Rusku dochází munice? Rakety a granáty kupuje ve velkém od diktátora Kima

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dronové útoky hlásí správa sousední Dněpropetrovské oblasti.

„Sedmnáctiletá dívka, která byla vážně zraněna při raketovém útoku na město Berestyn, zemřela v nemocnici,“ napsal Syněhubov. Z devíti lidí zraněných při útoku, je podle něho sedm stále v nemocnici.

Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.

Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.

Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.

Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.

Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.

Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.

Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.

Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) někdo rozvěsil ukrajinské vlajky. Ty jsou namalované či nasprejované také na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil na dotaz ČTK mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Okamura po svém nedávném zvolení do čela Sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Redakce ČTK dnes obdržela e-mail od skupiny, která se nazvala Sametoví pamětníci. K činu se přihlásila a uvedla, že tím chtěla vyjádřit nespokojenost s chováním představitelů země. Okamura čin kritizoval.

Nejméně tři lidé zemřeli a deset včetně tří dětí utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na městečko Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Uvedl to dnes šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov.

Noční útok podle něho zasáhl centrum obce, na místě zasahují záchranné týmy Devět lidí bylo převezeno do nemocnice, mezi zraněnými jsou děti od 14 do 17 let.

Na Koncertu pro budoucnost, který se dnes konal ve spodní části Václavského náměstí, zazněla kritika ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Změnil se svět, stal se jiný, rozpáral střeva Ukrajiny, člověk dech hrůzou zatají. Zase se hordy zemí ženou pro svého vůdce půdu krást a lidem z očí slzy kanou, dnešek je smrt a zítřek past. A náš svět bezmocně civí, vzdal Ukrajinu a teď se diví,“ zpíval na Václaváku Jaroslav Hutka.

„Z východu chladný vítr vane, vrací nám staré obrazy, v ulicích tanky, oheň plane, bezmoc člověka zamrazí. Temno je zpět s ruskými stíny,“ pokračoval Hutka. „Také jsme v Praze sami zbyli, když srpen život rozvrátil,“ připomněl Hutka okupaci Československa v roce 1968 a přidal další slova o tom, že „zbabělý Putin je teď v kaši, hlupák, co hrdinství podcenil“.

Ruského prezidenta Hutka nešetřil. „Putin, ta krysa bez morálky, bludný balvan na planetě, kremelská lež, sprostota války,“ pěl Hutka z pódia na Václaváku. „Bitvu už prohrál, neví o tom, nepomůže mu ani atom, směšný brach v trapné nahotě,“ dodal Hutka.

„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedlfrancouzský prezident Macron po setkání se Zelenským s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu.

Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.

Válka na Ukrajině stále představuje pro Česko bezprostřední ohrožení a lidé by měli být připraveni na to, že konflikt může v různé podobě dospět i do České republiky. Řekl to dnes prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi na pražské Národní třídě, kam si přišel s dalšími politiky a občany připomenout události listopadových dní 1989, které odstartovaly pád komunismu v zemi.

Podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské agresi, Česko chrání vlastní bezpečnost i systém, v němž žije a chce dál žít, uvedl.

„Důležité je ne strašit válkou, ale být připraveni na to, že ten konflikt může v různé podobě dospět i k nám, a my bychom na to měli být připraveni,“ podotkl český prezident. Na principu, že je třeba chránit nezávislost suverénní země, pokud ji napadne agresivní velmoc, podle něj nemění ani problémy, s níž se Ukrajina vyrovnává, například korupce. „Dokud agrese trvá, i naše solidarita by měla pokračovat,“ dodal Pavel.

Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo se stal členem poradní rady přední ukrajinské zbrojařské společnosti, která je známá svými drony schopnými zasahovat cíle hluboko v Rusku i dálkovými střelami Flamingo. Informovala o tom dnes agentura AP.

Ve snaze posílit svou mezinárodní reputaci, zakládá Fire Point novou továrnu v Dánsku a získává do svých řad významné osobnosti obranného průmyslu. Firma se také snaží rozšířit výrobu o bojem prověřené řízené střely a plánuje více než zdvojnásobit současnou kapacitu.

Fire Point ale čelí také vyšetřování kvůli možné korupci ve spojitosti s armádními zakázkami. Kritici poukazují na její nejasný původ, monopolní postavení v kontraktech s ukrajinským ministerstvem obrany a upozorňují na možné vazby na Tymura Mindiče - bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, který je zapleten do velkého korupčního skandálu v energetice i armádních zakázkách.

Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po dnešním podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.

Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Dodávky by se měly uskutečnit v rámci zhruba deseti let.

„Je to velký historický moment. Sto rafalů je novou etapou pro náš průmysl a pro náš lid,“ řekl Zelenskyj v prohlášení, které odvysílala stanice TF1 Info. Již v neděli Zelenskyj tvrdil, že ve Francii podepíše historickou dohodu. „Je to velký den,“ komentoval podpis Macron.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes uvedlo, že ruské síly dobyly další tři vesnice na východě Ukrajiny - po jedné v Doněcké, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.

Podle ministerstva jde o obce Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana věc dosud nekomentovala.

Analytici britského deníku The Telegraph uvedli, že ukrajinská armáda v posledních dnech posílila své jednotky u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, který čelí hlavnímu náporu ofenzivy ruských sil. Tím však oslabila další frontové úseky, což Rusové využili pro své lokální průlomy. Situace se z pohledu Ukrajiny horší především v Záporožské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl dnes dopoledne na návštěvu Francie. Na letišti na základně Villacoublay ho přivítal francouzský prezident Emmanuel Macron, ukázaly záběry z místa. Zelenskyj očekává uzavření historické dohody, která podle něj posílí ukrajinské letectvo a protivzdušnou obranu.

Oba prezidenti si na základně francouzského letectva prohlíží vojenskou techniku. V Paříži je pak čeká setkání na štábu mnohonárodnostních sil, které by mohly působit na Ukrajině v případě příměří, pracovní oběd a tisková konference. Odpoledne se Zelenskyj zúčastní fóra o bezpilotních prostředcích, klíčového typu zbraní v konfliktu s Ruskem.

Železniční trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska poškodil výbuch, uvedl dnes premiér Donald Tusk. Podle něj se jedná o akt sabotáže. Incident vyšetřuje prokuratura. Již v neděli Tusk k incidentu uvedl, že nikdo nebyl zraněn.

„Bohužel se potvrdily nejhorší předpoklady. Na trase Varšava-Lublin (vesnice Mika) došlo k aktu diverze. Exploze výbušného zařízení zničila železniční trať,“ napsal dnes Tusk na X s tím, že další poškození téže trati bylo zaznamenáno také blíže k Lublinu. „Na místě pracují služby a prokuratura,“ dodal.

O incidentu na polské železnici informoval šéf polské vlády poprvé v neděli večer s tím, že vyšetřovatelé nevylučují možnou sabotáž. Také tehdy uvedl, že nikdo nebyl zraněn.

Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.

Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.

Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.

Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.

Ukrajina dosáhla dohody s Řeckem o rychlých dodávkách zemního plynu během zimy, oznámil během své návštěvy země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.

„Dnes máme kriticky důležitou dohodu o dodávkách plynu na Ukrajinu – během našeho setkání s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem bylo podepsáno prohlášení o záměru ohledně dodávek zemního plynu na Ukrajinu pro tuto zimu,“ napsal na sociálních sítích.

„Většina ukrajinských elektráren, naše produkce plynu a naše tepelné elektrárny se staly terčem raket a dronů. Naše dnešní dohoda s Řeckem je důležitou součástí velkého energetického balíčku, který jsme připravili na zimu, abychom zajistili, že Ukrajina bude mít dostatek plynu. Dodávky začnou již v lednu. Kromě dohody o okamžitých dodávkách existují i ​​dlouhodobé dohody,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinský Naftohaz uzavřel s řeckou plynárenskou firmou DEPA dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA na Ukrajinu, píší agentury.

Ukrajinská vojska v noci zaútočila na ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti, informoval podle BBC generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

„Ve snaze snížit útočný potenciál nepřítele a narušit dodávky paliva a munice okupačním silám zasáhly jednotky Ukrajinských obranných sil ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti v Rusku. Tato rafinerie má roční zpracovatelskou kapacitu 8,8 milionu tun,“ uvádí se v prohlášení.

Podle ukrajinských ozbrojených sil v důsledku útoku vypukl požár, rozsah škod se zjišťuje.

Ukrajina pracuje na obnovení výměn válečných zajatců s Ruskem a v tomto směru se koná řada schůzek a jednání. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov oznámil, že Kyjev a Moskva obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod.

„Počítáme s obnovením výměn válečných zajatců,“ napsal Zelenskyj na síti X. „V současné době se uskutečňuje mnoho schůzek, jednání a telefonátů, aby se toho dosáhlo,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes dopoledne oznámilo, že ruské jednotky obsadily dvě vesnice - Mala Tokmačka a Rivnopillja - v Záporožské oblasti. Ukrajina se k tomu nevyjádřila; informace z bojiště není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu jednu balistickou střelu a 176 útočných dronů, oznámilo ukrajinské letectvo. Oběti vzdušných úderů nejsou hlášeny.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 57 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Největší počet dronů mířil podle úřadu nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi. K metropoli Moskvě se tentokrát žádný ukrajinský letoun nepřiblížil.

Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.

Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl Umerov. Jedná se podle něj o propuštění 1200 Ukrajinců.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil předpokládaného příštího českého premiéra Andreje Babiše za fantastického člověka a Čechy za nejracionálnější národ v Evropské unii. O Orbánově dnešním projevu v západomaďarském Györu informovala maďarská média. Orbán hovořil na akci označované jako „protiválečné shromáždění“, které je podle něj nutné kvůli hrozbě války v Evropě.

„Česká republika není země, která by vycházela z evropských křesťanských tradic, ale je to nejracionálnější národ v celé Evropě. Oni vědí, že to, co se teď děje, je špatné. Finančně určitě,“ řekl Orbán podle serveru Index.hu s odkazem na podporu, kterou většina evropských zemí poskytuje Ukrajině čelící od února 2022 ruské invazi.

Ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem.

OBRAZEM: Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřeli nejméně dva lidé a další utrpěli zranění, informují ukrajinské úřady. Fotografie zveřejněné Správou Dněpropetrovské oblasti.

Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.

„Naším zájmem musí být po uzavření příměří znovuzahájení dodávek energií z Ruska,“ řekl politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mediální skupině Funke. „Rusko musí být v budoucnu opět obchodním partnerem, aniž bychom se dostali do nové závislosti,“ dodal s tím, že hospodářské vztahy zvyšují i bezpečnost Německa.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil potvrdil zprávy o útoku dronu na ropnou rafinerii v Rjazani. V prohlášení se dále uvádí, že útoky dronů se zaměřily i na radarovou stanici Nebo-U na Krymu, ruský vojenský vlak v Záporožské oblasti a oblasti soustředění nepřátelské živé síly poblíž Vovčansku v Charkovské oblasti. Informuje o tom BBC.

Guvernér Rjazanské oblasti Pavel Malkov dříve oznámil, že útok ukrajinského dronu „způsobil požár v areálu jistého podniku“. Malkov neupřesnil, o jaký podnik se jedná.

Ruské a ukrajinské telegramové kanály informovaly o možných útokech dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla v minulosti opakovaně zasažena útoky. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v sobotu večer bylo nad Rjazaňskou oblastí sestřeleno 25 ukrajinských dronů.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřel v noci na dnešek nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění, informuje agentura DPA s odvoláním na ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruská armáda oznámila, že jich sestřelila šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC.

„Padající trosky (dronu) způsobily požár v areálu společnosti,“ napsal dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, aniž by událost či místo blíže specifikoval. Dodal, že nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění a že rozsah škod se stále zjišťuje. Ruské a ukrajinské telegramové kanály píší o možných útocích ukrajinských dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla už v minulosti několikrát zasažena. Na záběrech na telegramových kanálech je také vidět nad Rjazaní záře z požáru.

V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny dnes po ruském dronovém útoku zemřel pětašedesátiletý muž, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. V regionální metropoli Dnipru podle něj vypuklo několik požárů a škody po ruských úderech jsou hlášeny i v menších městech regionu.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Přejeme dobrou noc.

Národní protikorupční úřad (NABU) 14. listopadu oznámil, že podal návrh na zatčení bývalého místopředsedy vlády Oleksije Černyšova. Píše o tom The Kyiv Independent.

Trosky ukrajinského dronu poškodily zařízení u jaderné elektrárny, tvrdí Moskva. Dodávky proudu do okupované elektrárny po jednom ze dvou elektrických vedení byly dnes znovu přerušeny, podle Ruskem dosazeného vedení elektrárny se tak stalo v důsledku zásahu automatického ochranného systému. Elektřinu, potřebnou ke chlazení odstavených reaktorů, nyní dodává druhé vedení. Incident neměl dopad na jadernou bezpečnost, radiační situace se nezměnila, uvedla ruská státní agentura TASS.

Trumpova administrativa by mohla deportovat přibližně 80 Ukrajinců kvůli „porušení amerických zákonů“, uvedl vyslanec. 

V Novorosijsku lidé zažili noc bezesnou noc. Ukrajinské drony dopadly i na vojenské a ropné sklady či místní rafinérii. 

Přístav po ukrajinském útoku přerušil vývoz ropy, napsala agentura Reuters. Střely Neptun mají podle ní dolet 1000 kilometrů.

Střely a drony ukrajinské výroby v Norossijsku „poškodily infrastrukturu přístavu a ropný terminál, jakož i odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-400 a sklad raket, který následně vybuchl a vzplál“, napsal generální štáb na telegramu. 

Koukněte se na videa níže. 

Německo chce poskytnout další desítky milionů eur na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Po setkání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou v Berlíně to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius, informuje agentura DPA.

Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny kromě zprávy o útoku na Novorossijsk vydal v pátek večer také prohlášení k útoku na ropnou rafinerii Saratov. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.

„V zařízení byly zaznamenány exploze následované požáry,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zmínila se také o „skladech pohonných hmot a maziv“ poblíž města Engels v Saratovské oblasti, které bylo rovněž zasaženo. V Engelsu se nachází letiště pro dálkové letectvo.

Guvernér Saratovské oblasti Roman Busargin se o těchto objektech nezmínil, ráno v telegramu uvedl, že „v důsledku útoku bezpilotních letadel došlo k poškození civilní infrastruktury v Saratově“.

Podle agentury Reuters zastavila rafinerie ropy Saratov společnosti Rosněft 11. listopadu rafinaci ropy po útoku dronu, který se opakoval 14. listopadu. Agentura s odvoláním na zdroje z oboru uvedla, že se očekává, že rafinerie bude do konce měsíce zcela uzavřena.

Obrazem: Ostatky 31 polských vojáků, kteří padli v bojích proti nacistickým vojskům během druhé světové války, byly znovu pohřbeny během slavnostního pohřbu na římskokatolickém hřbitově v Mostysce ve Lvovské oblasti na Ukrajině.

Ruský přístav Novorossijsk zasáhly ukrajinské střely Neptun s prodlouženým doletem, uvedl ukrajinský generální štáb. Přístav přerušil vývoz ropy.

Ukrajinské drony při útoku na ruskou Novovoroněž poškodily elektrické zařízení u jaderné elektrárny. Incident nezměnil radiační pozadí, uvedla Moskva.

Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě šest lidí. Na platformě Telegram to uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Rusové při útoku na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta použili zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů. Agentura Reuters píše, že ruský černomořský přístav Novorossijsk po útoku ukrajinského dronu zastavil vývoz ropy.

Několik studentů v Popradu opustilo přednášku slovenského premiéra Roberta Fica poté, co jim řekl, aby šli bojovat na Ukrajinu, když podporují válku. Informuje o tom Denník N. Podle serveru Aktuality přednášecí místnost opustily zhruba tři desítky studentů. Ministerský předseda sám na facebooku napsal, že v Popradě diskutuje o mezinárodních vztazích a s posluchači má i rozdílné názory.

Prezident Petr Pavel bude v Praze s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořit o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Novinářům to dnes sdělila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Polská hlava státu přijede do Česka 24. listopadu na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovodí manželka Marta. U příležitosti návštěvy Nawrocki promluví na Univerzitě Karlově, tématem přednášky bude střední Evropa.

Nawrocki se podle dřívějších informací polské tiskové agentury PAP sejde i s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Pavel ho přijme dopoledne.

Ruský plyn se na dodávkách pro hlavního prodejce plynu na Slovensku podílí 33 procenty, řekla ministryně hospodářství Saková. Dříve byl dominantní.

Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.

„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal regionální činitel, který poznamenal, že na místě pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.

Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.

Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informuje o čtyřech zabitých a desítkách zraněných, neupřesnil ale, zda se to týká jen Kyjeva, nebo celé země. Rusové při útoku na Ukrajinu podle něj použili zhruba 430 dronů a 18 střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě pravděpodobně tři lidi, informace se ověřuje, protože záchranáři zatím nedokázali těla vyprostit. Na platformě Telegram to dnes ráno uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Dalších 26 lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Celkový rozsah ruského noční útoku na Ukrajinu zatím není znám. Ruské ministerstvo obrany mezitím ráno na Telegramu informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

Na sociálních sítích se objevila videa explozí a požárů Kyjeva během masivního ruského vzdušného útoku.

Požáry byly hlášeny z výškových budov v Dniprovské, Podilské a Solomjanské čtvrti. V Darnycké čtvrti dopadly úlomky rakety či dronu do areálu školy. Poničené či ohněm zachvácené budovy byly nahlášeny v osmi z deseti kyjevských čtvrtí. Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. Podle Klička bylo při útoku zraněno 11 lidí, přičemž pět z nich bylo hospitalizováno, a to včetně těhotné ženy a muže ve velmi vážném stavu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Kyjev čelí masivnímu ruskému vzdušnému útoku, protivzdušná obrana byla aktivována, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko na platformě Telegram. V několika výškových budovách podle něj v důsledku úderů vznikly požáry. Kličko útok oznámil před 1:00 místního času (0:00 SEČ). Podle ukrajinského letectva ruská armáda raketami a drony útočí i v dalších oblastech Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.

Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V nové koalici panuje podle předsedy ANO Andreje Babiše, šéfa Motoristů Petra Macinky a lídra SPD Tomia Okamury shoda na tom, že se k programovému prohlášení vlády vracet nebudou a nebudou jej upravovat podle požadavků prezidenta Petra Pavla. Macinka a Okamura to řekli novinářům krátce po dnešním jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů.

Pavel ve středu požádal předsedu ANO o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů.

V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo. Letoun byl podle ministerstva na cvičném letu, nebyl vyzbrojen a zřítil se na neobydleném místě. Stalo se tak okolo 19:00 moskevského času (17:00 SEČ).

Su-30 je víceúčelová stíhačka patřící do generace 4+. Je určená k ničení vzdušných, pozemních i námořních cílů, poznamenal list Kommersant. Za letouny páté generace bývají označovány nejmodernější „neviditelné“ stíhačky, tedy stroje, které lze obtížně odhalit radarem. Některými vlastnostmi se jim blíží stroje nacházející se mezi čtvrtou a pátou generací. Ve vývoji jsou letadla šesté generace.

Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.

Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.

Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovali stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.

Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).

Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. 

Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.

Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.

„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.

Německý kancléř Merz a Zelenskyj se dnes také dohodli, že budou nadále koordinovat úsilí o uzavření příměří a trvalého míru na Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské invazi. "Německo spolu se západními partnery zvýší tlak na Moskvu, aby Rusko přiměli k vážným jednáním," stojí ve vládním prohlášení.

Podle něj kancléř s prezidentem hovořil také o ukrajinských uprchlících. Zelenskyj slíbil, že se bude věnovat otázce rostoucího počtu mladých ukrajinských mužů, kteří odjíždějí z Ukrajiny do zemí Evropské unie. V Německu se v posledních měsících mnohonásobně zvýšil počet mladých Ukrajinců, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země.

Německo očekává, že Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a v reformách v oblasti právního státu. V telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informoval mluvčí německé vlády. Hovor se uskutečnil den poté, co kvůli korupčnímu skandálu v energetice skončili dva ukrajinští ministři.

„Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců,“ stojí v prohlášení německé vlády.

Merz v rozhovoru se Zelenským podle mluvčího vlády zdůraznil, že očekává, že „Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a dalších reformách, zvlášť v oblasti právního státu“.

OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.

„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě. 

Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.

Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.

„Velmi vítám závazek Evropské rady pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky. Úzce spolupracujeme s Belgií a všemi členskými státy na možnostech, jak tento závazek splnit,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.

O možnostech financování Ukrajiny by měli dnes v Bruselu debatovat i unijní ministři financí. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vyjmenovala von der Leyenová.

Evropská unie by tak Ukrajině poskytla půjčku, kterou Kyjev vrátí, jestliže Rusko zaplatí válečné reparace. „To je nejúčinnější způsob, jak udržet ukrajinskou obranu a ekonomiku. A nejjasnější způsob, jak dát Rusku najevo, že čas nehraje pro něj,“ dodala předsedkyně komise a zopakovala, že Evropa bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.

Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu „manévrovací prostor“ ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.

„Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvalý mír však závisí na silné a nezávislé Ukrajině,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy ve svém projevu, který měl zhodnotit nedávný říjnový summit EU. „Putin si stále myslí, že nás přemůže, že Rusko časem dokáže dosáhnout svých cílů na bojišti. To je ale zjevný mylný odhad,“ dodala s tím, že je potřeba i nadále tlačit na Rusko a přivést ho k jednacímu stolu.

V ruské Orelské oblasti dopadly úlomky některých sestřelených dronů na obytné čtvrti, kde poškodily několik vozidel a balkony bytových i soukromých domů, uvedl gubernátor Andrej Klyčkov na telegramu. V tuto chvíli podle něj nejsou k dispozici žádné informace o obětech.

Nejvíce bezpilotních letounů, po 32, bylo podle ranní zprávy ruského ministerstva obrany zveřejněné na telegramu zničeno shodně nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. Voroněžká oblast zaznamenala 20 dronů, 17 bylo zachyceno na Černým mořem. Přítomnost několika ukrajinských dronů ohlásilo také osm dalších oblastí včetně okupovaného Krymu a moskevského regionu, kde byl podle ministerstva zachycen jeden dron.

Od středečního večera vyslalo Rusko nad Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 138 dronů, z nichž asi 90 bylo íránského typu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň. Podle předběžných údajů z dnešního dopoledne ukrajinská obrana zneškodnila 102 dronů, a to palbou či s pomocí prostředků elektronického boje.

Portál deníku Ukrajinska pravda dnes napsal, že drony v jihoukrajinském Mikolajivu zranily šest lidí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. Server rovněž informoval o zásahu dronů ve městě Arcyz v Oděské oblasti, které ohlásilo škody na zařízení kritické infrastruktury, administrativní budově a dílnách.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 130 ukrajinských dronů nad více než desítkou ruských oblastí včetně moskevského regionu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Ukrajinské letectvo oznámilo, že zneškodnilo 102 bezpilotních strojů.

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení uvedli, že jejich země navyšují ekonomické náklady, kterým musí čelit Rusko kvůli své pokračující válce proti Ukrajině. Odsoudili také útoky na ukrajinskou energetiku a uvedli, že současná frontová linie má představovat začátek pro jednání o míru.

Podle ministrů Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska je naléhavé vyhlásit na Ukrajině příměří. „Souhlasíme s tím, že současná frontová linie by měla být počátečním bodem pro jednání,“ stojí v prohlášení. Země také vyjadřují podporu Ukrajině a odsuzují ruské útoky na její energetickou soustavu.

O dobytí Pokrovska ruskými jednotkami, ani o obklíčení ukrajinských sil v tomto východoukrajinském městě nemůže být řeč, ujistil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj po inspekci tohoto úseku fronty na východě Ukrajiny a poradě s veliteli. Generál na sociální síti napsal, že boj pokračuje.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.

Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Polsko žádá EK o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu EU, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, píše PAP.

„Tomáš Pojar, rezignující poradce pro národní bezpečnost, sehrál klíčovou roli v době, kdy ČR čelila zásadním bezpečnostním výzvám, ať už jde o energetickou krizi či válku na Ukrajině,“ uvedl Fiala.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrsky oznámil, že cestoval do oblasti Pokrovsku a hovořil s veliteli. „Pokrovský směr zůstává hlavním ohniskem nepřátelské ofenzívy. Zde je zaznamenán největší počet denních nepřátelských útoků a zde je soustředěna značná část jejich sil operujících na Ukrajině. Nepřítel se zejména snaží využít nepříznivých povětrnostních podmínek,“ napsal Syrskyj na facebooku.

Podle něj pokračují neustálé boje na přístupech k Pokrovsku a v jeho zástavbě s malými ruskými útočnými pěchotními skupinami a méně často dochází k ničení lehké nepřátelské techniky. Podle Syrského ukrajinští vojáci dělají vše pro to, aby zabránili pohybu a konsolidaci ruských vojsk.

„O ruské kontrole nad městem Pokrovsk ani o operačním obklíčení Ukrajinských obranných sil není řeč. Boj pokračuje!“ dodal Syrskyj.

„Informace o kapitulaci 25 vojáků z 38. brigády námořní pěchoty jsou falešné,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny ve svém prohlášení na síti X. Ruské propagandistické telegramové kanály dříve šířily video, na kterém se muži ve vojenských uniformách představují jako ukrajinští mariňáci a „přiznávají“, že se vzdali.

38. samostatná brigáda námořní pěchoty tuto informaci oficiálně popřela. „Jména a osoby uvedené v těchto materiálech nepatří k brigádě a nikdy v jejích jednotkách nesloužily. V uvedené oblasti neexistuje jediný potvrzený případ dobrovolné kapitulace vojáků z 38. samostatné brigády námořní pěchoty,“ cituje prohlášení brigády ukrajinský list gazeta.ua.

 Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.

Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.

Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na Ukrajině odvolává členy vlády parlament.

Americká banka Citigroup může prodat svou pobočku v Rusku. Prezident Vladimir Putin dnes podepsal nařízení, které umožňuje pobočku prodat firmě Renaissance Capital. Podepsané prezidentské nařízení dnes zveřejnila ruská vláda, napsala agentura Bloomberg. Žádné další podrobnosti o prodeji dokument neobsahuje .

Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončí své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku.

Zelenskyj vyzval k rezignaci ministrů spravedlnosti a energetiky v souvislosti s korupčním skandálem a řekl, že podporuje vyšetřování.

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar skončí ve své funkci ke dni jmenování nové vlády. Jeho rezignaci dnes přijala vláda v demisi, řekl na dotaz ČTK po jednání novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Funkci poradce pro národní bezpečnost vytvořila vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2022, Pojar ji obsadil od začátku následujícího roku. Podle Rakušana nastavil Pojar svým působením v této funkci laťku vysoko.

Pojar v pondělí ČTK napsal, že jeho rezignace bude navázaná na den jmenování nové vlády. „Od počátku byla má pozice postavená tak, že každý premiér, respektive každá nová vláda, má mít možnost jmenovat svého vlastního poradce pro národní bezpečnost. Jen tak může celý systém fungovat,“ uvedl.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.

Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.

Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.

Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.

Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.

Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.

Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.

Moskva je připravena obnovit v Istanbulu jednání s Kyjevem, informovala dnes oficiální ruská tisková agentura TASS s odvoláním na Alexeje Poliščuka z ruského ministerstva zahraničí. Podle něj je nyní míč na straně Ukrajiny. Poslední přímá jednání zástupců Ruska a Ukrajiny se v největším tureckém městě konala letos v červenci.

V úterý na sociálních sítích tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým při předchozích jednáních s Ruskem, informoval, že je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

ukrajinská vláda pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Hermanu Haluščenkovi, jehož se týká nové vyšetřování korupce, píše Reuters.

Haluščenko byl v minulosti také ministrem energetiky, přičemž jeho hlas je zachycen v nahrávce rozhovoru s některými podezřelými v případu, který vyšetřuje Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU).

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, který vedl ukrajinský tým na jednáních s Ruskem, je v Istanbulu, aby se pokusil odblokovat proces výměn zajatců s ruskou stranou. Umerov o tom podle ukrajinských médií informoval na sociálních sítích.

„Úkol od ukrajinského prezidenta (Volodymyra Zelenského) je jasný - Ukrajinci se musejí vrátit domů ze zajetí,“ napsal Umerov. Dodal, že bude jednat v Turecku a v jiných blízkovýchodních zemích. Některé z nich v minulosti výměny pomohly zprostředkovat.

Jedním z důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby a stavebnictví. Několikanásobný nárůst ceny TNT může v USA zdražit ceny stavebních projektů, ale i energií a v důsledku také spotřebního zboží jako mobilní telefony, upozornil server stanice CNBC.

Poslední závod na výrobu TNT byl v USA uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská válka na Ukrajině potom narušila globální dodavatelský řetězec. Země jako Rusko, ale i Čína již TNT na globální trh nedodávají. Cena výbušniny tak výrazně vzrostla z 0,50 USD na 20 USD za libru (zhruba 0,45 kg).

Rusům proniknout hlouběji do Pokrovsku pomohla hustá mlha, uvádí BBC. Ruští váleční blogeři zveřejnili video, na kterém v mlze po silnici jedou vojáci na motocyklech, v osobním autě s odmontovanými dveřmi, na korbě dodávek nebo jdou pěšky. Podle BBC vzniklo na jižním předměstí Pokrovsku na dálnici vedoucí z města Selydove.

Několik dnů mlha omezila viditelnost natolik, že nebylo možné provádět letecký průzkum, řekl ukrajinský operátor dronu s přezdívkou Husa. Rusové se podle něho „opovážili“ při útoku použít i kolonu aut, kterou by za běžných podmínek okamžitě zlikvidovaly ukrajinské drony. Většina města je nyní podle Husy v takzvané šedé zóně, kterou plně nekontroluje ani jedna ze stran. „Můžeme držet pozice v jedné budově, ale nepřítel může být v té další. Snaží se nám dostat za záda,“ popsal.

Obrazem: Ukázka dronové techniky ukrajinské armády v Charkovské oblasti

Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.

NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.

Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.

Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.

Ukrajinské jednotky se stáhly z pěti vesnic v severovýchodní části Záporožské oblasti na východ od města Huljajpole, aby ušetřily lidské síly, uvedlo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Rusové v této části fronty podnikají intenzivní dělostřelecké útoky, infiltrují se na území ovládané Ukrajinci a zničili prakticky všechny jejich úkryty a opevnění.

Prezident Zelenskyj připustil, že nejvíce pozornosti je nyní potřeba v okolí Pokrovsku a v Záporožské oblasti, kde Rusové zvyšují počet i rozsah útoků. „Situace je tam složitá zejména kvůli počasí, které nahrává útokům,“ uvedl. Situace v Kupjansku je podle něho o něco snazší, ukrajinští vojáci tam již několik týdnů dosahují výsledků.