
Hrozivé svědectví obránců Mariupolu: „Fyzicky nás týrali, raněným odepírali vodu!“

„Rusy nezajímá pravda, ze zajatců páčí smyšlená doznání,“ uvedli na dnešní tiskové konferenci obránci Mariupolu z pluku Azov, kteří padli do ruského zajetí. Zajatci jsou podle jejich vyjádření podrobováni vyčerpávajícím výslechům pod silným psychologickým nátlakem, při nichž nebývá výjimkou ani mučení. Rovněž jim byl odepírán jakýkoliv kontakt s vnějším světem. Tiskové konferenci byly přítomny i Blesk Zprávy.
„Nikdo vás nepotřebuje, válku prohráváte, nemáte komu zavolat a ani to nepotřebujete,“ slýchali opakovaně těžce ranění vojáci. S psychologickým nátlakem a zdlouhavými výslechy začali Rusové podle příslušníka pluku Azov s krycím jménem Wikipedia hned první den po jeho převozu do nemocnice č. 15 v Doněcku, kde mu byla amputována noha a kde byl následně nucen zůstat po 6 týdnů. „V mém případě dokonce s výslechy začali už před amputací nohy a podáním antibiotik. Nedá se tedy rozhodně mluvit o lékařské péči. Spíš nás jen udržovali naživu, aby nás pak mohli vyměnit,“ uvedl.
Někteří z jeho spolubojovníků dokonce byli vystaveni přímo v nemocnici mučení, kdy jim byly rány rozrušovány dlouhými jehlami, přičemž prakticky všem raněným zajatcům byla odepírána voda či potřebná léčiva. „Rusové si ale stáli za tím, že jde o plnohodnotnou zdravotní péči,“ dodal. To samé podle jeho slov platilo i pro provádění akutních operací. Někteří ze zraněných zajatců byli drženi i ve věznici Jelenivka. „Je těžké si představit, jakým způsobem mohli být mučeni zajatci, kteří na tom byli zdravotně lépe,“ netají se zděšením nad ruskými praktikami Wikipedia.
Bití a ponižování
Denis s přezdívkou Mango, další ze zpovídaných vojáků, byl po ztrátě jedné ruky a se zraněním nohy držen ve věznici Olenivka. „Byl jsem svědkem toho, když mé druhy Rusové bili tyčemi. Byli jsme donuceni svléknout si oblečení a sednout si, přičemž nám bylo zakázáno zvednout hlavu. Pokud jste se pokusili podívat nahoru, tak vás zbili,“ uvedl o hrůzných zkušenostech z věznice. „Bili nás také, když se nás snažili přinutit k podepsání vyfabrikovaných obvinění vůči našim důstojníkům. Říkali, že jsme vybombardovali obytné čtvrti, snažili se na nás shodit ruské zločiny,“ dodal. Rusové zajatcům také nezřídka hrozili popravou nebo nebyli schopni poskytnout pitnou vodu až po dobu tří dnů.
Rovněž prý byli ukrajinští vojáci nuceni spát na zemi v místnosti, kde na jednu osobu připadal 1 až 2 čtvereční metry. Červenému kříži a dalším zdravotním organizacím přitom byl přístup do vězení i lékařských zařízení odepřen. „Bylo nám řečeno, že jejich vůz je před věznicí, ale dovnitř nebyl nikdo vpuštěn,“ uvedl Denis.
Další z bojovníků s krycím jménem Višňa se do Mariupolu dostal leteckým výsadkem koncem března, kdy město bylo již zcela obklíčeno ruskými vojsky. „V Mariupolu jsem zůstal až do konce, kdy jsme se přesunuli do areálu Azovstalu, kde jsem byl dvakrát těžce raněn,“ sdílí svůj příběh Višňa. „Rusové mi po zajetí během jejich takzvaných výslechů vyhrožovali zabitím. Chtěli po nás, abychom se doznali k vraždění civilistů. Toho jsme se samozřejmě nikdy nedopustili, odmítli jsme tedy dokumenty podepsat,“ uvedl.
Snahy o výměnu zajatců ze strany vládních představitelů a vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všichni tři vojáci hodnotí pozitivně. „Zpětně můžeme říct, že udělali vše, co bylo v dané situaci v jejich silách,“ uvádějí. Shodují se ale, že měli štěstí, že se vůbec z ruského zajetí dostali. Osud jejich druhů, kteří byli nuceni v ruských věznicích a lékařských zařízeních zůstat, jim stále není známý.
„Rusko neumí dodržet slovo“
„Stále mi vrtá hlavou, co se vlastně děje s našimi spolubojovníky ve věznici Olenivka. Byli sice Rusy evakuováni z Azovstalu, ale všichni víme, že náš nepřítel není schopný dodržet dohody. Od Rusů se toho sice dozvídáme mnoho, ale jde prakticky ve všech případech o lži a dezinformace. Momentálně chceme, aby se svět dozvěděl, že Rusko neumí držet slovo a porušuje řadu mezinárodních konvencí,“ dodává Wikipedia.