Lipavský dostal od Zelenského metál za zásluhy. „Ocenění české diplomacie,“ raduje se ministr
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes před začátkem neformálního summitu šéfů diplomacií zemí Evropské unie setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Ujistil ho o pokračující podpoře země, kterou napadlo Rusko. Lipavský to uvedl na twitteru.
„Ujistil jsem ho (Kulebu), že budeme pokračovat v podpoře odvážných ukrajinských občanů, kteří bojují proti agresorovi za svou svobodu a naši bezpečnost,“ napsal Lipavský.
Později na twitteru uvedl, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal Řádem za zásluhy. „Jde o ocenění celé české diplomacie, která stojí po boku Ukrajiny a podporuje tuto evropskou zemi v obraně před Putinovou barbarskou válkou. Brání i nás,“ poznamenal Lipavský.
Kuleba na twitteru ocenil pomoc České republiky a připomněl to, že Češi při nedávném 54. výročí okupace státy Varšavské smlouvy posílali na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR symbolické částky mimo jiné ve výši 1968 korun.
V pražském Kongresovém centru dnes začne dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí EU. Diskusi povedou o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU vyplývá, že by se ministři měli dohodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
