„Palce nahoru! Dělají to, co dělat mají.“ Takhle vnímají Rusové válku na Ukrajině
Novináři se v ulicích ruské Moskvy ptali místních na jejich názory na okupaci Ukrajiny. Lidé se na jednotném názoru neshodnou, někteří s okupací nesouhlasí, jiní ji hlasitě podporují a někteří se o speciální operaci bojí otevřeně hovořit. Ruská Státní duma již na začátku invaze přišla s novým zákonem, který ruským občanům zakazuje protestovat proti okupaci nebo se o ní negativně vyjadřovat, soudy nyní trestají i používání samotného slova válka. „O tomhle se nemluví, neprovokujte nás,“ hrozili někteří z dotazovaných.
Novináři se v Moskvě setkali s několika různými reakcemi na válku. „Doufám, že nemají žádné úspěchy,“ řekl s odkazem na ruskou armádu jeden z kolemjdoucích. „Doufám, že selhali v té své ‚speciální operaci‘.“ Z dotazovaných byl muž jediným, který se během rozhovoru se serverem Radio Free Europe postavil na stranu Ukrajiny. Svými slovy riskuje i desetiletý trest odnětí svobody.
Lidé, kteří se k věci vyjádřit nechtěli, většinou uvedli, že se nezajímají o politiku a že o sporu nic neví. Je diskutabilní, zda novinářům říkali pravdu, nebo se jen báli vyslovit svůj upřímný názor. Někteří odvážlivci v Rusku od propuknutí invaze pravidelně demonstrují, davy ale rozhání policisté s obušky a svolením k násilnému zatýkání. Na policejní stanici mnohdy končí i nezletilé děti.
Někteří se podle vlastních slov straní všem médiím a zprávám o vývoji okupace. „Situaci nesleduji. Jde o princip,“ uvedl mladý muž. „Mám toho plné zuby.“ Jiný muž na sousedící lavičce dodal, že neposlouchá večerní zprávy a o invazi na Ukrajinu se nezajímá. „Nesledujeme to, nezajímá nás to. Je škoda, že si kvůli sankcím už nemůžeme koupit nějaké věci. Ale jinak je nám to fuk,“ souhlasili další dva mladí dotazovaní.
Palce nahoru! Dělají, co mají
Jedna žena středního věku na kameru na rozdíl od většiny ostatních dotazovaných uvedla, že s okupací zcela souhlasí a podporuje ruskou armádu. „Plně podporuji, co naše armáda dělá na Ukrajině,“ vzkázala. „Myslím, že nevíme všechno, protože je to vojenská operace, takže je to tajné.“
Invazi si pochvaloval i kolemjdoucí třicátník. „Palce nahoru! Dělají to, co dělat mají,“ řekl o ruských vojácích. „Cíle byly stanoveny vrchním velitelem.“ Za vrchního velitele je v době ozbrojeného konfliktu považován ruský vůdce Vladimir Putin.
Podle odhadů Ozbrojených sil Ukrajiny přišla ruská armáda již o 45 800 vojáků, 1 929 tanků, 4 245 obrněných vozidel, 1 037 dělostřeleckých systémů, 234 letadel, 202 vrtulníků, 15 lodí a křižníků, 828 bezpilotních dronů, 3 160 zásobovacích vozidel a 196 střel s plochou dráhou doletu.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
