České stopy v ukrajinské válce: Vojáci, dodané zbraně a Švejk!
Nadějné úspěchy ve válce s Ruskem hlásí Ukrajina. Zelenského armádě se prý podařilo dostat pod kontrolu klíčová města v Charkovské oblasti na východě země. Zatímco Rusové tvrdí, že jde o organizovaný ústup a přeskupení, ukrajinské ministerstvo obrany na sociální síti jejich ústup komentuje slovy Jaroslava Haška!
Ukrajinské ofenzivě se daří a úřady hlásí, že získaly pod kontrolu klíčová východní města. Ukrajinci podle dosavadních zpráv obsadili města Balaklija, Kupjansk a Izjum. Znovuzískání města Izjum znamená významný mezník ve válce, zejména kvůli jeho strategicky významné poloze.
Jak poznamenává deník BBC, pokud by se opravdu úspěch Ukrajinců potvrdil, jednalo by se o nejvýznamnější úspěch armády od dubna, kdy se Rusové stáhli z oblasti kolem Kyjeva. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se ho Ukrajincům podařilo dosáhnout. V neděli večer totiž dobytí města potvrdil ukrajinský prezident Zelenskyj.
Moskva odmítá, že by se jednalo o ústup. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jedná pouze o „přeskupení vojsk“. Nicméně hlavní správce Ruskem kontrolované části Charkovské oblasti doporučil všem jejím obyvatelům, aby se evakuovali do Ruska.
Ukrajinci na sociální síti Twitter komentovali ruský nezdar slovy Jaroslava Haška. Ministerstvo obrany použilo pasáž z humoristického románu Dobrý voják Švejk. „Odchod našich vojsk, který jest fakticky jen přesunutím, vykládají si mnozí zcela jinak, než jak to vyžaduje naprostá chladnokrevnost ve válce,“ citovali pasáž ze slavného románu.
Zároveň přidalo infografiku s údajnými ztrátami na ruské technice. Rusko podle ministerstva ztratilo 2172 tanků, 906 dronů, 214 vrtulníků, 245 bojových letadel, 15 válečných lodí a 4650 obrněných válečných vozidel. Jedná se samozřejmě nadále o neověřené informace.
Dobrý voják Švejk není jediná česká stopa na Ukrajině v době války. Zpravodajský server Visegárd 24 na Twitteru publikoval video s vojáky s popiskem, že právě i čeští dobrovolníci pomáhají Ukrajincům v první linii. „Gruzínští, čeští, lotyšští a ukrajinští vojáci na cestě k poražení ruské armády,“ píše server.
Česká republika poskytla Ukrajině za půl roku války vojenský materiál za 3,8 miliardy korun. Pomáhá také raněným vojákům, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) koncem srpna. Podrobnosti o podobě darů, které na Ukrajinu putují, ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů tají. Vedle vládní pomoci se do zásobování ukrajinské armády zapojili i české firmy a dobrovolníci. Podle dostupných informací byly na Ukrajině v uplynulých měsících nasazeny vrtulníky, tanky, houfnice nebo raketomety, které přišly z Česka.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
