Velitelství ruské Černomořské flotily zasáhl dron. Krymem otřásla exploze
Na anektovaném Krymu došlo k dalšímu útoku. Bezpilotní letadlo zasáhlo v brzkých ranních hodinách hlavní krymskou základnu ruské Černomořské flotily, podle gubernátora Sevastopolu během útoku nikdo nezemřel. Jedná se o další ze série záhadných útoků na Krymský poloostrov, za kterými pravděpodobně stojí jednotky ukrajinské armády.
Ruští vojáci se snažili přilétající dron sestřelit, to se jim ovšem nepovedlo. Po rozsáhlé explozi se podle přihlížejících z místa valil hustý dým. Událost potvrdil sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev na sociální síti Telegram. „Dron bohužel sestřelen nebyl, ačkoli v zálivu pracovali s malými zbraněmi. Dron slétl nízko. Nejsou žádné oběti,“ napsal.
Rána pro okupanty
Zaměstnanci rozvědky upozornili, že nedávné útoky na Krym výrazně oslabily ruskou armádu. Okupanti podle satelitních snímků na poloostrově zpřísňují bezpečnostní opatření.
„Přišli o křižník Moskva, přišli o Hadí ostrov, přišli o půlku svých námořních leteckých sil a bylo zasaženo jejich armádní velitelství. Myslím si, že můžeme předpokládat, že za útoky stojí Ukrajinci,“ uvedl nejmenovaný zdroj pro server DailyMail.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
