k němuž se postupně blíží mílovými kroky.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
