Lipavský dostal od Zelenského metál za zásluhy. „Ocenění české diplomacie,“ raduje se ministr
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes před začátkem neformálního summitu šéfů diplomacií zemí Evropské unie setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Ujistil ho o pokračující podpoře země, kterou napadlo Rusko. Lipavský to uvedl na twitteru.
„Ujistil jsem ho (Kulebu), že budeme pokračovat v podpoře odvážných ukrajinských občanů, kteří bojují proti agresorovi za svou svobodu a naši bezpečnost,“ napsal Lipavský.
Později na twitteru uvedl, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal Řádem za zásluhy. „Jde o ocenění celé české diplomacie, která stojí po boku Ukrajiny a podporuje tuto evropskou zemi v obraně před Putinovou barbarskou válkou. Brání i nás,“ poznamenal Lipavský.
Kuleba na twitteru ocenil pomoc České republiky a připomněl to, že Češi při nedávném 54. výročí okupace státy Varšavské smlouvy posílali na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR symbolické částky mimo jiné ve výši 1968 korun.
V pražském Kongresovém centru dnes začne dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí EU. Diskusi povedou o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU vyplývá, že by se ministři měli dohodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům.
Litevský prezident Gitanas Nauséda pokládá za pravděpodobné, že dva podmořské optické kabely v Baltském moři byly minulý měsíc poškozeny úmyslně. Vyzval podle agentury Reuters k zavedení společných námořních hlídek pobaltských států, Finska a Polska na ochranu kritické infrastruktury.
„Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že nedávné přerušení kabelů v Baltu bylo dílem škodlivé aktivity,“ řekl Nauséda novinářům. Dodal však, že nejsou žádné důkazy které by potvrzovaly, že poškození kabelů bylo úmyslné.
Litevský prezident už ve čtvrtek v televizi upozornil, že úroveň ohrožení pobaltské země se rychle zvyšuje a přibývá případů možných sabotáží a diverze, jako bylo v listopadu přerušení podmořských kabelů v Baltu mezi Litvou a Švédskem i mezi Německém a Finskem či letecké neštěstí ve Vilniusu, kde se zřítil letoun německé společnosti DHL.
Obyvatelé Moskvy se třetí rok v řadě budou muset obejít bez novoročních ohňostrojů. Podobně tomu bude také v dalších městech. Úřady podle ruských médií uvádějí, že je to z bezpečnostních důvodů. Vedení Leningradské oblasti v níž leží i Petrohrad, už dříve omezilo výdaje na společenské a kulturní akce, aby ušetřené peníze mohlo vyčlenit na válku na Ukrajině.
„Ne, není v plánu,“ odpověděl moskevský starosta Sergej Sobjanin podle agentury RIA Novosti na otázku, zda město chystá na Nový rok ohňostroj. Stejně na tom je Perm na východě evropské části Ruska, Tomsk a Omsk na Sibiři nebo metropole Dagestánu Machačkala.
Kanada ve čtvrtek po čtyřech letech zakázala další střelné zbraně, jedná se o celkem 324 typů. Hodlá je darovat Ukrajině. Ty podle ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca patří na bojiště, ne do rukou lovců nebo sportovních střelců. Ottawa také oznámila, že spolupracuje s vládou v Kyjevě a zjišťuje, jak by mohla nově zakázané zbraně Ukrajině darovat a podpořit tak její boj proti ruské invazi. Napsala to agentura AP.
