10 otázek a odpovědí k explozi Nord Streamu: Je na vině Rusko?

V úterý 26. září došlo k náhlému poklesu tlaku v plynovodech Nord Stream 1 a 2 a následnému úniku plynu. Údaje byly zaznamenány v blízkosti Dánska a Švédska.

Původně se jednalo o tři místa, kterými zemní plyn z potrubí unikal. Ve čtvrtek však Švédové informovali o tom, že v průběhu týdne objevili i čtvrté místo. Díry v potrubí jsou v hloubce 70 – 80 metrů.

„Domnívám se, že se jedná o zbytkový plyn, jak se vyprazdňuje náplň plynovodu,“ uvedl Jiří Gavor, energetický expert ENA. Kvůli válce na Ukrajině byly totiž dodávky plynu Nord Streamem 1 ukončeny a Nord Stream 2 nebyl uveden do provozu.

Seizmologové z Dánska a Švédska uvedli, že se podle jejich měření jednalo spíše o výbuchy než o nějaký přirozený geologický proces. „Máme informace od švédských zpravodajských služeb a dostali jsme informace díky našim kontaktům s Dánskem… Je to pravděpodobně sabotáž,“ uvedla razantně švédská premiérka Magdalena Anderssonová (55).

Pokud by se jednalo o úmyslnou sabotáž, tak se v této souvislosti nejvíce zmiňuje Rusko. „Důkazy zatím nemáme k dispozici. Některé indikace jsou, že by to mohlo být Rusko, ale zatím nikdo není oprávněn ukázat na někoho prstem,“ řekl pro Blesk bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (41, ČSSD).

„Nepozorované, záměrné poškození plynovodů v hloubce 80 metrů v Baltském moři vyžaduje technicky a organizačně sofistikované schopnosti, což ukazuje na státního aktéra jako viníka. Pouze Rusko může být reálně zvažováno,“ řekl pak bývalý šéf německé rozvědky Gerhard Schindler deníku Welt.

Podle americké televize CNN se v blízkosti míst poškození plynovodů pohybovaly ve stejnou dobu ruské lodě a ponorky. Což v této oblasti ale není překvapivé. „Vídáme je každý týden. Ruské aktivity v Baltském moři v uplynulých letech vzrostly,“ uvedl pro CNN zdroj z dánské armády.

Podle německého deníku Bild existují dva scénáře speciální operace. Prvním je akce bojových potápěčů, kteří mohli umístit výbušniny na potrubí. Druhou možností je pak využití speciálních podvodních dronů k umístění náloží. Zároveň ale mohla být při akci využita i miniponorka, jak uvedl pro agenturu AFP francouzský vojenský činitel.

Podle dánského výzkumníka Anderse P. Nielsena se nabízí souvislost případného útoku s částečným spuštěním plynovodu Baltic Pipe tento týden, který přivádí norský plyn přes Dánsko do Polska. „Mohlo se jednat o signál, že by se něco podobného mohlo stát i norskému plynu,“ uvedl.

Podobnou obavu z takového útoku má i energetický expert Gavor. „To by znamenalo katastrofální situaci z hlediska bezpečnosti zásobování,“ řekl Blesku. Ten zároveň uvedl, že některé argumenty označující za viníka Rusko nejsou logické. Například snahu Moskvy o vyhnutí se arbitráži za nedodávku plynu, a tím pádem i sankcím. „V tom případě by vyhodili do vzduchu jen Nord Stream 1,“ dodal.

Analytici z poradenské společnosti zabývající se politickými riziky Eurasia Group uvedli, že míra poškození plynovodů znamená, že by plyn do Evropy nemohl tuto zimu proudit, i kdyby k tomu existovala politická vůle. „Bude záležet na míře poškození, úniky klidně mohou znamenat kompletní vyřazení obou potrubí z provozu,“ dodali.

Česka by se tato situace neměla výrazněji dotknout. „Z hlediska toku plynu to bezprostředně nic neznamená. Nord Stream 1 i 2 nebyly v provozu,“ řekl Blesku energetický expert Jiří Gavor. „Do ČR nyní putuje naprostá většina plynu z Norska a také formou LNG z terminálů v Belgii a Nizozemsku,“ uvedl analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.