K poničenému Nord Streamu vyslali Švédové ponorku. Ohledat místa výbuchů a možné příčiny
Švédská pobřežní služba dnes s podporou vojenského námořnictva vyslala k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 ponorku. Ta má posbírat více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu, napsala agentura Reuters.
„Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo,“ řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.
Evropské státy incident vyšetřují jako sabotáž se zatím neznámým pachatelem. Rusko, jehož státní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. USA jakékoliv zapojení do incidentu odmítly.
K debatě o bezpečnosti podmořské infrastruktury se dnes setkají zástupci deseti severských států v čele s Británií, které dlouhodobě spolupracují v rámci NATO, oznámil britský ministr obrany Ben Wallace.
Wallace v neděli řekl, že Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří.
Kromě Británie se na tento typ obrany po incidentu s Nord Streamem více zaměřila i Itálie, která posílila dohled nad svojí podmořskou infrastrukturou. Norsko zase vyslalo vojáky ke střežení své plynárenské a ropné infrastruktury na pobřeží.
Bezpečnost kritické infrastruktury bude i mimo jiného tématem pražského neformálního summitu Evropské unie 7. října, kde unijní lídři údajnou sabotáž na Nord Stream velmi pravděpodobně odsoudí.
„Jsme odhodlaní zabezpečit naši kritickou infrastrukturu,“ napsal na svůj twitter předseda Evropské rady Charles Michel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.
Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.
Ukrajinští obránci se chlubí nově nasazenými raketami Flamingo (Plameňák), jež donesou 1150kilogramovou hlavici až na 3000 kilometrů. Výrobce, tajná továrna Fire Point, zpřístupnil videozáběry z akce.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců.
„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.
„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.
