Zajatý ruský voják Ukrajince překvapil: Námořníka posadili do tanku po týdenním cvičení!
Ukrajinci u Izjumu vytáhli ruského vojáka z hořícího tanku. A začali se vyptávat. Odpovědi raněného okupanta je udivily. Muž je prý původně námořník, ale podstoupil prý týdenní výcvik, aby mohl přesedlat na tank. Jeho svědectví jen podtrhuje současný stav ruské armády.
Když se ukrajinští vojáci zeptali Rusa, proč je na Ukrajině, odpověděl nečekaně přímě. „Protože jsem vůl,“ řekl. Poté se rozmluvil o tom, že vlastně ani není tankista, ale námořník. „Byl jsem převelený na tank a měl jsem na to jen týdenní výcvik,“ přiznal. „Můžeš být rád, že jsi naživu,“ řekli mu Ukrajinci.
Neméně podivný rozhovor zažili Ukrajinci i s dalším z mnoha zadržených tankistů. Bizarní povídání koluje na twitteru. „Náš tank nestřílel,“ prohlásil údajně u výslechu jeden z ruských zajatců. Poraněný voják všechny okolo udivil. „Proč používáte tanky, které nestřílí?“ zeptal se ho muž za kamerou. „Takový byl rozkaz,“ odpověděl sklesle. Bizarní přiznání nenechalo muže za kamerou v klidu. „Nestřílí? Proč nestřílí? Jak je to možné?“ zeptal se.
Rus se poté rozmluvil o dalších podivuhodných detailech. Nejenže byly jejich tanky porouchané, ale nebylo možné je opravit. Mechanici prý nejsou a sami neměli pro takové úkony znalosti ani zkušenosti. A co víc, když už některé tanky na jejich pozici byly schopné střelby, nebyly pro změnu pojízdné. „Nemohly jezdit, tekl z nich olej,“ svěřil se muž na videu ohledně konkrétních strojů, se kterými se na frontě setkal.
Problémy s technikou jako by jen podtrhávaly stav ruské armády. Té se na Ukrajině v poslední době vůbec nedaří a ustupuje. Ukrajinská armáda dobyla zpět tisíce kilometrů čtverečních svého území, dosud pod kontrolou ruských jednotek, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Také z Luhanské oblasti, která leží jižně od Charkovské, přicházejí od jejího gubernátora Serhije Hajdaje zprávy o ruském ústupu. Podle Hajdaje se Rusové už téměř stáhli z města Kreminna, které mělo před válkou téměř 19 000 obyvatel a leží asi 25 kilometrů severně od Lysyčansku a Severodoněcku.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
