Odborníci varují: Proběhne zkouška sirén. Může vyvolat strach z války, útok ale Česku nehrozí
Ve středu se má konat obvyklá zkouška sirén. Ta může vystrašit obyvatele, kteří se obávají války, a válečné uprchlíky. Experti ale zdůrazňují: Česku útok z Ruska ani odjinud nehrozí.
V české společnosti přetrvává strach z války. Ten ještě narostl poté, co Kreml opět pohrozil jadernými zbraněmi. Vnímá to Hasičský záchranný sbor i psychologové integrovaného záchranného systému. Potvrzují to telefonáty na linkách důvěry a průzkum, podle kterého se teď Češi cítí nejvíc ohrožení válkou od 90. let.
Česku však podle armádních a civilních expertů nehrozí útok z Ruska ani odjinud. Občané se nemají obávat ani ohrožení v případě jaderného útoku, kterým se Moskva snaží Evropu strašit.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
I kdyby k použití jaderné zbraně někdy došlo, šlo by s největší pravděpodobností o taktickou jadernou zbraň. Cílem Ruské federace by bylo vydírání. Taková zbraň má omezené účinky a nemá větší dopad než stovky metrů nebo kilometrů od výbuchu.
Občané Česka by tím proto nebyli ohrožení, účinek je spíš psychologický. Před použitím jaderných zbraní v mezinárodním měřítku pak Čechy chrání členství v NATO.
Zkouška sirén v Česku běžně probíhá už dlouho a má testovat funkčnost varovných systémů. U lidí s úzkostmi způsobenými válkou ale může vyvolat stres. Na začátku ruské agrese se kvůli tomu testování sirén nekonalo, teď k němu ale opět dochází každou první středu v měsíci.
Nevědí to však cizinci nebo váleční uprchlíci, které tato událost může vyděsit. Čeští hasiči proto vyzývají: pokud máte v okolí někoho, kdo má velký strach z války, upozorněte ho na středeční zkoušku sirén. Také radí promluvit s dotyčným o jeho obavách.
V případě, že někdo ve vašem okolí zažívá úzkostné či panické stavy v souvislosti s válkou, doporučují odborníci:
- Pravidelně a otevřeně o těchto hovořte s blízkými. Naslouchejte jim a neznevažujte jejich obavy.
- Doporučte dotyčnému, aby například omezil sledování zpravodajství na 30 minut denně.
- Doporučte mu vhodné a spolehlivé informační médium, například online stránky veřejnoprávních médií, které zpravodajství zbytečně nedramatizují.
- Vyhledejte si z ověřeného oficiálního zdroje odpovědi na různé obavy a pochybnosti.
- V případě potřeby vyhledejte odbornou pomoc, například v místním krizovém centru nebo kdykoliv zavolejte na jakoukoli linku důvěry.
Další pomoc je možné hledat na lince důvěry, v adresáři psychologické pomoci nebo na stránkách Národního ústavu duševního zdraví ČR.
