Rusko bude čelit katastrofám, pokud použije jaderné zbraně na Ukrajině, varuje Bidenův poradce
Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít proti Ukrajině jaderné zbraně. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Spojené státy by podle něj v takovém případě byly nuceny rázně zareagovat.
Sullivanovy výroky jsou zatím poslední z řady varování, která američtí činitelé adresovali Moskvě po nepříliš skrývané hrozbě jadernými zbraněmi. Ruský prezident Vladimir Putin ji pronesl ve středu v projevu o vyhlášení částečné mobilizace.
„Pokud Rusko překročí tuto hranici, bude to mít pro něj katastrofální následky. Spojené státy budou rázně reagovat,“ řekl Sullivan v televizi NBC. Slíbil také, že Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny „zbraněmi, municí, zpravodajskými informacemi a veškerou další pomocí, kterou můžeme poskytnout“.
Sullivan ve svém dnešním komentáři nezmínil, jakou povahu bude mít případná americká reakce na ruský jaderný útok na Ukrajinu. Uvedl ale, že Washington Moskvě neveřejně „podrobněji vysvětlil, co přesně to bude znamenat“. Sullivan také řekl, že USA jsou s Ruskem na toto téma v častém přímém kontaktu, a to i v posledních dnech.
Americký prezident Joe Biden ve středečním projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku obvinil Putina z „otevřeného jaderného vyhrožování Evropě“.
Rusko v těchto dnech organizuje ve čtyřech částečně okupovaných východoukrajinských oblastech referenda o připojení k Rusku. Ukrajina ani západní státy tato hlasování neuznávají. Připojením Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti k Rusku by Moskva mohla ukrajinské útoky na toto území vykládat jako útok na samotné Rusko.
Putin ve svém projevu o mobilizaci řekl, že k ochraně Ruska použije „všechny dostupné prostředky“. Jeho slova - doplněná výrokem „to není bluf“ - byla na světové scéně vykládána jako hrozba použitím jaderných zbraní proti Ukrajině.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
