Rusku dochází munice? Rakety a granáty kupuje ve velkém od diktátora Kima

Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.

Rumunsko dnes brzy ráno vyslalo do akce stíhačky poté, co dron narušil vzdušný prostor balkánské země u hranic s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rumunské ministerstvo obrany. Ukrajina čelí od února 2022 ruské agresi, včetně každodenních náletů bezpilotních strojů.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. V projevu před poslanci Sejmu, dolní komoře parlamentu, se přitom podle médií zmínil o ruské vojenské rozvědce GRU. Na tiskové konferenci pak oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v zemi, který je v Gdaňsku; zároveň ale upozornil, že nejde o úplnou odpověď na ruské počínání.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci armáda sestřelila nad Ruskem 65 ukrajinských dronů.

Při ruském útoku na Ternopil na západě Ukrajiny bylo zabito devět lidí, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích. Zasažena byla devítipodlažní budova.

Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na východoukrajinské město Charkov bylo v noci na dnešek zraněno nejméně 32 lidí včetně dvou dětí, uvedly místní úřady. Podle šéfa místní vojenské správy Oleha Syněhubova na Charkov zaútočilo nejméně 19 ruských dronů. Po zásahu musel být evakuován bytový dům.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Letiště v polském Lublinu a v Řešově (Rzeszów), která byla dnes krátce uzavřena po ruském útoku na západě Ukrajiny, obnovila provoz, píše Reuters.

Série explozí se dnes ozvala ve městech Lvov a Ternopil na západě Ukrajiny, informují podle agentury Reuters místní média. Na řadě míst země jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla podle agentury Reuters polská armáda. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach.

„Vzlétly dvojice stíhaček rychlé reakce a letadlo včasného varování a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového sledování byly uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti,“ uvedlo na X uvedlo operační velení v příspěvku na X.

Administrativa Donalda Trumpa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu, uvedl v úterý server Axios s odkazem na americké a ruské představitele. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Druhým největším ukrajinským městem zaznělo několik explozí. Podle šéfa tamní vojenské správy Oleha Syněhubova na Charkov zaútočilo nejméně 11 ruských dronů.

Víme o 18 zraněných, napsal starosta města Ihor Terechov. V důsledku zásahu vícepatrové obytné budovy se podle něj muselo evakuovat 22 lidí.

Jeden z výbuchů podle Terechova nastal v blízkosti zdravotnického zařízení. „Je hlášeno zranění jednoho lékaře, poškození samotné budovy a automobilů,“ dodal starosta.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na východoukrajinské město Charkov bylo v noci na dnešek zraněno nejméně 18 lidí, uvedly místní úřady. Po zásahu musel být evakuován bytový dům.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.

Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.

„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.

Španělsko zaplatí 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.

Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.

Ukrajinská zbrojovka UkrOboronProm podepsala s českou firmou Air Team dohodu o společném vývoji a výrobě technologie pro zachycování vzdušných cílů. Na síti Telegram to dnes uvedl šéf ukrajinské zbrojařské společnosti Herman Smetanin. Web Ukrajinska pravda píše, že firmy budou společně vyrábět takzvané stíhací drony, jejichž úkolem je likvidovat ruské bezpilotní letouny útočící na Ukrajinu. Vyjádření Air Team ČTK zjišťuje.

„Česká republika je náš strategický partner. Máme řadu společných projektů, které už přinášejí výsledky. A mám radost ze začátku nového ambiciózního partnerství, které je v podmínkách moderního válčení mimořádně aktuální,“ uvedl na sociální síti Smetanin, který podle médií také zveřejnil fotografie ze setkání s českou firmou. „Děkuji partnerům za spolupráci a upřímnou podporu,“ dodal ukrajinský činitel.

Rusko nuceně mobilizovalo více než 46 000 Ukrajinců z okupovaných území patřících podle mezinárodního práva Ukrajině. Dnes to podle ukrajinských médií řekl tajemník ukrajinského koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci Dmytro Usov.

„Zjistili jsme, že 46 327 našich občanů z okupovaných území, včetně Krymu, bylo nuceně mobilizováno,“ řekl Usov. „Tito lidé bojují proti nám,“ dodal. Největší část z nich, přes 35 270, je z Krymu. Skoro 5370 jich pochází z Doněcké oblasti a z Luhanské oblasti jich je 4650. Ze Sevastopolu, největšího města na Krymském poloostrově, který má podle ukrajinských zákonů zvláštní status, je takových vojáků také okolo 5370.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na návštěvu Španělska. Podívejte se na nové snímky, na kterých je i španělský premiér Pedro Sánchez.

Ukrajinská armáda úspěšně zaútočila střelami ATACMS proti vojenským cílům na území Ruska, uvedl dnes na telegramu ukrajinský generální štáb bez dalších podrobností. Střely ATACMS dodávají Ukrajině Spojené státy. Varianta těchto střel s nejdelším doletem dosáhne do vzdálenosti 300 kilometrů.

„Ukrajinská armáda úspěšně použila taktické balistické střely ATACMS k přesnému útoku na vojenské cíle na území Ruska,“ oznámil generální štáb a dodal, že jde o „významný vývoj, který je dokladem toho, že Ukrajina je neochvějně odhodlaná bránit svoji suverenitu“.

Podle končícího ministra pro vědu, výzkum a inovace a místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška je Rusko teroristický stát a zničení polské železnice je jeden z jeho dalších zločinů. „To, že nastupující vláda vůbec nemluví o nebezpečí, které nám z Kremlu hrozí, je ostudné a dělá to z nás snadný cíl. To si Putin přeje,“ napsal.

Rusko je teroristický stát a zničení polské železnice je jeden z jejich dalších zločinů. U nás mají na svědomí 2 lidské životy ve Vrběticích.

To, že nastupující vláda vůbec nemluví o nebezpečí, které nám z Kremlu hrozí, je ostudné a dělá to z nás snadný cíl. To si Putin přeje.

— Marek Ženíšek (@zenisek_m) November 18, 2025

Kreml dnes obvinil Polsko z rusofobie poté, co polští představitelé uvedli, že za sabotáží na železniční trati využívané mimo jiné k přepravě vojenské pomoci pro Ukrajinu jsou ukrajinští občané ve službách Ruska. 

„Rusko je obviňováno ze všech projevů hybridní a přímé války,“ řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Řekněme, že v Polsku se všichni v tomto ohledu snaží Evropu předběhnout. Rusofobie tam samozřejmě vzkvétá,“ uvedl také Peskov.

Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.

Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.

Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.

„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.

Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.

Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl.

Rusko a Spojené státy jednaly o možnosti další výměny vězňů, řekl serveru Axios Kirill Dmitrijev, který je hlavním vyjednavačem ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden z amerických činitelů to serveru potvrdil, řekl ale, že výměna se neuskuteční bezprostředně.

„Setkal jsem se s některými americkými činiteli a členy Trumpova týmu ohledně některých záležitostí humanitárního charakteru, jako třeba možných výměn vězňů, na kterých americká strana pracuje,“ uvedl Dmitrijev. Podle Axiosu o tom ruský vyjednavač diskutoval mimo jiné s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.

Pryč s vládou! Ukrajinská opozice tlačí na Zelenského kvůli atomové korupci, přestala vlastenecky mlčet

Jednání ukrajinského parlamentu, který měl hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat ministry spravedlnosti a energetiky Hermana Haluščenka a Svitlanu Hrynčukovou kvůli korupčnímu skandálu v energetice, bylo přerušeno. Stalo se tak poté, co opozice zablokovala jednání a dožadovala se odstoupení celé vlády, informovala ukrajinská média.

Ruští vojáci dobyli další dvě ukrajinské vesnice, Nečajivku v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě a Cehelne v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Tvrdí to ruské ministerstvo obrany. O den dříve Moskva uvedla, že Rusové dobyli tři východoukrajinské vsi - Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti.

Pondělní ani dnešní informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů a ukrajinská strana je nekomentovala.

Vše ukazuje na to, že za sabotáží na polské železnici stály ruské tajné služby, uvedl dnes mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb. O víkendu trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska, která se mimo jiné používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, poškodil výbuch - podle premiéra Donalda Tuska šlo o sabotáž. Nikdo nebyl zraněn. Polská prokuratura zahájila vyšetřování.

„Ti, kdo si sabotáž objednali - a vše ukazuje na to, že to byly ruské zvláštní služby - by si velice přáli dozvědět se, kterým směrem se vyšetřování ubírá,“ řekl mluvčí ministra-koordinátora zvláštních služeb Jacek Dobrzyński podle serveru Onet po jednání vládního výboru pro národní bezpečnost. Novináře vybídl k opatrnosti a varoval, že informace z neznámých zdrojů mohou být „typickými ruskými dezinformacemi“, sloužícími ke znejistění společnosti, k nahánění strachu.

Polské zpravodajské služby už vědí, kdo zakoupil SIM-karty do mobilních telefonů, které měly posloužit k odpálení dvou náloží na kolejích, uvedla rozhlasová stanice RMF-24 s tím, že novinky z vyšetřování se její reportér dozvěděl neoficiálně. Na trati byly dvě nálože, ale jedna z neznámých důvodů nevybuchla, a tak bylo možné zajistit SIM-kartu polského operátora. Její kupec, jehož osobní údaje se podařilo získat, ještě nemusí být pachatel.

„Připravujeme oživení jednání a připravili jsme řešení, která nabídneme našim partnerům,“ ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zítřejší návštěvu Turecka. Ukončení války je pro jeho zemi zásadní prioritou. „Pracujeme také na obnově výměn válečných zajatců,“ uvedl dále Zelenskyj. Turecko pomáhalo jako prostředník při jednání s Ruskem, s nímž má oproti všem ostatním členům NATO dobré vztahy.

Rumunsko-ukrajinské pomezí na Dunaji: Ukrajinci hasí plynový tanker zasažený ruským útokem.

Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů. Deset z nich nad Voroněžskou oblastí, stejný počet nad Tambovskou oblastí, ostatní drony nad šesti dalšími oblastmi. Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech. Tvrzení ani jedné ze stran nelze v podmínkách válečného konfliktu nezávisle ověřit.

Ukrajinský parlament má dnes hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat Svitlanu Hrynčukovou a Hermana Haluščenka - ministryni energetiky a jejího předchůdce, který nyní vede resort spravedlnosti, kvůli korupčnímu skandálu v energetice.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dronové útoky hlásí správa sousední Dněpropetrovské oblasti.

„Sedmnáctiletá dívka, která byla vážně zraněna při raketovém útoku na město Berestyn, zemřela v nemocnici,“ napsal Syněhubov. Z devíti lidí zraněných při útoku, je podle něho sedm stále v nemocnici.

Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.

Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.

Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.

Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.

Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.

Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.

Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.

Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) někdo rozvěsil ukrajinské vlajky. Ty jsou namalované či nasprejované také na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil na dotaz ČTK mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Okamura po svém nedávném zvolení do čela Sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Redakce ČTK dnes obdržela e-mail od skupiny, která se nazvala Sametoví pamětníci. K činu se přihlásila a uvedla, že tím chtěla vyjádřit nespokojenost s chováním představitelů země. Okamura čin kritizoval.

Nejméně tři lidé zemřeli a deset včetně tří dětí utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na městečko Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Uvedl to dnes šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov.

Noční útok podle něho zasáhl centrum obce, na místě zasahují záchranné týmy Devět lidí bylo převezeno do nemocnice, mezi zraněnými jsou děti od 14 do 17 let.

Na Koncertu pro budoucnost, který se dnes konal ve spodní části Václavského náměstí, zazněla kritika ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Změnil se svět, stal se jiný, rozpáral střeva Ukrajiny, člověk dech hrůzou zatají. Zase se hordy zemí ženou pro svého vůdce půdu krást a lidem z očí slzy kanou, dnešek je smrt a zítřek past. A náš svět bezmocně civí, vzdal Ukrajinu a teď se diví,“ zpíval na Václaváku Jaroslav Hutka.

„Z východu chladný vítr vane, vrací nám staré obrazy, v ulicích tanky, oheň plane, bezmoc člověka zamrazí. Temno je zpět s ruskými stíny,“ pokračoval Hutka. „Také jsme v Praze sami zbyli, když srpen život rozvrátil,“ připomněl Hutka okupaci Československa v roce 1968 a přidal další slova o tom, že „zbabělý Putin je teď v kaši, hlupák, co hrdinství podcenil“.

Ruského prezidenta Hutka nešetřil. „Putin, ta krysa bez morálky, bludný balvan na planetě, kremelská lež, sprostota války,“ pěl Hutka z pódia na Václaváku. „Bitvu už prohrál, neví o tom, nepomůže mu ani atom, směšný brach v trapné nahotě,“ dodal Hutka.

„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedlfrancouzský prezident Macron po setkání se Zelenským s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu.

Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.

Válka na Ukrajině stále představuje pro Česko bezprostřední ohrožení a lidé by měli být připraveni na to, že konflikt může v různé podobě dospět i do České republiky. Řekl to dnes prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi na pražské Národní třídě, kam si přišel s dalšími politiky a občany připomenout události listopadových dní 1989, které odstartovaly pád komunismu v zemi.

Podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské agresi, Česko chrání vlastní bezpečnost i systém, v němž žije a chce dál žít, uvedl.

„Důležité je ne strašit válkou, ale být připraveni na to, že ten konflikt může v různé podobě dospět i k nám, a my bychom na to měli být připraveni,“ podotkl český prezident. Na principu, že je třeba chránit nezávislost suverénní země, pokud ji napadne agresivní velmoc, podle něj nemění ani problémy, s níž se Ukrajina vyrovnává, například korupce. „Dokud agrese trvá, i naše solidarita by měla pokračovat,“ dodal Pavel.

Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo se stal členem poradní rady přední ukrajinské zbrojařské společnosti, která je známá svými drony schopnými zasahovat cíle hluboko v Rusku i dálkovými střelami Flamingo. Informovala o tom dnes agentura AP.

Ve snaze posílit svou mezinárodní reputaci, zakládá Fire Point novou továrnu v Dánsku a získává do svých řad významné osobnosti obranného průmyslu. Firma se také snaží rozšířit výrobu o bojem prověřené řízené střely a plánuje více než zdvojnásobit současnou kapacitu.

Fire Point ale čelí také vyšetřování kvůli možné korupci ve spojitosti s armádními zakázkami. Kritici poukazují na její nejasný původ, monopolní postavení v kontraktech s ukrajinským ministerstvem obrany a upozorňují na možné vazby na Tymura Mindiče - bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, který je zapleten do velkého korupčního skandálu v energetice i armádních zakázkách.

Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po dnešním podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.

Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Dodávky by se měly uskutečnit v rámci zhruba deseti let.

„Je to velký historický moment. Sto rafalů je novou etapou pro náš průmysl a pro náš lid,“ řekl Zelenskyj v prohlášení, které odvysílala stanice TF1 Info. Již v neděli Zelenskyj tvrdil, že ve Francii podepíše historickou dohodu. „Je to velký den,“ komentoval podpis Macron.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes uvedlo, že ruské síly dobyly další tři vesnice na východě Ukrajiny - po jedné v Doněcké, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.

Podle ministerstva jde o obce Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana věc dosud nekomentovala.

Analytici britského deníku The Telegraph uvedli, že ukrajinská armáda v posledních dnech posílila své jednotky u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, který čelí hlavnímu náporu ofenzivy ruských sil. Tím však oslabila další frontové úseky, což Rusové využili pro své lokální průlomy. Situace se z pohledu Ukrajiny horší především v Záporožské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl dnes dopoledne na návštěvu Francie. Na letišti na základně Villacoublay ho přivítal francouzský prezident Emmanuel Macron, ukázaly záběry z místa. Zelenskyj očekává uzavření historické dohody, která podle něj posílí ukrajinské letectvo a protivzdušnou obranu.

Oba prezidenti si na základně francouzského letectva prohlíží vojenskou techniku. V Paříži je pak čeká setkání na štábu mnohonárodnostních sil, které by mohly působit na Ukrajině v případě příměří, pracovní oběd a tisková konference. Odpoledne se Zelenskyj zúčastní fóra o bezpilotních prostředcích, klíčového typu zbraní v konfliktu s Ruskem.

Železniční trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska poškodil výbuch, uvedl dnes premiér Donald Tusk. Podle něj se jedná o akt sabotáže. Incident vyšetřuje prokuratura. Již v neděli Tusk k incidentu uvedl, že nikdo nebyl zraněn.

„Bohužel se potvrdily nejhorší předpoklady. Na trase Varšava-Lublin (vesnice Mika) došlo k aktu diverze. Exploze výbušného zařízení zničila železniční trať,“ napsal dnes Tusk na X s tím, že další poškození téže trati bylo zaznamenáno také blíže k Lublinu. „Na místě pracují služby a prokuratura,“ dodal.

O incidentu na polské železnici informoval šéf polské vlády poprvé v neděli večer s tím, že vyšetřovatelé nevylučují možnou sabotáž. Také tehdy uvedl, že nikdo nebyl zraněn.

Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.

Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.

Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.

Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.

Ukrajina dosáhla dohody s Řeckem o rychlých dodávkách zemního plynu během zimy, oznámil během své návštěvy země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.

„Dnes máme kriticky důležitou dohodu o dodávkách plynu na Ukrajinu – během našeho setkání s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem bylo podepsáno prohlášení o záměru ohledně dodávek zemního plynu na Ukrajinu pro tuto zimu,“ napsal na sociálních sítích.

„Většina ukrajinských elektráren, naše produkce plynu a naše tepelné elektrárny se staly terčem raket a dronů. Naše dnešní dohoda s Řeckem je důležitou součástí velkého energetického balíčku, který jsme připravili na zimu, abychom zajistili, že Ukrajina bude mít dostatek plynu. Dodávky začnou již v lednu. Kromě dohody o okamžitých dodávkách existují i ​​dlouhodobé dohody,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinský Naftohaz uzavřel s řeckou plynárenskou firmou DEPA dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA na Ukrajinu, píší agentury.

Ukrajinská vojska v noci zaútočila na ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti, informoval podle BBC generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

„Ve snaze snížit útočný potenciál nepřítele a narušit dodávky paliva a munice okupačním silám zasáhly jednotky Ukrajinských obranných sil ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti v Rusku. Tato rafinerie má roční zpracovatelskou kapacitu 8,8 milionu tun,“ uvádí se v prohlášení.

Podle ukrajinských ozbrojených sil v důsledku útoku vypukl požár, rozsah škod se zjišťuje.

Ukrajina pracuje na obnovení výměn válečných zajatců s Ruskem a v tomto směru se koná řada schůzek a jednání. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov oznámil, že Kyjev a Moskva obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod.

„Počítáme s obnovením výměn válečných zajatců,“ napsal Zelenskyj na síti X. „V současné době se uskutečňuje mnoho schůzek, jednání a telefonátů, aby se toho dosáhlo,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes dopoledne oznámilo, že ruské jednotky obsadily dvě vesnice - Mala Tokmačka a Rivnopillja - v Záporožské oblasti. Ukrajina se k tomu nevyjádřila; informace z bojiště není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu jednu balistickou střelu a 176 útočných dronů, oznámilo ukrajinské letectvo. Oběti vzdušných úderů nejsou hlášeny.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 57 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Největší počet dronů mířil podle úřadu nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi. K metropoli Moskvě se tentokrát žádný ukrajinský letoun nepřiblížil.

Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.

Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl Umerov. Jedná se podle něj o propuštění 1200 Ukrajinců.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil předpokládaného příštího českého premiéra Andreje Babiše za fantastického člověka a Čechy za nejracionálnější národ v Evropské unii. O Orbánově dnešním projevu v západomaďarském Györu informovala maďarská média. Orbán hovořil na akci označované jako „protiválečné shromáždění“, které je podle něj nutné kvůli hrozbě války v Evropě.

„Česká republika není země, která by vycházela z evropských křesťanských tradic, ale je to nejracionálnější národ v celé Evropě. Oni vědí, že to, co se teď děje, je špatné. Finančně určitě,“ řekl Orbán podle serveru Index.hu s odkazem na podporu, kterou většina evropských zemí poskytuje Ukrajině čelící od února 2022 ruské invazi.

Ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem.

OBRAZEM: Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřeli nejméně dva lidé a další utrpěli zranění, informují ukrajinské úřady. Fotografie zveřejněné Správou Dněpropetrovské oblasti.

Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.

„Naším zájmem musí být po uzavření příměří znovuzahájení dodávek energií z Ruska,“ řekl politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mediální skupině Funke. „Rusko musí být v budoucnu opět obchodním partnerem, aniž bychom se dostali do nové závislosti,“ dodal s tím, že hospodářské vztahy zvyšují i bezpečnost Německa.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil potvrdil zprávy o útoku dronu na ropnou rafinerii v Rjazani. V prohlášení se dále uvádí, že útoky dronů se zaměřily i na radarovou stanici Nebo-U na Krymu, ruský vojenský vlak v Záporožské oblasti a oblasti soustředění nepřátelské živé síly poblíž Vovčansku v Charkovské oblasti. Informuje o tom BBC.

Guvernér Rjazanské oblasti Pavel Malkov dříve oznámil, že útok ukrajinského dronu „způsobil požár v areálu jistého podniku“. Malkov neupřesnil, o jaký podnik se jedná.

Ruské a ukrajinské telegramové kanály informovaly o možných útokech dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla v minulosti opakovaně zasažena útoky. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v sobotu večer bylo nad Rjazaňskou oblastí sestřeleno 25 ukrajinských dronů.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřel v noci na dnešek nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění, informuje agentura DPA s odvoláním na ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruská armáda oznámila, že jich sestřelila šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC.

„Padající trosky (dronu) způsobily požár v areálu společnosti,“ napsal dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, aniž by událost či místo blíže specifikoval. Dodal, že nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění a že rozsah škod se stále zjišťuje. Ruské a ukrajinské telegramové kanály píší o možných útocích ukrajinských dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla už v minulosti několikrát zasažena. Na záběrech na telegramových kanálech je také vidět nad Rjazaní záře z požáru.

V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny dnes po ruském dronovém útoku zemřel pětašedesátiletý muž, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. V regionální metropoli Dnipru podle něj vypuklo několik požárů a škody po ruských úderech jsou hlášeny i v menších městech regionu.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Přejeme dobrou noc.

Národní protikorupční úřad (NABU) 14. listopadu oznámil, že podal návrh na zatčení bývalého místopředsedy vlády Oleksije Černyšova. Píše o tom The Kyiv Independent.

Trosky ukrajinského dronu poškodily zařízení u jaderné elektrárny, tvrdí Moskva. Dodávky proudu do okupované elektrárny po jednom ze dvou elektrických vedení byly dnes znovu přerušeny, podle Ruskem dosazeného vedení elektrárny se tak stalo v důsledku zásahu automatického ochranného systému. Elektřinu, potřebnou ke chlazení odstavených reaktorů, nyní dodává druhé vedení. Incident neměl dopad na jadernou bezpečnost, radiační situace se nezměnila, uvedla ruská státní agentura TASS.

Trumpova administrativa by mohla deportovat přibližně 80 Ukrajinců kvůli „porušení amerických zákonů“, uvedl vyslanec. 

V Novorosijsku lidé zažili noc bezesnou noc. Ukrajinské drony dopadly i na vojenské a ropné sklady či místní rafinérii. 

Přístav po ukrajinském útoku přerušil vývoz ropy, napsala agentura Reuters. Střely Neptun mají podle ní dolet 1000 kilometrů.

Střely a drony ukrajinské výroby v Norossijsku „poškodily infrastrukturu přístavu a ropný terminál, jakož i odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-400 a sklad raket, který následně vybuchl a vzplál“, napsal generální štáb na telegramu. 

Koukněte se na videa níže. 

Německo chce poskytnout další desítky milionů eur na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Po setkání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou v Berlíně to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius, informuje agentura DPA.

Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny kromě zprávy o útoku na Novorossijsk vydal v pátek večer také prohlášení k útoku na ropnou rafinerii Saratov. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.

„V zařízení byly zaznamenány exploze následované požáry,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zmínila se také o „skladech pohonných hmot a maziv“ poblíž města Engels v Saratovské oblasti, které bylo rovněž zasaženo. V Engelsu se nachází letiště pro dálkové letectvo.

Guvernér Saratovské oblasti Roman Busargin se o těchto objektech nezmínil, ráno v telegramu uvedl, že „v důsledku útoku bezpilotních letadel došlo k poškození civilní infrastruktury v Saratově“.

Podle agentury Reuters zastavila rafinerie ropy Saratov společnosti Rosněft 11. listopadu rafinaci ropy po útoku dronu, který se opakoval 14. listopadu. Agentura s odvoláním na zdroje z oboru uvedla, že se očekává, že rafinerie bude do konce měsíce zcela uzavřena.

Obrazem: Ostatky 31 polských vojáků, kteří padli v bojích proti nacistickým vojskům během druhé světové války, byly znovu pohřbeny během slavnostního pohřbu na římskokatolickém hřbitově v Mostysce ve Lvovské oblasti na Ukrajině.

Ruský přístav Novorossijsk zasáhly ukrajinské střely Neptun s prodlouženým doletem, uvedl ukrajinský generální štáb. Přístav přerušil vývoz ropy.

Ukrajinské drony při útoku na ruskou Novovoroněž poškodily elektrické zařízení u jaderné elektrárny. Incident nezměnil radiační pozadí, uvedla Moskva.

Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě šest lidí. Na platformě Telegram to uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Rusové při útoku na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta použili zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů. Agentura Reuters píše, že ruský černomořský přístav Novorossijsk po útoku ukrajinského dronu zastavil vývoz ropy.

Několik studentů v Popradu opustilo přednášku slovenského premiéra Roberta Fica poté, co jim řekl, aby šli bojovat na Ukrajinu, když podporují válku. Informuje o tom Denník N. Podle serveru Aktuality přednášecí místnost opustily zhruba tři desítky studentů. Ministerský předseda sám na facebooku napsal, že v Popradě diskutuje o mezinárodních vztazích a s posluchači má i rozdílné názory.

Prezident Petr Pavel bude v Praze s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořit o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Novinářům to dnes sdělila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Polská hlava státu přijede do Česka 24. listopadu na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovodí manželka Marta. U příležitosti návštěvy Nawrocki promluví na Univerzitě Karlově, tématem přednášky bude střední Evropa.

Nawrocki se podle dřívějších informací polské tiskové agentury PAP sejde i s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Pavel ho přijme dopoledne.

Ruský plyn se na dodávkách pro hlavního prodejce plynu na Slovensku podílí 33 procenty, řekla ministryně hospodářství Saková. Dříve byl dominantní.

Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.

„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal regionální činitel, který poznamenal, že na místě pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.

Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.

Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informuje o čtyřech zabitých a desítkách zraněných, neupřesnil ale, zda se to týká jen Kyjeva, nebo celé země. Rusové při útoku na Ukrajinu podle něj použili zhruba 430 dronů a 18 střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě pravděpodobně tři lidi, informace se ověřuje, protože záchranáři zatím nedokázali těla vyprostit. Na platformě Telegram to dnes ráno uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Dalších 26 lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Celkový rozsah ruského noční útoku na Ukrajinu zatím není znám. Ruské ministerstvo obrany mezitím ráno na Telegramu informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

Na sociálních sítích se objevila videa explozí a požárů Kyjeva během masivního ruského vzdušného útoku.

Požáry byly hlášeny z výškových budov v Dniprovské, Podilské a Solomjanské čtvrti. V Darnycké čtvrti dopadly úlomky rakety či dronu do areálu školy. Poničené či ohněm zachvácené budovy byly nahlášeny v osmi z deseti kyjevských čtvrtí. Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. Podle Klička bylo při útoku zraněno 11 lidí, přičemž pět z nich bylo hospitalizováno, a to včetně těhotné ženy a muže ve velmi vážném stavu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Kyjev čelí masivnímu ruskému vzdušnému útoku, protivzdušná obrana byla aktivována, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko na platformě Telegram. V několika výškových budovách podle něj v důsledku úderů vznikly požáry. Kličko útok oznámil před 1:00 místního času (0:00 SEČ). Podle ukrajinského letectva ruská armáda raketami a drony útočí i v dalších oblastech Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.

Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V nové koalici panuje podle předsedy ANO Andreje Babiše, šéfa Motoristů Petra Macinky a lídra SPD Tomia Okamury shoda na tom, že se k programovému prohlášení vlády vracet nebudou a nebudou jej upravovat podle požadavků prezidenta Petra Pavla. Macinka a Okamura to řekli novinářům krátce po dnešním jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů.

Pavel ve středu požádal předsedu ANO o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů.

V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo. Letoun byl podle ministerstva na cvičném letu, nebyl vyzbrojen a zřítil se na neobydleném místě. Stalo se tak okolo 19:00 moskevského času (17:00 SEČ).

Su-30 je víceúčelová stíhačka patřící do generace 4+. Je určená k ničení vzdušných, pozemních i námořních cílů, poznamenal list Kommersant. Za letouny páté generace bývají označovány nejmodernější „neviditelné“ stíhačky, tedy stroje, které lze obtížně odhalit radarem. Některými vlastnostmi se jim blíží stroje nacházející se mezi čtvrtou a pátou generací. Ve vývoji jsou letadla šesté generace.

Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.

Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.

Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovali stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.

Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).

Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. 

Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.

Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.

„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.

Německý kancléř Merz a Zelenskyj se dnes také dohodli, že budou nadále koordinovat úsilí o uzavření příměří a trvalého míru na Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské invazi. "Německo spolu se západními partnery zvýší tlak na Moskvu, aby Rusko přiměli k vážným jednáním," stojí ve vládním prohlášení.

Podle něj kancléř s prezidentem hovořil také o ukrajinských uprchlících. Zelenskyj slíbil, že se bude věnovat otázce rostoucího počtu mladých ukrajinských mužů, kteří odjíždějí z Ukrajiny do zemí Evropské unie. V Německu se v posledních měsících mnohonásobně zvýšil počet mladých Ukrajinců, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země.

Německo očekává, že Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a v reformách v oblasti právního státu. V telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informoval mluvčí německé vlády. Hovor se uskutečnil den poté, co kvůli korupčnímu skandálu v energetice skončili dva ukrajinští ministři.

„Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců,“ stojí v prohlášení německé vlády.

Merz v rozhovoru se Zelenským podle mluvčího vlády zdůraznil, že očekává, že „Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a dalších reformách, zvlášť v oblasti právního státu“.

OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.

„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě. 

Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.

Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.