Rusové mučí válečné zajatce, potvrdila šéfka mise OSN. Bez viny ale nejsou ani Ukrajinci, varovala
Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům, uvedla dnes šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová. Některé z nich navíc podle ní vystavuje mučení nebo jinému špatnému zacházení. Bognerová zdůraznila, že mučení, prokázané u soudu, je válečným zločinem.
„Ruská federace neposkytla přístup k válečným zajatcům, kteří jsou drženi na jejím území nebo na jí okupovaném území,“ řekla dnes Bognerová.
„Je to znepokojivé o to víc, že jsme zdokumentovali, že váleční zajatci v rukou Ruské federace a jejích ozbrojených sil nebo k nim přidružených ozbrojených skupin byli vystaveni mučení a špatnému zacházení,“ zdůraznila Bognerová. Mučení, prokázané u soudu, je válečným zločinem, dodala. Upozornila, že mise měla „neomezený přístup“ do vězeňských zařízení podléhajících Kyjevu.
Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, Ukrajina se potřebuje bránit, uvedl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu.
Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil, že při útocích ukrajinských dronů v regionu bylo zraněno 12 obyvatel. Ve svém Telegramu psal o „obchodním objektu“ ve vesnici Streletskoje, který byl dvakrát napaden, a kde se zranilo šest lidí. Ti byli se zraněními od šrapnelů převezeni do městské nemocnice v Belgorodu.
Gladkov navíc píše, že „v Belgorodu zaútočil dron na komplex autobusových zastávek“, kde bylo zraněno také šest lidí, včetně jednoho nezletilého.
Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Tiskové agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi maďarské metropole, kteří tak chtěli ukázat sílu tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby.
Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že plán sejít se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá. Orbán v projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Navrhuje pro ni strategické partnerství.
Šéfka mise na Ukrajině upřesnila, že OSN zdokumentovala rovněž případy mučení a špatného zacházení s válečnými zajatců ze strany ukrajinských sil, a to hlavně hned po zajetí, během prvních výslechů a během přepravy do zajateckých táborů. Obě strany odmítají, že by práva zajatců porušovaly.
OSN také ověřila případy přinejmenším 416 osob, které se na Ruskem okupovaných územích stali oběťmi svévolného uvěznění a násilného zmizení. Z těchto osob bylo 16 nalezeno mezi mrtvými, 166 bylo propuštěno na svobodu. OSN rovněž zaznamenala 51 případů svévolného uvěznění a násilného zmizení, spáchaných ukrajinskými silami, uvedla agentury AFP.
