Anektovaný Krym cílem útoků: Nad Sevastopolem podle gubernátora létají drony. Jde o protiakci Kyjeva?

Západ aktivně podněcuje Moldavsko k účasti v konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov. Ukrajina se podle něj stala odrazovým můstkem pro válku proti Rusku a „podvratnou činnost“ proti Bělorusku, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru a rozpoutalo tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Západní spojenci by měli najít způsob, jak Ukrajině kompenzovat, že nejsou schopni válkou ničené zemi zajistit plné členství v NATO. Při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Moldavsku to uvedl litevský prezident Gitanas Nausėda. „Ukrajina potřebuje vědět, co se stane po skončení války,“ dodal prezident země, která bude v červenci hostit pro budoucí vztahy s Ukrajinou klíčový summit Severoatlantické aliance.

Švýcarský zbrojní koncern Ruag navzdory odmítavým signálům z vlády oficiálně požádal o export 96 vyřazených tanků Leopard 1. Potvrdil to dnes podle agentury DPA švýcarský státní sekretariát pro hospodářství (SECO) při ministerstvu hospodářství. Podle firmy má o nákup těchto tanků zájem německá zbrojovka Rheinmetall. Použité tanky, které momentálně nejsou způsobilé pro nasazení do boje, by později měly být dále poslány na Ukrajinu, řekla mluvčí švýcarského koncernu.

Rakouský prezident Van der Bellen ve vídeňském Hofburgu s vojenskými poctami přivítal českou hlavu státu Petra Pavla. Mají mluvit také o Ukrajině.

Švédsko splnilo všechny závazky, aby mohlo vstoupit do NATO a plánuje se k alianci připojit do 11. července. Uvedl to ministr zahraničí Tobias Billström. Rozhodnutí Turecka schválit žádost Švédska o členství v NATO bude známo do měsíce.

Vedení Běloruska umožnilo, aby se Minsk spolupodílel na ruské agresi proti Ukrajině, na běloruském území jsou ruská vojska, a v posledních dnech byl dokonce podepsán dokument o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku, což zvyšuje riziko jejich použití z jeho území. I nadále také pokračují represe vůči lidem i politickým vězňům v Bělorusku, řekl v rozhovoru s ČTK Valeryj Sachaščyk, ministr obrany v běloruské exilové vládě, která sídlí ve Vilniusu. „Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že posledních 100 let nikde v Evropě nebyla tak těžká situace, pokud jde o lidská práva, jako je nyní v Bělorusku,“ uvedl Sachaščyk, který před pár dny navštívil Prahu.

Bělorusko za Lukašenka hájí zájmy Ruska a spolupracuje s ním. Již dříve v této souvislosti exilový ministr obrany uvedl, že v zemi začala také fungovat obdoba ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Soukromá organizace Gardservis je napojená na Lukašenkův režim a již před několika měsíci začala s výcvikem svých vojáků. Podle všeho jde o první takovou soukromou skupinu v zemi, které běloruský autoritativní vládce Alexandr Lukašenko udělil právo nosit zbraně a poskytovat vojenské služby. „Vím, že skupina existuje, ale bohužel nemám žádné aktuální informace, například o tom, že by momentálně operovali mimo území Běloruska či plnili nějaké úkoly na Ukrajině,“ uvedl Sachaščyk. 

„Tohle není válka, tohle je genocida vedená proti Ukrajině a jejímu lidu,“ rozčiloval se po dalším ruském útoku na Kyjev jeho starosta Vitalij Kličko.

Obraz, který vydá za tisíc slov. Babička po nočním útoku Rusů na Kyjev musela identifikovat těla své dcery a vnučky, žena se zhroutila.

Šéfka německé diplomacie Baerbocková uvedla, že dveře do NATO jsou zájemcům o členství otevřené, nelze ale jednat o přijetí zemí, které jsou ve válce.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin tvrdí, že hlavní část žoldnéřské skupiny opustila Bachmut, zbytek se stáhne do 5. června, informoval kanál Nexta.

Na červeném koberci Zelenského v Kišiněvu přivítala moldavská prezidentka Maia Sanduová. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno přijel do moldavského Kišiněva na summit lídrů Evropského politického společenství.

List The Kyiv Independent zveřejnil přehled ruských ztrát ke dni 1. června.

„Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO,“ řekl šéf Aliance Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který Aliance zastává dlouhodobě. Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí Aliance se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO k bránící se zemi, která už o vstup loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem červencového aliančního summitu v litevském Vilniusu.

Rusové z oddílů Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor, bojujících na straně Ukrajiny, na sociálních sítích oznámili novou vlnu výpadů na území Ruské federace.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„Šebekino je pod neustálou palbou, ve 12:00 v noci, ve 3:40 a v 5:15 střílely ozbrojené síly Ukrajiny na střed a okraj města,“ uvedl šéf Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Jak dodal, škody na obytných domech i administrativních budovách stejně jako již několikrát v minulosti způsobily střely z raketometu Grad.

Přímo zasažena byla jedna obytná budova, která začala hořet. Hoří rovněž i střecha jedné z administrativních budov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné ihned nezávisle ověřit.

Oběťmi nočního ostřelování Kyjeva jsou devítiletá dívka, její čtyřiatřicetiletá matka a třiatřicetiletá žena. Dalších 12 lidí bylo zraněno, uvedla kyjevský policie. Ruské rakety zasáhly nemocnici, školku, obytné domy a auta.

Při ostřelování ruského města Šebekino utrpělo zranění pět lidí, uvedl šéf Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Z útoku viní ukrajinskou armádu.

Ukrajinské letectvo během ruského útoku na Kyjev sestřelilo 10 raket Iskander, informoval ukrajinský generální štáb.

Následky nočního ostřelování Kyjeva.

Kanál Nexta přinesl video zachycují exploze v ruském Belgorodu:

Belgorodská oblast podobně jako další ruské regiony sousedící s Ukrajinou od začátku ruské invaze poměrně často hlásí útoky na svém území, mimo jiné z dronů. Minulé pondělí se stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle ruských úřadů vyvolal vpád ukrajinských „sabotážních skupin“. Podle Kyjeva i médií do oblasti pronikli Rusové z oddílů Legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru bojujícího na straně Ukrajiny. Později se stáhli.

Útoku podle prohlášení úřadů čelila v noci na dnešek i Dniprovská čtvrť.

Podle agentury AP Rusko použilo pro dnešní útok rakety. Mrtvé a zraněné pak zřejmě mají na svědomí zbraně sestřelené protivzdušnou obranou. Trosky raket poničily také nemocnici, obytné domy a vodovod.

Českého prezidenta Petra Pavla dnes ve Vídni s vojenskými poctami přijme jeho rakouský protějšek, prezident Alexander Van der Bellen. Mluvčí rakouské hlavy státu předem avizovala, že tématy pro jednání bude ruský vpád na Ukrajinu, ale také integrace zemí západního Balkánu do Evropské unie a regionální spolupráce. Pavla poté čeká také setkání s předsedou Národní rady Wolfgangem Sobotkou a s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou.

Dobré ráno, také dnes sledujeme ruskou agresi na Ukrajině a vše, co s ní souvisí, v podrobném online přenosu. 

Během nočního útoku ze vzduchu dnes zemřely v Kyjevě tři osoby a další jsou zraněné. Uvedly to místní úřady. Útok zasáhl východní část metropole, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení vojenských úřadů. Mrtvé a škody na majetku zřejmě způsobil dopad sestřelených ruských raket.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu o událostech týkajících se konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.

Starosta Bachmutu Oleksij Reva v rozhovoru 31. května oznámil, že od 24. února 2022 bylo zabito 204 obyvatel kdysi prosperujícího průmyslového města a 505 dalších bylo zraněno. Mezi oběťmi je i 17 zraněných dětí a čtyři mrtvé.

„Dnes jsou z Bachmutu jen trosky a popel. Je těžké pochopit, že město, které jsme všichni milovali, okupanti zcela vymazali z povrchu zemského. Celá infrastruktura Bachmutu byla kompletně zničena,“ řekl Reva.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zálužnyj 31. května uvedl, že telefonicky hovořil s nejvyšším americkým generálem Markem Milleyem o situaci na frontě a vojenské pomoci. Podle Zalužného oba generálové jednali o dodávkách munice dlouhého doletu a dalších druhů zbraní a vojenského vybavení. Zalužnyj rovněž Milleymu sdělil informace o plánované ukrajinské protiofenzívě a možných budoucích krocích ruské strany.

Ukrajinská rozvědka potvrdila, že pomohla odjet ze země členu kyjevské městské rady Vladyslavu Trubicynovi, který je podezřelý z braní úplatků, informoval server Schemes.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu dnes odsoudil šestačtyřicetiletého Igora Paskara z Volgogradu k 8,5 roku odnětí svobody za „teroristický čin“ a „vandalismus z důvodu politické nenávisti“. Oznámila to dnes ruská média. Paskar házel zápalné láhve, a chtěl tak protestovat proti ruské válce na Ukrajině. Paskar loni v červnu podle obžaloby hodil v Krasnodaru na jihu Ruska láhev se zápalnou směsí na chodník před budovou, na které visel plakát na podporu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. 

Česko a Slovensko jsou zajedno v názoru na podporu Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Zároveň je potřeba uvažovat nad budoucí obnovou napadené země. Český premiér Petr Fiala to řekl po dnešní schůzce s novým předsedou slovenské vlády Ľudovítem Ódorem. Šlo o první schůzku obou politiků od doby, kdy se Ódor v polovině května postavil do čela úřednické vlády. Vztahy mezi oběma zeměmi Fiala označil za výborné a uvedl, že je potřeba udělat vše pro to, aby takové zůstaly.

„Jsme jednoznačně přesvědčeni, že je potřeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici,“ řekl Fiala. „Také bychom měli přemýšlet nad tím, jak se budeme podílet, třeba v něčem i společně, na poválečné obnově Ukrajiny a na rekonstrukci této země,“ dodal.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba skrze twitterový příspěvek poděkoval českým senátorům za podporu vstupu Ukrajiny do NATO. „Jsem vděčný českému Senátu za přijetí rezoluce na podporu zahájení procesu vstupu Ukrajiny do NATO. Impuls k učinění kroku směrem k členství Ukrajiny na summitu ve Vilniusu nadále sílí a my děkujeme Miloši Vystrčilovi a českým senátorům za jejich krok,“ napsal.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruská invazní armáda přišla od vypuknutí konfliktu již o téměř 208 000 vojáků, přes 3800 tanků a přes 3100 bezpilotních letounů.

Útoky dronů na Moskvu by neměly mít žádný vliv na podporu Ukrajiny ze strany EU, uvedla 31. května v rozhovoru pro Deutsche Welle předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola.

Ruská média - po vzoru klidné reakce prezidenta Vladimira Putina - úterní nálet bezpilotních letounů na Moskvu nijak nedramatizovala. Dosud největší útok dronů na hlavní město ale ruské noviny nepominuly a hlavní státní televize mu věnovaly nezvykle mnoho vysílacího času, uvedla ruská redakce BBC na svém webu.

Leitmotivem všech televizních rozhovorů s očitými svědky bylo tvrzení, že „vše je v pořádku“. „U nás panika, bohudík, nevypukla,“ řekla jedna z obyvatelek domu, která si hned po náletu šla zdřímnout. „Ráno jsem se probudila a měla jsem stovku esemesek. Všichni propadají panice a já si říkám, co se vlastně stalo?“ dodala.

Spojené státy připravily pro Ukrajinu novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení. Oznámil to dnes Bílý dům, který představil nejnovější balík vojenské pomoci pro zemi bránící se už déle než rok ruské ozbrojené agresi. Hodnotu chystané sady materiálu ihned neoznámil.

„Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, budou pomáhat dávat jim věci, které potřebují, aby se mohli lépe bránit,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu pro národněbezpečnostní otázky John Kirby. Nový balík vojenské pomoci při tom spojil s častými leteckými údery ruských sil proti ukrajinským městům, které devastují civilní infrastrukturu.

Obrazem: Příslušníci ukrajinské armády u Avdijivky

Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost

„Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice,“ uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.

O prohloubení spolupráce české a estonské armády, zkušenostech protivzdušné obrany nebo o kybernetické obraně a informačních operacích mluvili dnes náčelníci generálního štábu české armády Karel Řehka a estonské armády Martin Herem. Na generálním štábu v Praze probrali také pomoc Ukrajině nebo výcvik ukrajinských vojáků. Náčelníci generálního štábu to po jednání řekli ČTK.

„Jednání bylo zaměřeno hlavně na možnosti vzájemné spolupráce. Vyměnili jsme si názory a pohledy na problémy, kterým čelíme,“ řekl Řehka. Poznamenal, že s Heremem sdílí podobný pohled na bezpečnostní situaci. „Zejména v tom, že ta situace je vážná a vyžaduje urychlené kroky v posilování naší obrany a modernizaci armád,“ doplnil. Mluvili i o reálné hrozbě na východním křídle aliance.

Ruští vojáci vyhodili do povětří část silnice na místě, kde se stýkají hranice Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Oznámila to dnes na sociálních sítích ukrajinská pohraniční stráž, která také zveřejnila záběry z místa. Ukrajinci tvrdí, že Rusové tak učinili v obavě, aby ukrajinská vojska nezaútočila po silnici spojující ukrajinské město Černihiv s ruským městem Brjansk, které je administrativním centrem stejnojmenné oblasti.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dnes telefonicky hovořil s papežem Františkem, debatovali spolu mimo jiné o válce na Ukrajině a ochraně životního prostředí. S odvoláním na brazilskou vládu o tom informovala agentura Reuters. Lula podle prohlášení brazilské vlády poděkoval papežovi za jeho mírové úsilí, postěžoval si ale, že „konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem se ještě více vyostřil“. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil 31. května Oděskou oblast, kde se setkal s tamními vedoucími představiteli armády a orgánů činných v trestním řízení, aby s nimi projednal situaci na jihu země.

OSN navrhla Kyjevu, Moskvě a Ankaře, aby zahájily přípravné práce na umožnění tranzitu ruského čpavku přes Ukrajinu, čímž se snaží zachránit dohodu umožňující bezpečný vývoz obilí z Černého moře, uvedl pro agenturu Reuters zdroj blízký jednání. Se zahájením přípravných prací chce OSN souběžně vést rozhovory o rozšíření černomořské dohody, která byla dohodnuta loni v červenci, aby zahrnovala více ukrajinských přístavů, uvedl zdroj.

Sociálními sítěmi se šíří další video z 29. května, na kterém je vidět, jak zbytky ruské rakety dopadly na rušnou komunikaci v ukrajinské metropoli.

Podle starosty Bachmutu ve městě trvale žije už jen 500 lidí. Údaj od Oleksije Revy, o kterém informovala ukrajinská tisková agentura UNIAN, je zarážející zejména ve srovnání s předválečným počtem 70 000 obyvatel. Rusko i Ukrajina v posledních týdnech tvrdí, že mají město pod kontrolou.

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz se dohodla s investory na restrukturalizaci eurobondů splatných v letech 2022 a 2026. Přiblížila se tak k ukončení několik měsíců trvající platební neschopnosti. Oznámil to dnes generální ředitel Oleksij Černyšov.

„Posunuli jsme se o krok blíže ke splnění našich závazků vůči investorům,“ uvedl Černyšov. „Je důležité, že se nám v úzkém dialogu se všemi majiteli eurobondů podařilo najít nejoptimálnější řešení jak pro investory, tak pro naši společnost,“ stojí v jeho v prohlášení.

Ukrajinská generální prokuratura dnes obvinila z válečných zločinů ruského vojáka, který ve městě Buča u Kyjeva loni na jaře zastřelil čtyři civilisty. Buča byla v té době okupovaná ruskými vojsky. Za porušení válečných zvyklostí spolu s úmyslnou vraždou hrozí podezřelému vojákovi v případě dopadení a odsouzení 15 let až doživotí.

Prokuratura identifikovala podezřelého jako čtyřiadvacetiletého ruského vojáka, střelce v posádce obrněného transportéru BRDM-2 označeného číslicí 111, sloužícího u 76. gardové výsadkové divize ruských ozbrojených sil. Jeho jméno neuvedla, zveřejnila však rozostřený snímek, pocházející ze záběrů ruské televize.

Ukrajina má právo zasáhnout ruské území, pokud to lze kvalifikovat jako sebeobranu, uvedl 31. května pro Deutsche Welle mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná ve čtvrtek v Moldavsku, vyšle evropské poselství o oddanosti míru a odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, jež s Moldavskem sousedí. Na společné tiskové konferenci s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to dnes uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Čtvrtečního summitu se zúčastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Česko bude zastupoval premiér Petr Fiala.

Podle šéfky Evropské komise je u Moldavska vidět jasný pokrok, pokud jde o jeho snahy stát se členem Evropské unie. „Je úžasné vidět, že přes všechen ten tlak postupuje Moldavsko rychle a kvalitně,“ řekla von der Leyenová. EU podle ní „výrazně posílí“ svou delegaci v Kišiněvě, aby podpořila další reformy.

Obrazem: Následky nedávného ruského ostřelování v Luhanské oblasti

Podle zpráv místních úřadů byli 31. května při ruském ostřelování Chersonské oblasti zraněni tři lidé včetně jednoho dítěte.

Evropská unie se v březnu v obchodování s Ruskem dostala do přebytku 0,2 miliardy eur. Před rokem přitom vykázala schodek 18,2 miliardy eur, uvedl Eurostat.

Německá vláda nařídila Rusku, aby uzavřelo 4 z 5 konzulátů v Německu jako odvetu za to, že Moskva vyhostila německé úředníky v Rusku, uvedla 31. května agentura Associated Press.

Nový švédský protiteroristický zákon, který tento týden vstoupí v platnost, by měl Turecko přesvědčit, a umožnit tak Švédsku v příštích několika týdnech vstoupit do NATO. Řekl to dnes podle agentury Reuters švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Norská ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová dnes prohlásila, že Švédsko by se mělo stát plnoprávným členem aliance co nejdříve a ještě před červencovým summitem NATO ve Vilniusu.

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO po loňské invazi Ruska na Ukrajinu. Zatímco Finsko už od dubna členem Aliance je, vstupu Švédska prozatím zablokovalo Turecko, které tvrdí, že Švédsko podporuje radikály, například kurdské, které Ankara považuje za teroristy. Švédskou přihlášku ještě neratifikovalo ani Maďarsko.

Středočeský kraj zjistil při téměř 30 kontrolách ubytovacích zařízení pro uprchlíky z Ukrajiny vážné nedostatky. Některá vykazovala ubytovaných o desítky víc, než kolik jich skutečně mají. Kontroly provedené od února do dubna prokázaly zejména nepřesnou evidenci ubytovaných lidí. Například víc než čtvrtina z téměř 1780 nahlášených v kontrolovaných zařízeních ubytování ukončila. Výdaje kraje na kompenzaci nákladů na ubytování se po kontrolách snížily o víc než pět milionů korun. V tiskové zprávě po dnešním jednání krizového štábu kraje o tom informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.

Francouzský prezident věří v úspěch v ukrajinské ofenzivy, která by podle něj měla být zahájena v příštích týdnech až měsících. „Musí to vyústit do trvalého míru. Mírem na Ukrajině nebude jen začátek příměří. Nemůžeme obětovat území, to by nás z dlouhodobého hlediska oslabilo. Ukrajině musíme zajistit a zaručit bezpečnost,“ uvedl Macron. Podmínky urovnání konfliktu podle něj musí stanovit Ukrajina.

„Vím, že se Ukrajina velmi dobře připravuje. Půjde o dlouhodobější ofenzivu. Ať se stane cokoliv, Ukrajina přinese výsledky. My jako Evropané musíme ukázat podporu Ukrajině a to, že (tato podpora) bude pokračovat,“ řekl Macron.

Motivační odměny pro vojáky v aktivní záloze se zvýší, možnosti zapojit se do obrany Česka budou širší. Senát dnes tyto změny branného práva hladce schválil hlasy 60 ze 72 přítomných členů. Soubor novel, které nyní dostane k podpisu prezident, také umožní ministerstvu obrany například využívat údaje z informačních systémů veřejné správy k obrannému plánování i mimo stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Válka na Ukrajině zdaleka neskončila, Ukrajina ale nebude dobyta. Mírové uspořádání nemůže být diktováno Ruskem, řekl francouzský prezident Macron.

Německo považuje ukrajinské útoky na ruské území za legitimní podle mezinárodního práva. Na tiskové konferenci to řekl vládní mluvčí Hebestreit. Rusko v posledních dnech ohlásilo několik náletů bezpilotních strojů, mimo jiné i na Moskvu, které připisuje Ukrajině. Kyjev se k nim nehlásí.

Moskva dnes oznámila zničení poslední ukrajinské vojenské lodi, Kyjev zatím nereagoval. Podle britského ministerstva obrany Rusko ztrácí iniciativu.

Německo nabídlo Slovensku, že po stažení protiraketových systémů Patriot ze slovenského území podpoří vzdušnou ochranu země německé letectvo. Uvádí to aktuální prohlášení německého ministerstva obrany. Systémy Patriot německá armáda přesune od Litvy na ochranu červencového summitu NATO, čímž mise na Slovensku skončí.

Putin nepřijede do Indie na summit Šanghajské organizace pro spolupráci, ale zúčastní se konference prostřednictvím video odkazu.

Ruští partyzáni, kteří minulý týden udeřili z ukrajinského území v ruské Belgorodské oblasti, mají „tisíce“ zájemců čekajících na vstup do jejich řad. V přeshraničních bojích budou pokračovat, dokud nezískají dostatečnou sílu, aby zaútočili na Moskvu. Britskému deníku The Times to řekl velitel Legie Svoboda Rusku (LSR), který používá volací znak Cézar. Členové uskupení podle něj věří, že jejich vlast je časovanou bombou připravenou vybuchnout v revoluci proti prezidentu Vladimiru Putinovi.

Válka na Ukrajině podle Řehky ukazuje, že je třeba si vážit přínosů členství Česka v NATO. „To je to, že jsme součástí silné aliance nejen vojenské, ale i politické. Takové bláboly, co jsme slyšeli a co vyhovuje ruským narativům, jak bychom měli být neutrální, a most mezi Východem a Západem, to je blouznění z horečky. Neutralita nefunguje tak, že řeknete, že jsme neutrální. Neutralita funguje tak, že se ostatní shodnou, že budete neutrální; to se u nás nestane,“ řekl náčelník generálního štábu. Dodal, že bez členství v alianci by bylo třeba vynakládat na obranu ještě více peněz.

Ukrajina nyní bojuje i za svobodu a hodnoty Evropy a je třeba pokračovat ve vojenské pomoci určené Ukrajincům. Zdůraznila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě. EU podle ní chce společně s Ukrajinou spravedlivý mír.

Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Nemyslí si ale, že konflikt někdo plánuje. O možném střetu Ruska a NATO hovořil Řehka už v pondělí; premiér Petr Fiala pak v reakci uvedl, že České republice konflikt bezprostředně nehrozí, ale armáda se musí připravovat na všechny varianty.

Sergej Lavrov dnes v noci dorazil do Maputa, hlavního města Mosambiku. 

Kolem čtvrté hodiny ranní (třetí SELČ) spadl pravděpodobně dron na území ropné rafinerie Ilskij, bezpilotní letoun se rozbil, infrastruktura závodu není poškozena, nevypukl ani požár, sdělil podle agentury TASS operativní štáb Krasnodarského kraje. Minulý týden média informovala o doletu dronů do Krasnodaru, ze kterého je to k nejbližší části frontové linie přibližně 300 kilometrů.

Nejvyšší ústavní činitelé se dnes věnovali vztahům se sousedními státy, Ukrajině s ohledem na summit NATO a Číně a vztahu k Tchaj-wanu, oznámil Pavel. ČR bude nadále podporovat ambice Ukrajiny pro vstup do NATO a EU, aktivity, které povedou k obnově suverenity i k poválečné rekonstrukci, dodal.

Ukrajinským zaměstnancům veřejné instituce v Ruskem okupované Stanycii Luhanska v Luhanské oblasti ruské síly řekly, že v červnu budou moci dostat plat pouze ti, kteří se zaregistrovali v ruské bance, informoval generální štáb ukrajinských ozbrojených sil 31. května.

Agentura Ukrinform informovala o ruských útocích pomocí dronů na Dněpropetrovskou oblast na východě země, která se nachází blízko frontové linie. Při úderu v úterý večer na obec Marhanec nebyl nikdo zraněn, při dnešním ranním útoku na Mežyrič u Pavlohradu utrpěl zranění osmiletý chlapec, píše agentura s odvoláním na místního činitele Mykolu Lukašuka.

V Chersonské oblasti na jihu země, kterou frontová linie protíná, za uplynulý den utrpělo zranění při ruském ostřelování pět lidí, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na oblastní správu.

Podobné informace jednotlivých stran konfliktu nelze v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit.

Eritrejský prezident Isayas Afewerki přijel do Moskvy na oficiální návštěvu. Dnes bude jednat s Putinem. Eritrea je nejen jednou z nejchudších a nejnesvobodnějších zemí světa, ale také hlavním spojencem Ruska v OSN.

Při ukrajinském ostřelování obce Karpaty v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti na východě země v noci na dnešek zahynulo pět lidí a 19 bylo zraněno, tvrdí podle agentur Moskvou dosazená správa regionu. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o pěti zraněných civilistech v Chersonské oblasti za uplynulý den a o zraněném dítěti v Dněpropetrovské oblasti při útocích ruské armády.

Ukrajinské ozbrojené síly podle okupační správy Luhanské oblasti zaútočily pomocí amerických raketometů HIMARS a zasáhly mimo jiné místní drůbežárnu.

Rusko v noci na úterý už třetí den v řadě podniklo masivní vzdušný úder na ukrajinské hlavní město. Ukrajinská města v týlu zažila v noci na dnešek vzácnou noc bez ruských raketových a dronových úderů, poznamenala BBC.

Ukrajinský voják se vrátil z fronty na narozeniny svého syna.

V ruské Belgorodské oblasti jsou po ostřelování čtyři zranění, uvedl gubernátor.

Gubernátor na telegramu uvedl, že se pod palbou opět ocitlo pohraniční ruské město Šebekino. „Situace v Šebekinu se zhoršuje. V noci, přesněji ve 03:15 (02:15 SELČ), byl na město podniknut masivní úder,“ napsal gubernátor později na telegramu, kde informoval o čtyřech zraněných. Původně hovořil o jednom poranění.

Ani jeden z regionálních šéfů nehovořil o původci útoků, podle Gladkova škody v Šebekinu na obytných domech, škole nebo administrativních budovách způsobily střely z raketometu Grad. Gubernátor podle agentury Reuters už v pondělí a v sobotu informoval o ostřelování příhraniční oblasti včetně Šebekina. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Šebekino v oblasti Belgorod bylo ostřelováno, informují ruská média. Potvrdil to guvernér Gladkov.

Polský prezident Andrzej Duda schválil vytvoření komise, která bude zkoumat vliv Ruska na politiku země, uvádí Rzeczpospolita.

Videa z požáru rafinerie v ruském Krasnodarském kraji.

Putin se pokusil bagatelizovat nedávný útok bezpilotním letounem na Moskvu, aby se „vyhnul odhalení omezených možností, které má k odvetě proti Ukrajině,“ uvedl Institut pro studium války.

V ropné rafinerii v ruském Krasnodarském kraji dnes propukl požár, který podle předběžných dat způsobily bezpilotní letouny. Na telegramu to oznámil krasnodarský gubernátor Veniamin Kondratěv.

„Nejsou žádné oběti,“ napsal na telegramu Kondratěv. Plameny se rozšířily v areálu rafinerie Afipskij, na místě zasahují hasiči a situace je podle gubernátora pod kontrolou.

Pěkné ráno, také dnes sledujeme vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, v podrobném online přenosu.

Nejvyšší ústavní činitelé budou dnes na Pražském hradě jednat o koordinaci české zahraniční politiky. Probrat by měli například blížící se summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu, mluvit budou také o další podpoře Ukrajiny a o nutnosti pracovat na strategické nezávislosti.

Schůzku pořádá prezident Petr Pavel, netradičně se uskuteční ráno. Následovat bude jednání Senátu, který bude mít na programu mimo jiné schvalování tří Pavlových adeptů na ústavní soudce. Prezident poté vlakem odjede na návštěvu Rakouska.

Milí čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme dobrou noc.

Ramzan Kadyrov, prezident Čečenska, slíbil, že se „pomstí v plném slova smyslu“ za nedávný útok bezpilotního letadla na Moskvu. Pohrozil také západní Evropě, že Rusko „zaklepe na dveře například Německa nebo Polska“. Napsala o tom Ukrajinská pravda.

Ukrajina má zájem, aby britská zbrojovka BAE Systems, vyrábějící tanky Challenger 2, houfnice M777 či bojová vozidla pěchoty Bradley, otevřela opravárenský a výrobní závod na Ukrajině, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání se zástupci vedení BAE Systems. Jednání prostřednictvím videokonference vedlo k předběžné dohodě, že zbrojovka na Ukrajině otevře svou kancelář, oznámila dnes agentura Unian.

Dnešní nálet bezpilotních letounů na Moskvu se stal největším od začátku ruského vpádu na Ukrajinu. I po několika hodinách zůstává nejasné, kolik strojů útočilo, kdo je vyrobil a odkud odstartovaly, upozornila ruská redakce BBC.

„Závěr je velmi jednoduchý - Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem. Ten podle agentury AFP potvrdil neutralitu své země ve válce Ruska proti Ukrajině, kterou podle něj „nikdo nemůže vyhrát“.

„Zaujali jsme zdrženlivý postoj, neutrální a nezúčastněnou pozici, protože tento konflikt by mohl zasáhnout i jiné regiony, hlavně Afriku. Je nutné zmírnit dopady konfliktu,“ řekl Shingiro s tím, že tento postoj sdílí většina afrických zemí. Lavrov ocenil tuto „vyváženou a zodpovědnou pozici“ Burundi.

Vstup Švédska do Severoatlantické aliance do červencového summitu ve Vilniusu je „zcela možný“. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to dva dny poté, co svoji funkci obhájil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko spolu s Maďarskem vstup této severské země do NATO zatím blokují.

Moskevský městský soud dnes ponechal ve vazbě ruskou divadelní režisérku Jevgeniju Berkovičovou a dramatičku Světlanu Petrijčukovou. Hrozí jim sedm let vězení v případu příznačném pro pronásledování kritických umělců v Rusku, uvedla agentura AFP. Obě ženy policie zadržela v Moskvě na počátku května a obvinila je z „omlouvání terorismu“ kvůli divadelní hře, kterou Petrijčuková napsala a Berkovičová režírovala v roce 2020. 

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl dnes Bílý dům poté, co Moskva ráno zažila nálet několika bezpilotních letounů, který podle ruských úřadů poškodil tři obytné domy. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

„Nepodporujeme útoky uvnitř Ruska,“ citovala z prohlášení rady Bílého domu pro národní bezpečnost agentura AP. Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami. Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

V Praze se otevře první centrum pomoci pro přeživší války na Ukrajině, které není na území Ukrajiny. Pomáhat bude s traumaty války a sexuálního násilí.

V Moskvě byla zadržena Ukrajinka, která pomáhala navracet unesené děti. Byla zaměstnankyní nadace Save Ukraine Foundation, která pomáhá se zachraňováním dětí z Ruskem okupovaných území. Její jméno není uvedeno.

V Holosijivské čtvrti zemřela žena, která se rozhodla jít podívat na balkon, jak protivzdušná obrana ničí drony, přidal detaily k rannímu útoku starosta Kyjeva Vitalij Kličko, podle něhož pět z dvanácti zraněných zdravotníci hospitalizovali. Ukrajinska pravda dříve informovala o 13 zraněných v Kyjevě a Kyjevské oblasti.

Putin po útoku dronů na Moskvu prohlásil, že protiletadlová obrana fungovala, ale je s čím pracovat, a že Rusko si promyslí, jak zareaguje.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny provádí prohlídky v kanceláři šéfa národního železničního dopravce  Ukrzaliznycja Jevhena Ljaščenka.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes obvinil Západ, že „podporuje genocidu“ na Ukrajině tím, že podporuje mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského. O něm Lavrov prohlásil, že „zničí vše ruské“ na východní Ukrajině a na Krymu. Lavrov, který hovořil v hlavním městě Burundi během své cesty po afrických státech, neposkytl žádné důkazy na podporu svého tvrzení, napsala agentura Reuters.

Rusko dlouhodobě obviňuje Západ, že ignoruje to, co Moskva nazývá ukrajinským pronásledováním ruskojazyčných obyvatel východu a jihu Ukrajiny. Tato obvinění Rusko dosud nepodpořilo žádnými důkazy.

„Závěr je velmi jednoduchý - Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem.

Nejvyšší rada Ukrajiny přijala návrh zákona na prodloužení stanného práva a mobilizace o dalších 90 dní. Země navíc snížila věk odvodu pro povinnou vojenskou službu – z 27 na 25 let, informoval kanál Nexta.

Polské ministerstvo zahraničí v reakci na kritiku zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022 uvedlo, že „ruský vliv na vnitřní bezpečnost je třeba důkladně prozkoumat a předat veřejné kontrole“. Zákon podle resortu garantuje, že takové zkoumání bude transparentní a spravedlivé. V komisi, která se bude ruským vlivem zabývat, zasednou představitelé všech politických stran zastoupených v parlamentu. Varšava také ujišťuje, že každý, o kom komise vydá rozhodnutí, ho bude moci napadnout u správního soudu.

„Práce komise nebude voličům omezovat možnost hlasovat pro jejich kandidáty ve volbách, právě naopak: veřejnost díky ní získá lepší přístup k informacím o věcech majících zásadní význam pro národní bezpečnost,“ píše se také v prohlášení polského ministerstva.

„Naše hodnoty jsou pod tlakem. V Evropě probíhá válka. Invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu znamená definitivní konec světa, který jsme se snažili vytvořit po skončení studené války,“ řekl na schůzce s norskou šéfkou diplomacie šéf NATO Stoltenberg.

„Prezident Putin udělal vpádem na Ukrajinu strategickou chybu. Naprosto podcenil bojové schopnosti této země a její vůli čelit invazi. Podcenil ale také NATO a naši vůli podporovat Ukrajinu,“ prohlásil. „Musíme ukázat svou trpělivost a stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba,“ dodal. Vojenská a ekonomická podpora Kyjeva je podle Stoltenberga důležitá, aby Ukrajina přežila jako demokratický stát.

Spojené státy a Evropská unie dnes vyjádřily znepokojení nad kontroverzním polským zákonem o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Zákon, který by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů, se chystá podepsat prezident Andrzej Duda, který ale zároveň slíbil, že ho nechá posoudit ústavním soudem. EU pohrozila opatřeními, pokud by se jasně ukázalo, že zákon by oslabil demokratické standardy.

„Vláda USA je znepokojena vládním schválením nového zákona, který by mohl být zneužit k zasahování do svobodných a spravedlivých voleb v Polsku,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Matthew Miller. Dodal, že takový zákon „by mohl být použit k zablokování kandidatury opozičních politiků bez řádného procesu“.